Jak vznikala africká divočina ve Dvoře? Příběh proslulé zoo

06.05. 11:05 | Autor: ČTK

Zoologická zahrada ve Dvoře Králové nad Labem patří k největším zoo v Česku, ale je i jedním z nejvýznamnějších chovatelů afrických zvířat ve světě. Ke zdejším unikátům patří chovy ohrožených nosorožců, vzácné pralesní žirafy okapi či africké a lví safari. Proslulá východočeská zoo vznikla před sedmdesáti lety.

Jejím základem byl malý zookoutek, který 9. května 1946 otevřela radnice v parku s kopií renesančního zámku, který byl znárodněn továrníkovi Richardu Neumannovi. Zpočátku zaujímala zoo pouhých 6,5 hektaru, což je zhruba desetina její dnešní rozlohy, přičemž první nevelké klece a výběhy byly osazeny nenáročnými druhy zvířat především evropské fauny. Novou atrakci se dařilo postupně rozšiřovat a v klecích začala přibývat exotická zvířata.

Na vzniku zoo se velkou měrou podílel Josef Fabián, její první správce v letech 1946 až 1953, který prosadil název Východočeská zoologická zahrada. Za vedení Františka Císařovského v letech 1956 až 1965 byly zbudovány na tehdejší poměry moderní tropické pavilony a zahrada získala další pozemky.

Josef Vágner u jednoho z prvních nosorožců v zoo. Mimořádného rozvoje dosáhla zoo pod vedením Josefa Vágnera v letech 1965 až 1983, který zorganizoval osm expedic do Afriky, z nichž bylo dovezeno kolem dvou tisíc zvířat. Ta se pak stala základem pro zdejší unikátní chovy. Vágner prosadil také specializaci zahrady na africkou faunu i myšlenku safari.

Státní veterináři ale Vágnera kritizovali, že příliš riskuje, protože zvířata dovážená z Afriky by mohla do země zavléct nakažlivé choroby. To se také zřejmě stalo v případě stáda 46 žiraf, které byly kvůli podezření na slintavku v roce 1975 pozabíjeny. Nejkontroverznější událost v historii královédvorské zoo byla obestřena fámami a konspiračními teoriemi. Vágner se do své smrti oficiálně nedozvěděl, proč musely žirafy zemřít.

Pro směřování zoo bylo významné i působení dalšího ředitele Jiřího Svobody v letech 1984 až 1986. Ten zavedl trend výrazné modernizace zahrady. Začaly se vytvářet i výběhy, jež se snaží zakrýt rušivé pozadí budovy. Sklo začalo nahrazovat mříže. V roce 1989, za ředitele Pavla Suka, bylo otevřeno safari, kde nyní mohou návštěvníci na ploše padesáti hektarů projíždět "divočinou" osídlenou pěti sty africkými kopytníky, šelmami a ptáky.

Projížďka v safaribusu. V trendu modernizace a rozšiřování pokračovala i ředitelka Dana Holečková, která byla ve funkci od roku 1996. Za jejího vedení dosáhla zoo výjimečných úspěchů v chovu a také byly zahájeny programy návratu zvířat do Afriky, především vzácných nosorožců. Stinnou stránkou bylo vyloučení dvorské zoo z Asociace evropských zahrad a akvárií (EAZA) v roce 2010 i ze Světové asociace zoologických zahrad (WAZA) o dva roky později. Jako důvod asociace uvedly nedodržování pravidel programů záchrany zvířat a porušení etického chování při převozech zvířat. Holečková, která skončila ve funkci v roce 2012, tyto výhrady odmítala. Nyní je ředitelem zoo Přemysl Rabas, pod jehož vedením se zoo loni vrátila do EAZA.

Královédvorská zoo, kterou loni navštívilo téměř půl milionu lidí, v současné době chová více než 2700 zvířat téměř 350 druhů, mezi nimiž jsou opravdové unikáty. Výjimečných světových úspěchů dosahuje v chovu nosorožců, žiraf, zeber, buvolů a řady druhů antilop. Zoo je jedinou zahradou na světě, kde se podařilo rozmnožit kriticky ohroženou severní formu nosorožce tuponosého.

Návštěvníci si mohou vybrat mezi téměř dvěma desítkami pavilonů a expozic. Patří mezi ně například Ptačí svět s volně poletujícími ptáky, pavilon Vodní světy, pavilony hrošíků, surikat či okapi nebo prosklené výběhy velkých šelem napodobující život ve volné přírodě. Loni zde bylo na ploše 1,5 hektaru otevřeno i jediné lví safari ve střední a východní Evropě, kde mohou návštěvníci vlastními vozy projíždět mezi smečkou volně se pohybujících lvů. Zoo nabízí například i kopii africké vesnice.