Zámek v Náměšti nad Oslavou připomene život šlechty v Československu

27.05. 06:15 | Autor: ČTK

Restaurátoři dokončili průzkum dvou pokojů zámku v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku. Identifikovali jejich původní výmalbu, o jejíž obnově se ale rozhodne až v příštích letech. Nyní se Červená jídelna a Růžový pokoj stanou součástí Královského apartmánu, v němž bude umístěna i výstava připomínající život šlechty v meziválečném Československu. Poprvé ji návštěvníci uvidí 30. června.

Restaurátoři udělali sondy, aby odhalili podobu pokojů v 19. století. "Víme, že v Červené jídelně je možné malby rekonstruovat, v Růžovém rohovém pokoji se dají dokonce i restaurovat, protože jsou ve velice slušném stavu," řekl kastelán zámku Marek Buš. Prozatím byly oba pokoje jen drobně opraveny, aby mohly hostit výstavu v Královském apartmánu.

Apartmán je speciálním návštěvnickým okruhem, který bude přístupný od konce června, a to jen o víkendech a státních svátcích. Najednou jím mohou procházet skupinky maximálně deseti lidí. Výstava v něm instalovaná má připomenout mimo jiné osobnosti, které navštěvovaly původní majitele zámku v době první republiky. Haugwitzové tehdy v Náměšti hostili španělského nebo srbského krále, Otto Bismarcka - vnuka pruského kancléře nebo brněnského biskupa Pavla hraběte Huyna. "Do Náměště jezdil pravidelně, bude mu věnován Růžový pokoj," uvedl Buš.

Vernisáž se uskuteční 30. června v 15.00. Zámek výstavu připravuje u příležitosti 100. výročí vzniku Československa. Bude doplněna řadou dobových fotografií uložených v Moravském zemském archivu a Moravském zemském muzeu v Brně i ve fondech zámku.

První písemná zmínka o Náměšti je z roku 1234, kdy patřila pánům z Lomnice. Významnými majiteli v době renesance byli Žerotínové, kteří hrad přestavěli na rozsáhlý zámek. Po nich spravovali panství Vartenberkové. V roce 1752 získal panství nejvyšší kancléř Českého království hrabě Bedřich Vilém Haugwitz. Stejný rod zámek vlastnil až do konce druhé světové války. Na základě Benešových dekretů byl pak nucen zámek opustit. Následně byla jeho část upravena jako moravské letní sídlo prezidenta Edvarda Beneše. Od roku 2003 je ve správě Národního památkového ústavu.

Foto: ČTK/Ramík Drahoslav/Pavlíček Luboš

Autor: ČTK