Dražší vína nelákají, lidé pijí jakostní

07.09. 14:45 | Autor: ČTK

Pokles prodeje přívlastkových vín je zřejmý především v gastronomii.

Jihomoravští vinaři zaznamenali kvůli krizi propad prodejů vín, především ve střední a vyšší cenové kategorii. Lidé mají naopak vyšší zájem o levnější jakostní vína. Pokles prodeje kvalitnějších přívlastkových vín je zřejmý především v gastronomii. Někteří vinaři za letošní rok hlásí až 50procentní pokles prodeje těchto vín do restaurací.

Zhruba poloviční prodej do restaurací oproti minulému roku zaznamenal například Tomáš Krist z Milotic na Hodonínsku. "Stejně klesl například i export na Slovensko. Letos proto omezíme nákup cizích hroznů na minimum," řekl Krist, který jinak zhruba polovinu hroznů na výrobu vína dokupuje od dalších pěstitelů. Letos plánuje nakoupit pouze odrůdy, které sám nepěstuje.

Asi pětinový pokles obratu v gastronomii přiznal i ředitel Znovínu Znojmo Pavel Vajčner. Restaurace přitom odeberou každoročně zhruba třetinu produkce firmy. "V meziročním srovnání ale máme prodeje stejné, zvýšily se totiž naopak prodeje v řetězcích i přes přímý prodej. Je ale pravda, že lidé šetří a na odbyt jdou více levnější vína," řekl Vajčner.David Šťastný z Vinných sklepů Valtice odhadl pokles prodeje přívlastkových vín na osm procent. Stejně jako u Znovínu ale objem prodeje vyrovnal vyšší zájem o levnější jakostní vína. V tržbách se proto projevil mírný pokles, řekl Šťastný.

Krize přeje vínům z jižních zemí

V krizi dávají lidé přednost nižší ceně před kvalitou vína.

V krizi dávají lidé přednost nižší ceně před kvalitou vína.

Současná situace nahrává dovozcům vín ze zahraničí, kteří se zaměřují právě na nejlevnější stolní a jakostní vína. Podle odborníků místní podmínky pěstitelům neumožňují v této kategorii vín cenově konkurovat výrobcům z jižních zemí. Většina tuzemských vinařů se proto v posledních letech zaměřuje na výrobu vín s vyšší přidanou hodnotou. Podle vinařského odborníka Eduarda Postbiegla z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity je ale možné, že restaurace odběr přívlastkových vín příliš nesnížily. Je možné, že pouze přestaly odebírat od velkých výrobců a vsadily na vína od malopěstitelů.

Spotřeba vína v Česku v posledních letech stoupá. Zatímco v roce 1993 byla průměrně 12 litrů na osobu ročně, nyní se pohybuje kolem 17 litrů. I tak ale Česko zaostává za Evropou, kde se průměr pohybuje od 25 do 32 litrů. Vinice v Česku zaujímají zhruba 19 200 hektarů. Domácí produkce vína vloni dosáhla rekordních 820 tisíc hektolitrů. Podle odhadu Svazu vinařů ČR by letos mohla vzrůst až na 840 tisíc hektolitrů.

Foto: Profimedia

Autor: ČTK