Alkohol, riziko pro nervový systém a střevní zdraví

08.03. 15:00 | Autor: - red -

Náchylnost k pití alkoholu může být ovlivněna genetickými predispozicemi.

Alkohol je látka, která dokáže povzbudit náladu, otupit smysly a přinést krátkodobý pocit euforie. Často bývá součástí oslav, večírků a společenských událostí. Jaké jsou ale jeho skutečné dopady na lidské tělo? Kromě dočasného pocitu uvolnění může způsobovat zažívací potíže, záněty, hormonální nerovnováhu a další negativní důsledky.

Alkohol je v naší společnosti často považován za běžnou součást života, avšak i malé množství může znamenat velkou zátěž pro organismus. Po vstupu do těla jsou játra nucena přeměnit alkohol na toxický acetaldehyd, který způsobuje záněty, oxidační stres a poškozuje buňky, včetně nervového systému. Tento toxický stav je základem známého pocitu opilosti.

Dopady na játra i střevní mikrobiom

Euforický stav spojený s alkoholem je výsledkem zásadních změn v nervovém systému. Alkohol ovlivňuje neurotransmiter GABA, čímž tlumí mozkovou aktivitu, a snižuje účinek glutamátu, který je klíčový pro myšlení, náladu a motoriku. Důsledkem jsou zpomalené reakce, nekoordinované pohyby a změny v chování. Stupeň opilosti závisí na mnoha faktorech, jako je genetika, tělesná hmotnost nebo stav žaludku před konzumací alkoholu. Při konzumaci alkoholu trpí také střevní mikrobiom. Dochází ke snížení počtu prospěšných bakterií (např. Lactobacillus a Bifidobacterium) a naopak k nárůstu patogenních bakterií, což může vést k narušení střevní bariéry a zvýšenému riziku zánětů. Obnova mikrobiomu vyžaduje podporu ve formě vyvážené stravy obsahující prebiotika (např. česnek, čekanka), probiotika (např. kefír, kysané zelí) a omega-3 mastné kyseliny.

Genetické faktory a sklony k pití

Náchylnost k pití alkoholu může být ovlivněna genetickými predispozicemi. Například geny ADH1B a ALDH2 hrají roli při metabolismu alkoholu. Zpomalená aktivita genu ALDH2 může vést k hromadění toxického acetaldehydu a posilovat negativní účinky. Další geny, jako DRD2 nebo OPRM1, ovlivňují vnímání odměny a mohou zvyšovat pocit euforie při konzumaci alkoholu, což zvyšuje riziko jeho častějšího užívání.

Epigenetické faktory, jako je stres, špatná výživa nebo opakovaná konzumace alkoholu, mohou dále posilovat sklony k pití. Nicméně zdravý životní styl, kvalitní spánek, vyvážená strava a pravidelný pohyb mohou pomoci zmírnit genetickou zátěž a riziko nadměrné konzumace.

Abstinence jako cesta ke zdraví

Jak přistupovat k alkoholu? Odborníci varují, že i jednorázová konzumace přináší zátěž pro organismus. Pokud se však alkoholu zcela vyhnete, vaše tělo i mysl zaznamenají pozitivní změny. Zlepší se kvalita spánku, stabilita emocí, stav pokožky, hydratace a metabolismus. Z dlouhodobého hlediska abstinence prospívá játrům, nervovému systému, kardiovaskulárnímu zdraví i psychické pohodě. Změny jsou jasně viditelné i na vzhledu, například ústup otoků v obličeji a zlepšení kvality vlasů.