Poklady UNESCO: Humujánova hrobka v Dillí

Vedle Červené pevností nebo mešity Džama Masšid patří k nejdůležitějším pamětihodnostem indické metropole Dillí Humujánova hrobka. Podobně jako proslulý Tádž Mahál i tato hrobka spadá dobou vzniku do období dynastie Mughalů. Je v tom kus paradoxu: mezi nejkrásnější památky Indie - země, kde drtivá většina obyvatel vyznává hinduistické náboženství - tak patří stavby postavené za panování dynastie, jejíž příslušníci byli muslimské víry.

Klenot na kraji velkoměsta
Humujánovu hrobku najdeme poněkud stranou velkoměstského ruchu v jihovýchodní části Dillí. Areál hrobky, kde najdeme celý komplex nádherných staveb, poskytuje vítaný oddych od frenetického provozu na přelidněných ulicích Dillí. Po vstupu nás čekají rozsáhlá travnatá nádvoří i stín četných stromů, v jejichž korunách pokřikují pávi.

Praktické informace

Humujánova hrobka v Dillí Příjezd: z centra Dillí jeďte k hrobce taxíkem nebo motorovou rikšou; o ceně se samozřejmě smlouvá, za rikšu byste neměli platit více než 40 rupií (asi 20 Kč). Vstupné: cizinci 5 USD nebo 250 indických rupií (asi 120 Kč). Čas na prohlídku: nejméně dvě hodiny Zápis na seznam UNESCO: 1993 Památky UNESCO v okolí: Kutáb Minár (1993) a  Červená pevnost (2007), oboje v Dillí

Hrobku-mauzoleum nechala postavit panovníkova vdova Hadži Begam a pracovat se začalo roku 1569, tedy 14 let po Humujánově smrti (podle některých pramenů již v roce 1562). Stavba značně rozlehlého komplexu byla hotová během osmi let! Humujánova hrobka je považována za první čistý příklad vyspělé mughalské architektury a je o více než půlstoletí starší než známější Tádž Mahál (obě stavby od sebe dělí vzdálenost asi 200 km). Architektura nezapře silné perské vlivy, což je dáno dlouhým Humujánovým pobytem na území perské říše. Stavbu zřejmě přímo řídili perští stavitelé, kteří se do Dillí dostali s Humujánovým návratem z íránského exilu.

Symetrie mezi zahradami
Vlastní mauzoleum stojí uprostřed rozsáhlé čtvercové, geometricky uspořádané zahrady, jež je protkána mělkými vodními kanály. Stavba je zbudována z červeného a světlého pískovce a korunuje jí mohutná bílá kupole zvedající se k obloze do výšky téměř 50 metrů. Panovníkův hrob je umístěn uprostřed mauzolea, zatímco v rohových komorách spočívají těla členů královské rodiny.

K mauzoleu se přichází mohutnou bránou ze západní strany. Poněkud stranou se nachází další, menší mauzoleum Isy Chána. Tato nádherně zdobená stavba je asi o dvacet let starší než vlastní Humujánovo mauzoleum a postavili ji na počet afghánského velmože Isy Chána Nijaziho, který bojoval proti Mughalům - paradoxně tedy bývalí nepřátelé našli poslední odpočinek na jednom a tom samém místě.

Kdo byl Nasiruddin Humuján

V pořadí druhý mughalský vládce se narodil roku 1508 v Kábulu a zemřel o necelých 48 let později v Dillí. Od smrti svého otce Bábura v roce 1530 vládl obrovské mughalské říši spolu se svým nevlastním bratrem Kamránem. V roce 1540 však Humuján ztratil kontrolu nad svými indickými državami a musel se stáhnout do perského exilu. Roku 1555 se za pomoci perské říše navrátil k moci; slávy si však mnoho neužil, neboť zemřel o necelý rok později - zřejmě nešťastnou náhodou, pádem ze schodů při modlitbě na schodech své oblíbené knihovny.

Celý komplex Humujánovy hrobky je ze tří stran obehnán mohutnou zdí; na východní straně jej vymezovaly břehy řeky Jamuny, jejíž tok byl však během staletí přeložen a dnes tvoří „hranici" železniční trať.

Značně zchátralá hrobka prodělala v posledních letech důkladnou rekonstrukci a návštěvníci tak mohou nyní obdivovat perfektní symetrii, ušlechtilost zpracování i filigránské detaily bez poskvrny.

Foto: Vít Štěpánek

NOVÝ SERIÁL "UNESCO Víta Štěpánka" PŘEDSTAVUJE KAŽDÝ TÝDEN JEDNU PAMÁTKU ZE SEZNAMU SVĚTOVÉHO DĚDICTVÍ

Čtěte dále

další zprávy