Proč nevyřeší svěřenský fond střet zájmů ministra financí?

Před několika dny jsme se dozvěděli, že na základě novely zákona o střetu zájmu ministr financí Andrej Babiš převede své podnikání do svěřenského fondu. Podle slov pana Babiše fond nebude spravovat. Správou pověří člověka, kterému důvěřuje.

Nový zákon o střetu zájmu stanovuje, že ministr nebo jeho společnost, kterou ovládá resp. vlastní v ní alespoň 25 % podíl, nesmí soutěžit veřejné zakázky a nesmí dostávat dotace. Svěřenský fond je institut inspirovaný anglosaským trustem, zažitým institutem s dlouhou historií existujícím v Anglii už od dob středověku. Jedná se o majetek podřízený určitému účelu v děleném vlastnictví. Kontinentální evropské právní řády pojem děleného vlastnictví neznají.

Pokud v určité podobě trust přejímají, na rozdíl od ČR ho velmi přísně ho regulují. Správa svěřenského fondu je v těchto zemích obvykle spjata se specifickou kvalifikovanou správou majetku. Např. podle francouzské úpravy vykonavateli resp. správci mohou být pouze finanční instituce, investiční společnosti, pojišťovny či nezávislí advokáti. V Itálii vyřešili problematiku střetu zájmu politiků, kteří vložili svůj majetek do fondu tak, že po dobu výkonu jejich politické funkce, ze které by mohli mít výhodu, vykonává funkci správce fondu Italská národní banka.

Právní anomálie - majetek bez vlastníka

Česká úprava se od původní myšlenky svěřenského fondu liší zásadně. Majetek v takovém fondu nemá právně žádného vlastníka. Majetek v anglosaském trustu je majetek v děleném vlastnictví, nikoli majetek bez vlastníka jako podle českého občanského zákoníku. U nás majetek ve svěřenském fondu nikdo nevlastní, vlastnická práva "jakoby" vykonává správce svěřenského fondu pod kontrolou zakladatele fondu.

Pokud je do fondu majetek vložen, objeví se v katastru nemovitostí pouze jméno správce fondu. Svěřenský fond jako majetek bez vlastníka je právní anomálií a někteří autoři dovozují z tohoto důvodu i jeho protiústavnost. V každém případě český svěřenský fond je skvělým nástrojem, jak skrývat skutečného vlastníka majetku nebo firem, aniž by anonymní vlastník ztrácel nad svým "nevlastnictvím" kontrolu.

Nevlastnit neznamená neovládat

Podle § 1463 občanského zákoníku dohled nad správou svěřenského fondu vykonává zakladatel a osoba označená za obmyšleného, popřípadě další osoby, určí-li tak statut. Andrej Babiš bude mít jako zakladatel přes svěřenský fond neustále kompletní kontrolu nad správcem. Bude tak mít i nadále kontrolu nad svými holdingy.

Je střet zájmu vyřešený?

Pojďme si tedy shrnout, jak to bude s Babišovým střetem zájmu. Ministr financí bude po dobu výkonu funkce veřejného činitele kontrolovat a ovládat jeho společnosti, které se budou navenek formálně právně tvářit jako majetek bez vlastníka. Pokud se podíváme na vlastnickou strukturu z pohledu soukromého práva - občanského zákoníku, který, jak bylo popsáno, upravuje problematiku svěřenského fondu velice podivně, nikdo nic neporuší a vše bude v pořádku. Majetek nikdo nevlastní, proto se může ucházet o veřejné zakázky a dotace.

Ovšem, pokud se na takovou transakci podíváme z pohledu veřejného práva a položíme si otázku, zda Andrej Babiš jako zakladatel svěřenský fond a do něj vložený holding Agrofert dál ovládá, i když ho nevlastní, je odpověď zřejmá: Andrej Babiš má kontrolu nad správcem fondu, který není na Andrejovi Babišovi nezávislý. Andrej Babiš proto nepřímo přes svého správce nadále ovládá holding Agrofert. Z tohoto pohledu je zřejmé, že Andrej Babiš požadavky novelizovaného zákona o střetu zájmů nenaplnil, pouze jej formálně obešel. A jak mnohokrát argumentovaly nejvyšší soudní instance obejít zákon neznamená mu vyhovět.

Jak z toho ven?

Andrej Babiš měl mnoho jiných šancí, jak vyřešit svůj střet zájmu. Pokud by opravdu chtěl být transparentní, mohl stanovit správcem fondu nezávislou finanční instituci, třeba banku. Zvolil cestu nejmenšího odporu, která ovšem nemusí být dostatečná. Zda zvítězí čistě formalistický pohled na výklad zákona o střetu zájmů či pohled z hlediska smyslu a účelu zákona lze jen obtížně předvídat. Otázku, zda je vložení Agrofertu do svěřenského fondu, který nadále ovládá Andrej Babiš obcházením zákona, a tudíž jeho porušením, může učinit jedině nezávislý soud. Než tak však učiní a vyjasní, neměla by žádná společnost z holdingu Agrofert dostávat žádné věřejné zakázky ani dotace.

Autor je vedoucí analytik ekonomických událostí investigativního týmu vydavatelství Empresa Media.

Čtěte dále

další zprávy