Transfuze i opičí sperma. Sovětské pokusy o nadčlověka

13.10. 10:33 | Autor: -zš-

Tým sovětského průkopníka eugeniky Nikolaje Kolcova.

Vzájemné transfuze krve mezi geniálními lidmi či oplodňování Afričanek šimpanzím spermatem. I takové metody používali sovětští vědci při pokusech o vytvoření nového nadčlověka. Unikátní německo-ruský dokument Sovětský svaz – laboratoř člověka zítřka, který popisuje jednotlivé eugenické experimenty v Sovětském svazu, uvede Česká televize.

Teorie o vyvolené rase a zrodu "lepšího člověka" nefascinovaly jen Adolfa Hitlera, ale dávno před druhou světovou válkou byly velmi populární i v Sovětském svazu. Po bolševickém převratu v roce 1917 začali mnozí vědci s pokusy, jejichž pomocí chtěli zušlechtit lidskou populaci a vytvořit "sovětského nadčlověka".

Dokument nás zavede například do laboratoře Nikolaje Kolcova, jednoho z průkopníků eugeniky v SSSR. Kolcov byl přesvědčen, že genetika by měla hrát významnou roli při výběru životního partnera, a důkladně studoval rodokmeny slavných osobností, především vědců a spisovatelů, a snažil se z nich vyčíst klíč, podle kterého by sestavil manželské páry. Ty pak měly počít geniální jedince.

Ve stopách Darwina

Profesor Ilja Ivanov se snažil prokázat Darwinovu teorii oplodňováním afrických žen spermatem šimpanzů. Za zrodem takzvaného sociálního inženýrství stál Darwin, který ve své knize O původu člověka prohlásil, že pokud nebudou velké pokroky v medicíně vyváženy promyšlenou kontrolou populace, naruší to přírodní výběr a neschopní budou mít stejné šance na přežití jako ti silní. Darwinovou teorií se inspiroval profesor Ilja Ivanov, který se snažil najít spojovací článek mezi člověkem a opicí a vypravil se proto až do Afriky. Tam se snažil oplodňovat domorodé ženy šimpanzím spermatem. Jeho pokus o vytvoření hybridů mezi opicí a člověkem však totálně selhal.

V dokumentárním filmu se diváci seznámí i s pokusy lékaře a revolucionáře Alexandra Bogdanova, který propagoval vzájemnou výměnu krve mezi geniálními jedinci. Bogdanovovy experimenty nejprve znepokojily sovětskou tajnou policii, ale později se nechala přesvědčit a lékař mohl s transfuzí experimentovat dál. Nakonec se stal obětí vlastních pokusů. Vyměňoval si krev s jedním ze svých studentů tak dlouho, až sám zemřel. Těžce nemocný student šílené pokusy přežil a dožil se vysokého věku.

Nejúspěšnějším sovětským vědcem se na tomto poli nakonec stal I. P. Pavlov, který však léta bojoval s nepřízní režimu. Laureát Nobelovy ceny z roku 1904 se na rozdíl od mnoha svých kolegů nepouštěl do podivných experimentů a po proslulých pokusech s laboratorními psy naopak varoval, že násilí vyvolané v sovětské společnosti vyvolá jen podmíněný reflex otrocké otupělosti.

Zajímavý dokument Sovětský svaz – laboratoř člověka zítřka uvede ČT2 v pátek 14. října od 21.00.

Foto: Česká televize , Rik Kultura

Autor: -zš-