Princ a Večernice: herce potrápil příšerný zápach

03.12. 15:00 | Autor: - mar -

Československá pohádka z roku 1978 režiséra Václava Vorlíčka (†88), jenž měl na kvalitní pohádky snad patent, si získala srdce nejednoho diváka. Děsivý čaroděj Mrakomor, Slunečník, Větrník, Měsíčník, princ Velen a v neposlední řadě půvabná Večernice v podání Libuše Šafránkové (†68) jsou nezapomenutelnými postavami, které na televizní obrazovce vždy znovu rádi uvidíme.

Na scénáři pohádkového příběhu pracoval režisér Václav Vorlíček spolu se scenáristou Jiřím Brdečkou a předlohou jim byla kniha jedné z nejznámějších českých spisovatelek - Boženy Němcové. Tři královské sestry provdá jejich bratr Velen za kouzelné ženichy - bratry Měsíčníka, Slunečníka a Větrníka. Sám se zamiluje do jejich sestry Večernice, kterou se vydá hledat do světa. A nejen ji, ale také své šťastně provdané sestry. Pán všeho nečasu Mrakomor v podání nezapomenutelného Radoslava Brzobohatého mu však stojí v cestě a krásnou Večernici chce mít jen pro sebe.

Jako v každé pohádce ale všechno dobře dopadne. Role prince Velena se ujal slovenský herec Juraj Ďurdiak, jeho královského otce ztvárnil Vladimír Menšík, princezny Helenku, Elenku a Lenku si zahrály Julie Jurištová, Zlata Adamovská a Ivana Andrlová. Měsíčníka hrál Alexej Okuněv, Větrníka si střihl Oldřich Táborský a pod postavu Slunečníka se podepsal Petr Svoboda.

Zápachu se nemohli dlouho zbavit

Pro legendárního Vladimíra Menšíka nebylo natáčení právě příjemné. Potýkal se se silnými astmatickými záchvaty, které ho velmi vyčerpávaly a bylo to na něm znát. Ani pro ostatní herce nebylo natáčení procházkou růžovým sadem. Například scéna, v níž princ Velen se sestrami spadne do rybníka, se musela natáčet jako poslední. Důvod byl jednoduchý. Drahé kostýmy se nesměly zničit a v momentě, kdy bylo všechno ostatní hotovo, už se mohli filmaři pustit do takovéto riskantní scény. Ta se však musela natočit na první pokus, protože žádné náhradní kostýmy nebyly. To se naštěstí podařilo, ale nikdo předtím neprozkoumal, jak vypadá dno rybníka.

Jak herci i štáb později zjistili, byla tam vysoká vrstva bahna, do kterého se aktéři zabořili. Jednak se nemohli dostat ven a jednak bahno silně zapáchalo a nelibého odéru se pak nemohli ještě dlouho zbavit. »Smrádek« ale provázel herce i při šunkové bitce. Ta se natáčela několik dní, během nichž začala šunka zelenat a pochopitelně také vůbec nevoněla.

Chránil kameru vlastním tělem

Jednoduché to neměli ani kameramani. Cílem scény, v níž princ Velen padá ze stráně, bylo zachytit co nejlépe jeho oči. Kameraman, který se toho úkolu zhostil, ale obětoval vlastní kůži. A to doslova. Kamera, s níž pracoval, totiž byla velmi drahá, a tak než by se něco stalo jí, raději utrpěl odřeniny sám.

Mnoho záběrů z pohádky bylo pořízeno ve skalním městě v Adršpachu, také na Kopicově statku v Českém ráji, na zámcích Ploskovice a Hrádek u Nechanic a sídlo Mrakomora situovali filmaři na zříceninu hradu Krakovec u Rakovníku. Ideální místo pro měsíční krajinu našli v okolí Mostu, ale spousta scén se pochopitelně natáčela také v ateliérech.