Úřad rozhodl. NEN vznikl v rozporu se zákonem

30.01. 11:23 | Autor: Lukáš Wagenknecht

V projektu NEN jde o velice nákladný software (ilustrační foto).

Před několika dny vydal Úřad pro hospodářskou soutěž zajímavé rozhodnutí. Řízení se týkalo netransparentního zadání veřejné soutěže na projekt NEN. Jde o velice nákladný software, který by měl sloužit k centrálnímu zadávání veřejných zakázek státu.

Systém na transparentní zakázky je netransparentní

Úřad konstatoval, že ministerstvo pro místní rozvoj v rozporu se zásadou rovného zacházení uzavřelo v dubnu 2012 dodatek ke smlouvě na veřejnou zakázku "Vývoj Národního elektronického nástroje (NEN) - systémový integrátor". Ministerstvo tak umožnilo podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících z původní zakázky. Pokud by upravené podmínky v dodatku byly obsažené již v původní zakázce, mohly umožnit účast i jiných dodavatelů, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

Jednoduše řečeno, MMR na začátku soutěžilo jiné podmínky, které poté upravilo ve prospěch dodavatele a v neprospěch státu. Je pravděpodobné, že tak mohlo vysoutěžit horší cenu. Jiný dodavatel mohl podat lepší nabídku.

ÚOHS překvapivě zasahuje

Podle analýzy spolku EconLab z.s. přezkoumává Úřad pro hospodářskou soutěž pouze u 0,8 procenta jednacích řízení bez uveřejnění, což je čtyřikrát méně než u nejtransparentnějšího otevřeného řízení. Možnosti pro napadení zakázky v JŘBU jsou proto výrazně omezenější než u ostatních druhů řízení. Vzhledem k tomu je potěšující, jak se tentokrát úředníci postavili ke kauze NEN.

Antimonopolní úřad se začal podvodným jednáním ministerstva pro místní rozvoj zabývat na podnět jednoho z neúspěšných soutěžitelů z roku 2014, který souvisel se samotným vznikem NEN za bezmála půl miliardy. Rozhodl v první instanci, že šlo o chybný postup. Na odvolání resortu Karly Šlechtové, které rozhodnutí úřadu napadlo, ÚOHS zareagoval tak, že své prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Zároveň zamítl rozklad podaný ministerstvem. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 18. 1. 2017. MMR tak bude muset zaplatit pokutu 550 tisíc korun.

Toto rozhodnutí je klíčové v tom, že potvrzuje, že Národní elektronický nástroj vznikl v rozporu se zákonem. Je zřejmé, že MMR bude muset modifikovat své plány na využití NEN, neboť není možné, aby pro centrální správu veřejných zakázek MMR používalo NEN, který sám vznikl v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek.

Zakázky bez soutěže, oblíbený postup současné vlády

V případě projektu NEN nejde o jedinou protizákonnou zakázku. Úřad současně řeší i zakázku, kdy ministryně Karla Šlechtová dala bez soutěže 50 milionů na další úpravy tohoto systému. Je paradox, že ministryně, která má systém transparentních zakázek v popisu práce, sama porušuje svůj vlastní zákon.

Protiprávní prodlužování zakázek prostřednictvím takzvaných jednacích řízení bez uveřejnění je pro českou byrokracii oblíbený nástroj, jak celé soutěžení obejít a domluvit se s jeho dvorním dodavatelem bez ohledu na zákon.

Podle výsledků studie Evropské komise z července 2016 patří Česká republika dlouhodobě mezi státy, které jsou vysoko nad průměrem v oblasti veřejných zakázek, u nichž neproběhla veřejná soutěž. V roce 2013 byl evropský průměr 7,4 procenta, přičemž v ČR byla podle studie EK hodnota podílu nesoutěžených zakázek 22 procent. V letech 2014-2015 byl průměr EU 6,6 procenta, v Česku byly hodnoty 18 procent, resp. 19 procent.

Průměr podílu jednacích řízení bez uveřejnění zadaných českou vládou je za poslední tři roky 17,3 procenta. V roce 2016 se projevuje negativní rostoucí trend. Na konci září byla hodnota podílu JŘBU na úrovni 19,4 procenta celkových výdajů ústředních orgánů státní správy prostřednictvím veřejného zadávání.

Index vnímání korupce stoupá

Podle zveřejněného indexu vnímání korupce se Česká republika v minulém roce propadla o deset míst a sdílí příčku společně s Maltou nebo Kyprem, který je považován za ráj anonymních firem.

Premiér a řada politiků tomu nerozumí, protože přece přijali mnoho protikorupčních zákonů. Ministr financí pak odkazuje na staré kauzy.

Není právě toto jeden z důvodů, proč lidé přestávají věřit vládním pohádkám o tom, jak se u nás bojuje s korupcí a nastavují se transparentní pravidla? Ono se vlastně bojuje jenom tak naoko, aby to v médiích dobře vypadalo. Zákony sice máme, ale vláda je systematicky porušuje. Odpovědnost mají politici nulovou, v nejhorším případě se zaplatí pokuta z rozpočtu ministerstva a jede se dál.

Autor je vedoucí analytik ekonomických událostí investigativního týmu vydavatelství Empresa Media.

Foto: Profimedia

Autor: Lukáš Wagenknecht