Pákistán: Údolí Kahoon a za slzou boha Šivu

23.07. 07:00 | Autor: Viera Langerová

Městečko Katas Rádž, které se nachází v údolí Kahoon, paňdžábském okrese Chakwal, je pro všechny hinduisty poutním místem. Je známé z Mahámbháraty, posvátného hinduistického eposu.

Když bohu Šivovi umřela jedna z jeho sedmi žen Sati, vypadly mu z očí dvě slzy. Jedna dopadla v Adžmeru (dnešní Indie), kde vytvořila jezero Puškara, a druhá v Katas Rádž. Kolem jezírka vyrostly chrámy i město. Konaly se tady filozofické diskuse, navštěvovali je slavní jogíni, učenci, poutníci i bojovníci. Stála tady asi stovka chrámů, datovaných přibližně do 2. století př. n. l. Vznikaly pod dohledem hinduistických panovníků až do 18. století.

Nad modrým jezírkem leží Ram Čandra, třípatrový chrám, a za ním nejnovější stavba celého komplexu, dům (haveli) Hari Singha Nalwy, jednoho z nejschopnějších generálů mahárádži Randžita Singha. Dům dal postavit po roce 1810, kdy oblast Solného horského řetězu anektovali sikhové. Voda tyrkysového jezírka zásobuje několik okolních vesnic a jeho hladina se nemění.

Pevnost Malot z 10. století. Každý rok se tady hinduisté a sikhové setkávali během svátku Besakhi (sikhský svátek). A to až do roku 1947, kdy došlo k rozdělení Indie a ozbrojené muslimské skupiny s výkřiky Alláh-o-Akbar chrámy i svatyně vyplenily. Dva hinduistické mnichy, kteří se tady rozhodli zůstat, zavraždily. Vesničané si pak odnesli vše, co se dalo. Zbytek dovršily povodně.

První hinduističtí poutníci se objevují v Katas až v roce 1980, ale ne nadlouho. Po útoku na jednu z největších mešit Babri ze 16. století v indickém státě Uttarpradéš v roce 1992 smetl zdejší rozzuřený dav jediný provozuschopný chrám. V rámci zlepšování indicko-pákistánských vztahů se pozornost začíná věnovat i Katasu. Na jeho prahu se objevuje bývalý místopředseda indické vlády L. K. Advani a navrhuje založit společnou nadaci jako symbol znovu nalezeného dialogu.

Místo má i budhistickou část své historie.

Místo má ovšem i buddhistickou část své historie. Dosud se tady nacházejí zbytky stúpy, kterou snad viděl čínský buddhistický mnich Süan-cang v 7. století a podrobně popsal ve svých cestopisech po Jižní Asii. Alespoň to tvrdí britský archeolog Alexander Cunningham.

Paňdžábský helénismus

Z kopce je krásný pohled do údolí posetého bílými skalami. Tento náboženský komplex souvisel s nedalekou pevností Malot z 10. století, kterou dal postavit rádža Mal Janjua ze zmíněného rodu rádžputů (ze sanskrtu rádžputa - královský syn). Ležela na jednom z nejvyšších bodů Solného horského řetězu, nad údolím Dhun. V Báburových pamětech se dokonce dočteme, že zrádného guvernéra Daulata Khana Lodhiho a jeho syna dal uvěznit v pevnosti Malot.

Zůstala z něj jenom opuštěná ruina, dva proti sobě stojící chrámy z červeného pískovce, které ovšem i dnes připomínají svoji velkolepou minulost. Detaily prozrazují, že architekturu počátku 9. století ještě kupodivu ovlivňovaly řecké vzory, s největší pravděpodobností přenesené z Taxily.

Z kopce je krásný pohled do údolí posetého bílými skalami. Možná jsou to také slzy nějakých hinduistických bohů, kteří odsud navždy odešli.

Foto: autor

Autor: Viera Langerová