Revoluce v rozhlase a televizi. Prezident už může být sprostý

23.11. 08:45 | Autor: Jakub Kvasnička, Pavel Cechl

V rozhlase a televizi může brzy znít jedno sprosté slovo za druhým. Ministerstvo kultury totiž chce změnit zákon, který vulgarity ve vysílání zakazuje. Na první pohled se to nezdá jako špatný nápad. Ale...

Vykopávka, rachejtle, kráva, prasopes, kačena, hezoun, ksicht, mamlas, hejhula, vrták, truhlík, nádiva... I taková - na první pohled nikterak škodlivá slova - považuje Rada pro rozhlasové a televizní vysílání za sprostá a tedy nepřípustná v programech před dvaadvacátou hodinou. Vykopávky, rachejtle a další "vulgarismy" byly součástí poměrně vtipného seznamu, který Rada již před delší dobou vytvořila, respektive zkopírovala z Wikipedie, a odeslala do médií, ve smyslu "tohle ne!".

Ministerstvo kultury se teď dlouholetý problém s nadávkami v televizi rozhodlo vyřešit radikálně a poměrně rozumně - povolí jakékoli vulgarismy v jakoukoli dobu na jakémkoli kanále. Televizní (a rádiový) prostor bude naprosto uvolněný. Ministerstvo spoléhá na svědomí televizí samých, na jejich autoregulaci. Ale také na varující "obrázkový" systém, který je jedním z kontroverzních faktorů celé novely, jež na začátku příštího roku velmi pravděpodobně projde sněmovnou a ihned vstoupí v platnost.

Dvojí metr

Mimochodem, z onoho zakázaného seznamu od Rady vyplývalo, že nejpoužívanější českou "nadávkou" je trouba, následovaný výrazy sakra a pitoma. První opravdový vulgarismus - hovno - se umístil až na šestém místě. Nejvtipnější pasáž listiny se pak týká nejméně používaných sprostých slov, jejichž pouštění v TV však rovněž dodnes hrozí sankcionováním; patří mezi ně fantastické neologismy jako vlezdobruselista (!), kundivál či košot.

Co je ale podstatné - seznam dokonale prezentuje absolutní těžkopádnost v orientaci ve vulgarismech a obecný chaos v jejich určování. Navíc, zatímco celoplošné televize ho chtě nechtě musely vzít alespoň trochu vážně, protože se na ně vztahují sankce týkající se užívání sprostých slov v nevhodných časech, kabelové a internetové televize se mohly wikipedickému inventáři rádoby sprostoty skutečně jen hlasitě smát, protože jich se žádné tresty ze zákona netýkají. Právě dvojí metr určování nevhodného obsahu celoplošným televizím vadil (naprosto logicky). A dlouhodobě na nulovou regulaci internetové a kabelové konkurence upozorňovaly. To se teď má změnit, regulován nebude nikdo.

Foto: ČTK

Autor: Jakub Kvasnička, Pavel Cechl