Televize je fabrika, ne šperkařská dílna, říká Šámal

03.07. 07:02 | Autor: Marie Frajtová

Do čela televize Z1 přichází Zdeněk Šámal, muž, který stál u rozjezdu slovenského zpravodajského kanálu TA3, programu ČT24 nebo webu Novy tn.cz. Jeho úkolem je úspěšně resuscitovat stanici společnosti J&T, která zatím hospodařila se stamilionovými ztrátami. „Budu škrtat dál," slibuje nový generální ředitel.

Co vás přesvědčilo, abyste kývl na nabídku od J&T?
Možnost udělat něco v oblasti, která je mi blízká, kterou mám rád. A také potřeba změny.

Předchází vás pověst muže, který rozjíždí projekty...

Nevím, jaká pověst mě předchází, ale je dobré se ohlédnout a vidět za sebou fungující organismy. Na druhou stranu jsem ten typ, který mýtí les, vykopává pařezy, sbírá kameny, chrání osení a zahání škůdce. A pak přijde někdo nový, uspořádá velké dožínky a v podstatě moje jméno vymaže z tabulek. Říkám si, jestli mám tohle zapotřebí. A v zápětí si odpovídám, že asi jo.

Takže vás láká adrenalin?

Jsem v podstatě klidný, tichý člověk, který si rád čte a chodí na procházky do křivoklátských lesů. Přesto mě to dobrodružství láká.

V jaké fázi jste opouštěl tn.cz?

Myslím, že v dobré, osení se zelenalo, čísla vypadala dobře. Tn.cz je slušně rozjetý podnik.

Z1 za rok své existence stihla prohospodařit přes dvě stě milionů, na přelomu roku už se výrazně krouhal rozpočet, snižovaly platy a propouštělo se. Kde vidíte prostor pro další úsporná opatření?

Musím krouhat dál. Moje zkušenost se zpravodajskými televizemi je poměrně intenzivní, vždycky vypadají přímo úměrně tomu, kolik prachů do nich vrazíte. Já mám k dispozici nějakou - už okrouhanou - částku a podle toho musím koncipovat vysílání. Programová skladba tomu bude odpovídat, ať se to někomu líbí nebo ne. Jsme malá televize, která se rozjela za dvojí nevýhodné situace. Na trhu fungovala ČT24 a navíc přišla finanční krize. Popravdě, ČT24 jsme budovali tak, aby si jiná televize ani neškrtla.

Dá se s ČT24 bojovat?

Bojovat? Jak říká Clauszewitz: dobrý vojevůdce si vybírá bitvy, které může vyhrát. Ale tady ten výraz asi není správný. My se musíme vyprofilovat jako zpravodajsko-publicistická televize jiného druhu, než je ČT24.

Cílovou skupinu máte stejnou...

Zpravodajská televize bude vždycky pro chytré a bohaté. Takže cílíme podobně, ale naše prostředky jsou jiné. Když si jen představím, jaké má proti nám ČT zázemí!

Srovnávejte. Kolik je v Z1 například zaměstnanců?

V tomhle ohledu by zrovna Z1 nevyšla špatně. Pořád je tu struktura, se kterou bychom při rozjezdu ČT24 byli za vodou. V lidech to není, těch je tady dost. Ale co do zdrojů a jejich stability jsme na tom nesrovnatelně hůř. Když se podíváte, kolik má Česká televize zahraničních zpravodajů, kolik má zahraničních zdrojů a jak hustou síť regionálních zpravodajů... V tom se jim nemůžeme rovnat.

Co je na televizi nejdražší?

Lidi. Technologie až sekundárně.

Máte před sebou dva zásadní úkoly - zvýšit sledovanost a příjmy z inzerce, jak si s tím poradíte?

Můj první úkol je snížit náklady, to je bez debat.

Dali vám investoři z J&T časový limit, do kterého musíte televizi rozhýbat?

Samozřejmě. Mám limit časový i finanční. Do velmi krátké doby musím investorovi představit kompatibilní finanční plán a vysílací strukturu, ze kterých bude jasné, že Z1 je televize, na kterou má smysl se koukat. Myslím, že to přesně vystihuje termín "Blitzkrieg" (blesková válka - pozn. red.).

Za jak dlouho očekává J&T návratnost svých investic?

Televize je běh na dlouhou trať. Můj cíl je co nejdřív snížit náklady a neohrozit přitom chod televize.

Jak se chcete odlišit od ČT24?

Zatím v posílení stávajícího schematu. Z1 má prioritu v ekonomickém zpravodajství. Spousta lidí zná Z1 díky dokumentům, které běží od osmi večer, sám se na ně dívám. Jsou fakt dobré. Druhá věc je IBT neboli Interview Báry Tachecí. Ona je partner, který produkuje uznávaný pořad a jehož názory mě zajímají. Na tom chci stavět dál.

Zůstanou i pořady Vladimíra Kroce?

Vladimír Kroc je další profesionál, který má v životopise zapsaný Český rozhlas a který patří k těm, co se umějí ptát a na své hosty se precizně připravuje. To je devíza, jakou mnoho lidí - hlavně těch mladých - nemá. Takže bych se i s ním rád sešel a prodiskutoval, jaké má představy.

Patrik Tkáč v květnovém rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že je tady i alternativa dělat televizi bulvárněji.

Otázka je, co si představujeme pod pojmem bulvár. Máme bulvár pro proletáře a pro elitu, různého zaměření i různé metody vzniku. Neumím si představit, že by se tenhle projekt přetransformoval na masy. Možný prostor pro takzvaný bulvár vidím nikoli ve špiclování popových hvězdiček, ale zpráv z prostředí high society. Ale vytváření magazínů je hodně drahé a na to teď nemáme. Potřebujeme přesvědčivou, spolehlivou a divácky pozitivně vnímanou továrenskou výrobu. Nikoli šperkařskou dílnu, která bude vyrábět precizní jednotlivosti.

O prázdninách budete stejně jako ostatní televize především reprízovat, takže nemáte moc prostoru pro vlastní koncepci. Kdy se projeví změny programového schematu podle vás?

V srpnu. Některé pořady budou muset skončit a některé plánované nezačnou.

Třeba plánovaná talkshow Josefa Klímy.

Jak říkám, nemůžeme nakupovat kaviár, když dlužíme za chleba. A Josef Klíma pro nás teď bohužel kaviár je. V téhle fázi nic rozjíždět nebudeme.

Dnes máte 150 tisíc diváků denně, zatímco ČT24 750 tisíc. S jakými čísly budete spokojený?

Ve všech zpravodajských televizích jsem si potvrdil, že i jednoprocentní sledovanost je velmi slušná. Pokud se v mimořádných časech zvedne na pět procent, znamená to, že televize ideálně plní svoji úlohu.

Budete investovat do zpravodajství, nebo spíš škrtat a živořit?

"Bé" je správně. Nechci říct živořit, ale pamatuju si, jaký rozpočet jsme měli v TA3, za jakých okolností jsme rozjížděli ČT24. Pořád můžeme leccos vyrobit za méně peněz.

Je pro vás výhoda, že vidíte ČT24 do karet?

Já jsem se o ČT24 devatenáct měsíců nezajímal, ale umím si představit, co musí dělat mandatorně, dokážu si představit atmosféru i to, co ji ovlivňuje. A nemyslím tím volbu generálního ředitele.

À propos, přihlásit se do tendru na post generálního ředitele České televize vás nenapadlo?

Pár lidí se mě na to s nadějí v hlase ptalo, ale já o tom nikdy neuvažoval. Víte, kam jsem se přihlásil? Na filozofickou fakultu, katedru prehistorické a středověké archeologie.

Jak to chcete stíhat?

No, přihlášku jsem podal, ještě když jsem byl na Nově. Ale zkoušky jsem neudělal zcela podle svých představ, takže mám za to, že mě nevezmou. V tom případě bych se příští rok přihlásil zas. To byla taková krása se po dvaceti letech zase učit! Na chalupu jsem si natahal knížky a týden v nich ležel. Zařekl jsem se, že si nesmím u zkoušek utrhnout ostudu. Připadal jsem si jak školák, psal jsem esej, písemku, dělal ústní pohovor... Mám vystudovanou fakultu sociálních věd, ale moje celoživotní láska je historie. Poprvé jsem kopal do země zrovna tady v Holešovicích, bylo mi šest.

V Holešovicích vzniká jakési mediální centrum, sídlí tu Ringier, Aktuálně.cz, Z1, Ogilvy&Mather, Mediafax... Je to znát na atmosféře, potkáváte se?

To jde mimo mě, já tady na každém kroku narážím na vzpomínky z útlého dětství. Z okna vidím budovu své školky, pamatuju si, kde jsem pod dojmem z četby Lovců mamutů podnikal svoje první archeologické expedice... Mám tady spoustu asociací, které s mediálním prostředím vůbec nesouvisejí.

Na co se v "zet jedničce" nejvíc těšíte?

Na to, že může nastat okamžik, kdy se ohlédnu a řeknu si, ano, to, co se po mně chtělo, jsem zvládl. Že se mi třeba podaří občas vyřešit neřešitelné - čistě, jednoduše a efektivně. Podle přirovnání k Alexandrovi a gordickém uzlu. Chci postavit vejce na špičku.

Nemáte ambici televizi vtisknout svoji vizi?

To nemám, jen dělám svoji práci. Ale baví mě to.

Foto: ČTK, archiv, Tomáš Nosil

Autor: Marie Frajtová