Studená válka v černé skříňce. Nové muzeum

21.09. 09:01 | Autor: ČTK

Německá metropole má nové lákadlo pro turisty, takzvanou černou skříňku studené války - interaktivní expozici přibližující soupeření mezi kapitalistickým a socialistickým blokem po druhé světové válce. Malé muzeum na místě někdejšího sektorového přechodu mezi západní a východní částí rozděleného Berlína dočasně zastupuje plánované muzeum studené války, údajně první svého druhu na světě. O tento projekt se v hlavním městě Německa vedou už roky spory, které neutichají ani teď.

Netradiční název pro nový výstavní prostor nezvolili autoři náhodou. Zvenku skutečně připomíná velkou černou krabici, která chce podobně jako stejnojmenné záznamové zařízení známé z letadel vydávat svědectví. V tomto případě o událostech ve druhé polovině 20. století, v nichž rozdělený Berlín hrál nezanedbatelnou úlohu a zeď obepínající jeho tehdejší západní část se stala jedním ze symbolů této doby.

Černá skříňka studené války. Její pád v roce 1989 uzavírá historickou exkurzi, která v expozici začíná v roce 1945 poválečnou postupimskou konferencí a prostřednictvím plakátů, fotografií, audio- a videoprojekcí, dobových exponátů a interaktivních panelů návštěvníky provádí jednou z nejdramatičtějších etap dějin. Nechybí v ní ani instalace věnovaná Pražskému jaru 1968 a následné okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy, která dnes zaujala i berlínského primátora Klause Wowereita.

Ten zdůraznil význam místa, na kterém nová expozice stojí. "Je to jediné místo na světě, kde tehdejší světové mocnosti stály se zbraněmi proti sobě a kde hrozilo, že se studená válka přemění v horkou," připomněl konec října 1961, kdy u tehdejší sektorového přechodu Checkpoint Charlie na sebe 16 hodin mířily americké a sovětské tanky, než se roztržku o kontrolu nad rozděleným městem podařilo velmocím vyřešit.

Razítka ze sovětského sektoru

Z existence přechodu a této epizody žije tato lokalita v samém centru německé metropole do dneška. Každý den sem proudí zástupy turistů, na které mají políčeno prodejci kýčovitých suvenýrů, stánkaři s patřičně předraženým občerstvením a podnikavci v dobových vojenských uniformách, kteří za pár eur rozdávají nadšeným cizincům do pasu razítka potvrzující, že vstoupili do sovětského sektoru, případně opustili ten americký.

Z nové expozice. Komercionalizace tohoto prostoru je trnem v oku mnoha Berlíňanů a vysloužila mu i posměšnou přezdívku "Snackpoint Charlie". Pro řadu obyvatel města je zároveň smutným dokladem toho, že Berlín nemá oficiální muzeum, které by návštěvníkům odborně přibližovalo jeho dějiny v bouřlivé druhé polovině minulého století. Ti tak musejí vzít zavděk soukromým a experty kritizovaným Muzeem zdi, které se tyčí sousedství černé skříňky.

Napravit to má stálé muzeum studené války, na jehož zřízení se berlínská radnice dohodla už před šesti lety. Minimálně ale ještě tři další roky potrvá, než na místě svého dočasného předchůdce za přispění irského investora vyroste. Jeho vybudování už dříve podpořilo mnoho uznávaných osobností, včetně bývalého českého prezidenta Václava Havla.

"Existují muzea studené války, která jsou sbírkami zbraní nebo představují vítěze, například Američany. Neexistuje ale žádné, které by postihovalo všechny tehdejší politické konflikty ve světě, ukazovalo by je i z dnešní perspektivy a zároveň přibližovalo také kulturní dimenzi studené války," vyzdvihl dnes unikátnost připravovaného berlínského muzea vedoucí projektu Rainer Klemke.

K němu má ale řada Berlíňanů stále výhrady. Některým se nelíbí, že má vzniknout na místě, jako je Checkpoint Charlie. Mezi ty patří například šéfka berlínského Muzea Spojenců Gundula Bavendammová. "Význam Checkpoint Charlie pro studenou válku se přeceňuje. Známý obrázek tanků z října 1961 přidal tomuto místu v paměti veřejnosti na významu, s historickou skutečností to ale nekoresponduje," tvrdí historička, podle níž USA ani SSSR nebyly tehdy připraveny konflikt vyhrotit.

Další mají obavy, že plánované zasazení dění v Berlíně do kontextu celé studené války povede k relativizaci významu obětí Berlínské zdi. Křesťanským demokratům (CDU) kancléřky Angely Merkelové, kteří nyní na radnici vládnou spolu s Wowereitovými sociálními demokraty, zase není příliš po chuti koncepce muzea přistupující stejně k Sovětskému svazu jako k západním mocnostem.

"Nehodlám obhajovat komunisty, ani oslavovat Západ," brání se této výtce duchovní otec muzea studené války Konrad Jarausch. "Studená válka byl interaktivní proces mezi Východem a Západem, a tak by také měla být ukázána," vysvětluje. Kritické hlasy odmítá i Klemke. "Lidi musí nejprve vidět, co vlastně zamýšlíme," řekl.

Než se muzeum otevře, musí se zájemci minimálně na dva roky spokojit s jeho miniaturní "ochutnávkou" v podobě 220 metrů čtverečních velké černé skříňky. Tu od pátku doplní hned vedle rozměrné panorama, jež chce návštěvníkům zprostředkovat život v sousedství Berlínské zdi.

Foto: ČTK

Autor: ČTK