Miláčku, pojďme si to říct na rovinu aneb komunikace jako základ vztahu

28.06. 15:08 | Autor: - red -

Často komunikaci ve vztahu velmi podceňujeme. Říkáme si, vždyť je to přece jasné, ono to tomu druhému dojde. To, že si myslíme, že nám někdo vidí do hlavy, anebo dokonce čte myšlenky, bývá mnohdy základ pro vytvoření zbytečných neshod, problémů, ale i krok k zahubení vztahu. Jak se naučit ve vztahu komunikovat a mnoho dalšího prozradila mentorka Veronika Navarro.

Komunikace se z nějakého důvodu stala ve vztahu něčím, co považujeme spíš za nežádoucí prvek, protože "Pokud mne miluje, dojde mu to" nebo "Zná mě dost dlouho na to, aby mu to došlo". Kdy jste naposled partnerovi řekli "Mám chuť se s tebou milovat", nebo "Ocenila bych, kdybys mi s tímhle pomohl"? Stále jen čekáme, že to tomu druhému dojde, a to vede jen k nepochopení, sporům a hádkám. "Ve vztahu by měla vládnout otevřenost, což neznamená, že byste neměli mít žádná tajemství, ale je potřeba otevřít se a také své srdce. Tím, že ve vztahu komunikujeme a sdělujeme partnerovi svoje přání a touhy, ale bez manipulace a obviňování, a on si je vyslechne bez hodnocení a opravdu naslouchá, vytváříme ve vztahu velmi silné pole přijetí a bezpečí. Podporuje to mužsko-ženskou polaritu a zároveň oběma umožňuje odložit masky a být ve vztahu skutečně sám sebou. Jedině s partnerem, se kterým jsme k sobě otevření a upřímní, se můžeme cítit dobře, sami sebou, přijímání, vidění, milovaní. Neotevřeme se my, neotevře se nám partner ani potenciál vztahu," doporučuje mentorka Veronika Navarro z www.verunity.cz.

Proč spolu ve vztazích neumíme komunikovat?

Jednou z příčin jsou naivní představy o tom, že muž ví i beze slov, po čem jeho žena touží a na druhou stranu žena přece ví, co chce její muž. Dále je to o tom, že se bojíme zranění a ublížení, ale i o tom, že se tomu druhému nebudeme líbit takoví, jací doopravdy jsme. "Žena by se neměla bát své měkkosti a jemnosti a měla by dokázat říci muži, co by jí udělalo radost nebo pomohlo se uvolnit. O nic nejde! Muž by se neměl bát svých emocí a měl by dokázat říct ženě, co ho zraňuje nebo v čem se cítí bezradný. Samozřejmě to podporuje i výchova, která nás po generace učí, že muž má své emoce na uzdě a neprojevuje je a silné ženy se o sebe dokážou postarat samy, a to i když mají vedle sebe muže, protože "muži jsou přeci neschopní" a my jsme tím "krkem, co otáčí hlavou". A tak to tak opravdu máme - silné ženy, které ale nejsou schopné uvolnit se v partnerství a v životě, říct si o pomoc nebo o to, co chtějí, opřít se o svého muže. Stejně tak tu máme muže, kteří jsou zavření, necitliví, emočně ploší, a v tom se pak spolu cyklíme. Protože vůči takové ženě se muž nechce otevřít - není ani důvod, ona to nepotřebuje a ani nechce - a žena se o takového muže nemůže opřít a být k němu otevřená," sděluje Veronika Navarro. Klíčem k řešení je právě autentická otevřená upřímná komunikace.

Následky nekomunikování docela bolí

Když s druhým nekomunikujeme otevřeně, často se dostaví pocit nepochopení a frustrace z toho, že vám druhý nerozumí. "Postupně nastává ztráta polarity a i intimity. Přichází pak pocit, že nejsem milována, a nastupuje frustrace z toho, že nemohu být sám sebou. Že musím víc a víc vše ve vztahu kontrolovat. Sebe, druhého, to, jak se věci řeší, dělají. A postupně se odpojujeme ze vztahu i od sebe sama. A ze všech těchto důvodů pak utíkání mimo vztah - k nevěře, kamarádům, závislostem. Tam, kde najdu úlevu, tam, kde mě to aspoň trochu baví, tam, kde mě milují a rozumějí mi. Dnešní svět je plný párů, které to přijaly, a dokonce to považují za normální! Partneři popírají sami sebe a raději se stávají tím, kým si myslí, že mě ten druhý chce mít, což je naprostý nesmysl a jenom to prohlubuje propast mezi nimi," komentuje následky nekomunikování Veronika Navarro. Komunikace je mocný nástroj, dokáže prohloubit vztah, v případě jeho absence však vztah umírá.

Tip mentorky Veroniky Navarro, jak se naučit komunikovat ve vztahu:

Mentorka Veronika Navarro.

V první řadě je potřeba naučit se znát a rozumět sám sobě. Přijmout to, že pokud chci být milován, musím jednat jako JÁ a nebát se být viděn a slyšen. Z tohoto bodu pak můžu svoje potřeby, pocity a tužby komunikovat svému partnerovi. Jsou to často ženy, které první vycítí, že něco není ok, a iniciují vzájemné sdílení, muži mají zase schopnost vytvořit bezpečný a láskyplný prostor, ve kterém se vše odehrává a oběma půjde otevření se snáz. A pokud to s daným konkrétním partnerem dlouhodobě ani po snahách z vaší strany nejde, je namístě prozkoumat, zda v takovém vztahu chci setrvávat a co v tom ohledu lze změnit.

Foto: UNSPLASH

Autor: - red -