Číst briefy některých značek je dost demotivující, říká grafik Juraj Demovič

12.01. 15:15 | Autor: Kateřina Řehořová

Nabídku Kofoly na vytvoření nových obalů dětských nápojů Jupík dvakrát odmítl. Potřetí ale grafický designér Juraj Demovič ze slovenského studia Pergamen souhlasil. Dnes je Jupík na seznamu dvou set nejlepších obalů světa.

Proč se vám do práce pro Kofolu ze začátku tak nechtělo?
Bylo to trochu trauma. Dva roky před tím nás oslovili bratislavští Saatchi & Saatchi, tehdy měli pro Jupíka dělat obaly. Ale zadání nebylo pro nás úplně jasné, tak jsme se nedohodli. Pak následovaly ještě dvě nabídky přímo od Kofoly. Poprvé jsme je odmítli s tím, že dětské obaly neumíme. A napodruhé se nám zase nelíbil brief. Ne že bychom byli odborníky přes briefy. Ale tento obsahoval věci, u nichž jsme si řekli, že je prostě nedokážeme naplnit.

Co třeba?
Vzpomínáte si na předchozí obaly Jupíka? Byly na něm děti. A jeden z bodů v tom briefu požadoval, aby chlapec vypadal o dva roky mladší. Například. A to byla jedna z věcí, které nás demotivovaly.

Nakonec jste ale nabídku přijali. Jaký jste zvolili přístup?
Přemýšleli jsme, jak to udělat, aby nás to bavilo. Podívali jsme se na dětské obaly a knížky v zahraničí, abychom získali nějaký vizuální kontext. Na základě něj pak vznikl minipříběh na obalech. Nejdřív šlo o děti převlečené za zvířátka, pak jen samotná zvířátka. V podstatě jsme chtěli přenést dětskou knížku na obal. Vycházeli jsme z toho, že když je to jiné, zaujme to. A někdy se mi zdá, že se nějak obecně předpokládá, že obyčejné dítě nebo rodič budou chtít kupovat něco přehnaně pestrého a ošklivého. To sice může být pravda, ale pohádkové knížky jsou úplně jiné. Takže tento žánr na trhu prostor má. A my byli přesvědčení, že dětem se to bude líbit.

Fotogalerie:

Juraj Demovič: Co všechno může značka říct obalem

Za návrhy jste hned získali několik mezinárodních ocenění, obal Jupíkovy ochucené vody Crazy Aqua se pak ještě loni měnil. Na tom se Pergamen také podílel?
Ano, to byl právě ten koncept obrázkové knížky s jen lehce transparentním obalem. Ale časem se ukázalo, že by mělo být na první pohled poznat, že jde o vodu, tedy čirou tekutinu, a bylo potřeba obal udělat průhlednější.

Stává se vám často, že obal ještě měníte za pochodu kvůli podobným důvodům?
Změny za jízdy přicházejí běžně. Pro značku Pierre Baguette, obdobu českého Crocodille, jsme dělali sendviče. Už se prodávaly, ale mělo to nějaký obchodní zádrhel a ukázalo se, že konkurenční výrobky měly nafouknutější obaly. Gramáž byla stejná, ale větší plastový lem způsobil, že si zákazníci mysleli, že konkurenční sendviče jsou vetší. Tak jsme je museli zvětšit také.

Jak se do designu promítá cenová kategorie produktu?
Příklad za všechny: jednou jsme dělali zmrzliny, ale klienti nás odmítli s tím, že obaly jsou pro jejich značku až moc pěkné. Chtěli vypadat jako česká Prima, jelikož jim chtěli konkurovat. Mimochodem, už neexistují.

Obracejí se na vás klienti sami, nebo je aktivně hledáte?
Moc aktivně nehledáme. Možná je to chyba, ale lidé si nás najdou sami. Ovšem třeba u Tatranského čaje jsme likérce Karloff nabídli spolupráci my.

Více o tom, jak může vypadat proces hledání tématu či příběhu na obal u značek, které ho zatím nemají, a proč dnes brand manažeři neumějí psát briefy, se dočtete v aktuálním vydání MSM. 2-3/2016.

Foto: Radana Čechová

Autor: Kateřina Řehořová