Bude se premiér muset vzdát médií, veřejných zakázek a dotací?

13.12. 11:43 | Autor: Lukáš Wagenknecht

Střet zájmů patří mezi největší překážky řádné správy, a to jak v soukromém tak i veřejném sektoru. Zvládnutí střetu zájmů je hlavní výzvou pro řádnou správu, klíčem ke zlepšení podnikatelského prostředí a hlavním opatření v boji proti korupci.

Očima Lukáše Wagenknechta. Střet zájmů nově jmenovaného premiéra Andreje Babiše se opět vrací jako celospolečenské téma současnosti. V souvislosti se jmenováním vlády však vyvstává v novém světle. Při bližší analýze zákona o střetu zájmů lze zjistit, že zákon nezakazuje pouze vlastnit média či firmy čerpající veřejné dotace či zakázky. Zákon rovněž zakazuje je ovládat. Názor, že převedením své firmy do svěřenského fondu vyřešil jakýkoli ministr svůj problém střetu zájmu, protože již nic formálně nevlastní, je proto mylný.

Vlastnit není ovládat

Vlastnit a ovládat neznamená totéž. České i evropské právo tyto dva pojmy jasně odlišuje. Ovládat je širší pojem než vlastnit. Ovládat firmu mohu díky tomu, že vlastním její akcie. Ovládat svěřenský fond mohu, i když žádné jeho akcie nevlastním, protože ten žádné akcie nemá. Svěřenský fond lze proto pouze ovládat. Při pozorném čtení novelizovaného zákona o střetu zájmů zjistíme, že tento zákon zakazuje vybraným veřejným činitelům nejen vlastnit určité firmy, ale rovněž je ovládat.

Ovládá-li kdokoli z veřejných funkcionářů vyjmenovaných v zákoně o střetu zájmů svěřenský fond, který vlastní více jak čtvrtinový podíl ve firmě, jež provozuje media, porušuje tak zákon. Stejně poruší tento zákon osoba, která přímo či nepřímo ovládá firmu, jež se účastní soutěží o veřejné zakázky nebo veřejné zakázky či dotace získává.

Kdo skutečně ovládá Agrofert a Mafru?

Kdo je ale konkrétně ovládající osobou ve svěřenském fondu? Ve firmě je ovládající osobou ten, kdo v ní má rozhodující vliv. To je obvykle vlastník, jež vlastní většinu akcií, díky čemuž může jmenovat a odvolat vedení firmy. Co se týče svěřenského fondu - nově od 1. ledna tohoto roku - zákon proti praní peněz říká, že osoby s rozhodujícím vlivem ve svěřenském fondu jsou jeho skutečnými majiteli, což zároveň znamená, že skuteční majitelé jsou rovněž ovládajícími osobami, neboť ovládající osoby jsou též osoby s rozhodujícím vlivem. Zákon proti praní peněz navíc specifikuje, že u svěřenského fondu osobami s rozhodujícím vlivem ve svěřenském fondu, tedy jeho skutečnými majiteli a ovládajícími osobami, jsou: zakladatel svěřenského fondu, jeho svěřenský správce, beneficienti či členové rady protektorů

Vezmeme-li jako příklad společnost Agrofert, pak z jejího výpisu z obchodního rejstříku a z prohlášení Andreje Babiše pro Lidové noviny vyplývá, že společnost Agrofert vlastní z asi 90 % svěřenský fond AB private trust I (zbylých 10 % vlastní druhý svěřenský fond AB trust II). Osobami s rozhodujícím vlivem, tedy skutečnými majiteli a zároveň ovládajícími osobami, jsou Andrej Babiš jako jeho zakladatel a beneficient, Zbyněk Průša jako jeho svěřenský správce, dále Monika Babišová a právníci Agrofertu Alexej Bílek a Václav Knotek jako členové rady protektorů. Andrej Babiš tak je i nadále ve světle domněnky uvedené v zákoně proti praní peněz osobou s rozhodujícím vlivem ve svěřenský fondu AB trust I. Tudíž ve světle české i evropské legislativy je premiér zároveň ovládající osobou osoby (svěřenský fond AB private trust I), která vlastní více jak 25 % ve firmě (Agrofert a. s.), která se účastní soutěží o veřejné zakázky a pobírá dotace. Jelikož Agrofert je zároveň jediným vlastníkem společnosti MAFRA (vydavatel periodického tisku) a LONDA a. s. (provozovatel rozhlasového vysílání), je Agrofert přímou ovládající osobou těchto dvou firem a Andrej Babiš jednou z nepřímo ovládajících osob vydavatele periodického tisku a provozovatele rozhlasového vysílání.

Porušování evropské směrnice také nikoho nepálí?

Ve vztahu k veřejným zakázkám zákon o střetu zájmů říká, že firmy, jejichž majitel či ovládající osoba porušuje zákaz střetu zájmů - k čemuž okamžikem jmenování vlády dojde u některých členů vlády, budou-li jmenováni, musí být vyloučeny ze zadávacího řízení nebo jim nesmí být zadána zakázka malého rozsahu či přidělena dotace. Ve vztahu k médiím by měl příslušný přestupkový orgán zahájit z moci úřední správní řízení se všemi poslanci, jež přímo či nepřímo ovládají společnosti, jež jsou vydavateli periodického tisku nebo provozovateli televizního či rozhlasového vysílání.

Porušování zákazu střetu zájmů u veřejných zakázek, respektive jeho nevymáhání vůči osobám ve střetu zájmů, má rovněž evropský rozměr. Střet zájmů zakazuje směrnice o veřejných zakázkách. Rozsah zákazu střetu zájmů nicméně ponechává na jednotlivých zemích. Jestliže si však Česká republika vymezí, že se zákaz střetu zájmů se vztahuje i na vlastníky a ovládající osoby firem, jež se účastní soutěží o veřejné zakázky či je získávají, a pak tento zákaz nedodržuje, resp. nevymáhá jeho přestoupení, pak rovněž porušuje evropské právo. Obdobná situace je u veřejných dotací, zejména u těch evropských. Zde evropská nařízení stanoví, že jejich příjemce musí dodržovat kromě evropských i veškeré české zákony. Pokud tak nečiní, vzniká riziko, že Evropská unie peníze na dotace neproplatí.

Nezbývá než doufat

Je zřejmé, že pokud v zákoně o střetu zájmů vyjmenovaný funkcionář ovládá firmu vlastnící média či získávající veřejné zakázky či dotace, přestože takovou firmu nevlastní, porušuje tím zákon o střetu zájmů. Ovládá-li takto firmu či firmy, co provozují média, musí sám z vlastní iniciativy nebo po výzvě přestupkového úřadu v místě jeho bydliště, do 60 dnů od zvolení poslancem či senátorem rezignovat na svou funkci nebo svůj ovládající podíl v dotčeném mediálním domě prodat. Obdobně zadavatelé veřejných zakázek a orgány přidělující dotace musí počínaje dnem jmenování vlády, tedy s největší pravděpodobností počínaje 13. prosincem, vyloučit ze všech zadávacích řízení všechny firmy přímo či nepřímo ovládané členy vlády. Nezbývá než doufat, že příslušné orgány i zadavatelé se budou řídit platnými zákony i od okamžiku jmenování nové vlády, že od tohoto data se členové vlády nestanou privilegovanými občany, jež zákony nemusí dodržovat.

Autor je vedoucí analytik ekonomických událostí investigativního týmu vydavatelství Empresa Media.

Foto: ČTK/AP , Kamaryt Michal

Autor: Lukáš Wagenknecht