Věrozvěsti Cyril a Metoděj položili základy církve na Velké Moravě

14.02. 06:14 | Autor: ČTK

Slovanští věrozvěsti sv.Cyril a Metoděj.

Na jaře roku 863 přišli na Velkou Moravu slovanští věrozvěsti Cyril a Metoděj. Bratři ze Soluně, které povolal velkomoravský kníže Rostislav, vedli bohoslužby ve slovanské řeči a položili tak základy církve na Velké Moravě. Jejich misie ovlivnila rozvoj křesťanství, kultury a vzdělanosti všech slovanských národů a položila základy české státnosti. Od úmrtí Cyrila, který patřil k nejvýznamnějším učencům své doby, plyne 14. února 1250 let.

Cyril, vlastním jménem Konstantin, se narodil asi v roce 827. Byl nejmladší ze sedmi dětí významného státního úředníka byzantské říše v Soluni (nyní Řecko), patrně řeckého původu. Vychován byl na císařském dvoře v Konstantinopoli a studoval především teologii a filozofii. Byl například knihovníkem a archivářem v chrámu Boží moudrosti (nyní Hagia Sofia) a kvůli znechucení z poměrů v Konstantinopoli odešel do kláštera. Poté působil v diplomatických službách, byl vyslán k Saracénům (Arabům) na území dnešního Iráku, kde hájil křesťanství, a poté odešel za bratrem Metodějem do kláštera.

Spolu se svým bratrem se účastnil mise k Chazarům (rozsáhlá říše mezi Černým a Kaspickým mořem) a během cesty nalezli ostatky sv. Klimenta (čtvrtý římský papež), čímž si později podle některých historiků naklonili papeže při svém vyjednávání v Římě. Během své mise na Velké Moravě mimo jiné vytvořil písmo pro slovanský jazyk - hlaholici a po tříletém působení na Moravě byl vysvěcen na biskupa.

Před smrtí vstoupil v Římě do kláštera a přijal mnišské jméno Kyrillos (Cyril). Pohřben je v kostele sv. Klimenta v Římě. V českých zemích byl řadu století označován staročeským jménem Crha, které patrně vzniklo zkomolením Cyrila. V Česku je 5. červenec Dnem slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje (výročí jejich příchodu na Moravu roku 863) státním svátkem.

Foto: ČTK , Neznámý

Autor: ČTK