Jak se nakupovalo maso v Budějovicích

03.11. 08:00 | Autor: Vladislav Dudák

Hodně lidé zná masné krámy v Českých Budějovicích, které se po letech restitučních zmatků opět proměňují v proslulou pivnici. Masné krámy má i jejich menší moravský jmenovec - Moravské Budějovice. Nejsou tak slavné, snad proto, že nemají novodobou hospodskou tradici, ale jsou výjimečnější.

V Českých Budějovicích, ale také v Plzni (kde je v nich galerie) a v dalších městech mají gotické masné krámy tradiční podlouhou bazilikální podobu s převýšenou střední lodí. Ty moravskobudějovické jsou mnohem mladší - z doby klasicismu, a u nás jedinečné. Proto stojí zato do tohoto města, ležícího na spojnici turisticky známějších měst Třebíče a Znojma, zavítat.

Půvab a účelnost

Původní masné krámy z 16. století (v klasickém provedení) stály na Dolním rynku, nynějším náměstí Míru. V osvícených dobách první poloviny 19. století však již na frekventovaném náměstí vadily, a tak byly v roce 1937 zrušeny a později zbourány. Místo nich vznikly v Purcnerově ulici - v těsné blízkosti náměstí, ale přece jen stranou - nové, klasicistní krámy, a to zčásti na místě bývalé školní zahrady a školního dvora. Z ulice působí jako pěkná, ale celkem typická venkovská usedlost s dvěma přízemními budovami a klenutou branou do dvora mezi nimi. Projdeme-li jí, ocitneme se na půlkruhovém náměstíčku, kolem kterého je do podkovy seřazeno dvanáct zděných krámců. Uzavřeny a ze všech stran stíněny. Tehdejší stavitelé totiž (narozdíl od mnohých

Tři tipy, co si nenechat ujít

1. Masné krámy s Muzeem řemesel (v zimním období po objednání)

2. Zvonice kostela sv. Jiljí

3. Zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou

pozdějších) věděli, že prodávat maso v místnostech s nestíněnou jižní stranou opravdu není dobré. Bývala zde asi radost nakupovat.

Dnes slouží krásně zrekonstruovaný objekt jako malé Muzeum řemesel (expozice Muzea Vysočiny v Třebíči). Není velké, takže se nebudou nudit ani malé děti, které se navíc mohou poměrně bezpečně proskočit na dvoře. Je ale zajímavé - pojednává o mizejících a zaniklých řemeslech - a vhodně využívá krásné stavby.

Dům č.p. 60. Ve stejné ulici stojí ještě jeden pozoruhodný přízemní dům (čp. 60), výrazný svou bílou fasádou, nárožním renesančním arkýřem a atikou s cimbuřím (v době renesance už byla pouze ozdobným prvkem). Prohlédnout si jej můžete i zevnitř a ze dvora (zde sgrafitová výzdoba), neboť zde sídlí Erbovní vinárna a kavárna.

Do pohřební patrové kaple

Karner sv. Michala a kostel. Nejvzácnější památkou Moravských Budějovic je asi kaple sv. Michala ze 13. století - původně románský karner (pohřební patrová kaple). Má podobu klasické rotundy a stojí při úpatí trojlodního kostela sv. Jiljí s mohutnou, padesátimetrovou věží, z jejíhož vrcholu spatříte celé město jako na dlani. Zblízka si také můžeme prohlédnout kostelní zvon ze třetiny 16. století.

V sousedním zámku, spojeném s kostelem dvěma visutými krytými chodbami, je umístěna expozice Muzea Vysočiny v Třebíči. Pozoruhodností, včetně řady domů a dvou kaplí, je zde více. Výlet do Moravských Budějovic můžete spojit s nedalekým zámkem v Jaroměřicích nad Rokytnou.

Foto: Vladislav Dudák

Autor: Vladislav Dudák