Pasivních domů je v Česku stále jako šafránu

07.02. 13:37 | Autor: ČTK

Malý počet nízkoenergetických domů v Česku nezpůsobuje jejich cena, která může být stejná jako u běžných projektů, ale především nízká úroveň povědomí a osvěty o těchto stavbách.

Na diskusi časopisu Stavební fórum se na tom shodli někteří odborníci na ekologické bydlení a představitelé státní správy. Další s tím nesouhlasí a problém vidí například v dosavadní podobě realitního trhu nebo nedostatečné podpoře státu.

"Cena je pouze otázkou erudovanosti týmu, který projekt připravuje," řekl na diskusi František Kulhánek z ČVUT. Nízkoenergetický dům se podle něj může postavit za standardní cenu. To je jeden z důvodů, proč těmto stavbám patří developerská budoucnost, míní Kulhánek. "K pasivním domům vývoj pomalu dospěje, ale nebude to jednoduché," dodal k druhému, na realizaci náročnějšímu, typu ekologického bydlení.

Ohleduplnost vyjde dráž

Jiní odborníci se však domnívají, že cenu nízkoenergetických domů na standardní úrovni udržet nelze. "Nesouhlasím s tím, že jsou náklady stejné, vždy budou vyšší," uvedl na diskusi Martin Svoboda z firmy JRD. Dalším nákladem je podle něj u těchto projektů například vzduchotechnika. Zlepšení by mohla přinést větší podpora státu ekologickému bydlení, která je podle Svobody nyní nedostatečná.

Energeticky úsporné řadovky nedaleko Hannoveru. Hlavní příčinu malého počtu ekologických staveb vidí Irena Plocková z ministerstva průmyslu v nízkém povědomí o jejich možnostech. "Je tu zpoždění v osvětě a vzdělání o pět, možná i více let," uvedla k rozdílu v rozšíření těchto staveb v západních zemích a v ČR. Zároveň Plocková odmítla, že by řešením podpory výstavby nízkoenergetických domů mohly být plošné státní dotace. "Dotace určitě nejsou tím, co by to rozproudilo," řekla.

Problémem tohoto segmentu bydlení může být také dosavadní podoba realitního trhu. Příčinou je zásadní převis poptávky nad nabídkou, míní Martin Sladký ze společnosti Podlipný/Sladký Architekti. "Developeři nejsou pod tlakem a nabízejí jen standardní projekty," dodal.

Počet nízkoenergetických domů je podle Kulhánka ve srovnání s celkovou výstavbou zcela mizivý. Podle již dřívějšího odhadu architekta Josefa Smoly jich v Česku může stát zhruba tisícovka.

Ideální řešení? Eskymácké iglú

Nízkoenergetický dům by měl stát na severní nebo východní části parcely, aby jižní průčelí bylo přístupné solárním ziskům. Tvar domu by měl být jednoduchý, bez zbytečných výstupků. Obytné místnosti architekti orientují na osluněné strany, vchod a úložné prostory na opačné. Takzvané mokré prostory jsou nad sebou. Poměr oken k podlahové ploše by měl být 1:6. "Nejlepší řešení mělo v tomto směru eskymácké iglú. Eskymáci to zvládli i bez počítačů, takže dům o těchto parametrech nemůže být problém navrhnout," řekl Kulhánek. Dům musí mít i dostatečnou tepelnou izolaci.

Co odrazuje Čechy od ekologických staveb? Cena i malá podpora státu. Pasivní dům klade ještě vyšší nároky na nízkou spotřebu energie. Vzduch se ohřívá nuceným větráním s rekuperací tepla z odváděného vzduchu. Využívá se tak teplo, které člověk vyprodukuje například při vaření. Při nízkých venkovních teplotách se používá ještě malé zařízení pro dohřev. Náklady na provoz domu jsou pak oproti klasickému čtvrtinové. Je v nich také méně mikroorganismů, virů, plísní a pylů.

Zatímco v České republice jsou nízkoenergetické domy spíše výjimečné, ve spolkové zemi Horní Rakousko od 1. ledna není možné postavit jinou než nízkoenergetickou novostavbu.

Foto: Profimedia