Nová tvář Novy: Komu vadí Smetana, ať mi říká Smetanová

Televize Nova má novou moderátorku. Čtyřiadvacetiletá Emma Smetana se poprvé na obrazovce objevila ve středečních Ranních Televizních novinách. V rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ mimo jiné prozradila, jak se dostala do televize a k filmu, jestli má před kamerou velkou trému a proč nepoužívá koncovku ová v příjmení.

Jaké bylo první živé moderování zpráv v televizi? Měla jste trému?

Mému prvnímu vysílání předcházely přibližně tři hodiny velmi mělkého spánku. Následoval zážitek, při němž jsem střídavě balancovala mezi euforií a peklem. Úplně první zprávy v šest ráno jsem odříkala v lehké nepříčetnosti. Zmítala jsem se ve fyzické neuróze, takze ačkoliv mozek běžel na maximum, srdce jsem měla až v krku, hlas se nezmohl na víc než na tlumené zvuky, tělo se tak nějak celkově zbláznilo. S každými dalšími zprávami se to však zlepšovalo, a postupně se dostavily i pocity štěstí z toho, že jako moderátorka úplně neselhávám. Definitivně jsem se uklidnila díky reakcím okolí. Byly shovívavé a vesměs povzbudivé, za což jsem vděčná.

Už jste viděla záznam? Líbila jste se sama sobě?

Záznam jsem si pustila několikrát. Do dokonalosti to má opravdu daleko, ale nezhroutila jsem se, neb mám dojem, že to bylo osobité, což je pro mě hlavní.

Jak jste se k moderování dostala? Vybrala si vás Nova, nebo jste se nabídla sama?

Absolvovala jsem kamerové zkoušky, na základě kterých jsem začala chodit na kurz hlasoveho projevu k fantastickému lektorovi Pavlovi Hronkovi. Následovala další kola castingu, a jsem ráda, že to dobře dopadlo.

Vystudovala jste politologii, mezinárodní vztahy a evropské záležitosti. Chcete svou další kariéru spojit s televizí, nebo post moderátorky berete jako mezistupeň ke kariéře v jiném oboru?

V tuto chvíli jsem zcela nadšená z nové profese. Mám sice novinářské zkušenosti z Mf Dnes a z francouzského deníku Libération, ale televize je pro mě nové médium. Zatím mě to na Nově nesmírně baví, i proto, že se stále něco učím. Popravdě řečeno teď nejsem ve fázi, kdy bych měla připravenou jakoukoli prognózu o daleké budoucnosti. Nicméně svůj život považuji za výjimečný i díky tomu, že mám štěstí na časté, relativně nepředvídatelné a většinou pozitivní zvraty. To musím zaklepat a doufat, že tomu tak bude i nadále.

Máte nějakou vysněnou profesi?

Mou vysněnou profesí je pravděpodobně nereálná kombinace moderování, herectví a hudby. A tak o ní alespoň sním.

Na serveru TÝDEN.CZ se mezi čtenáři rozhořela poměrně vášnivá diskuse o vašem příjmení? Proč se nepřechyluje?

Protože se ve francouzských dokladech jmenuji Smetana po otci a jelikož jsem ve Francii strávila víc než půlku svého života, na Smetanovou si nikdy nezvyknu a mimo českých úřadů ji nikde nepoužívám. Koho to irituje, necht’ mi říká Smetanová.

Nezvyklá jména máte v rodině. Maminka se jmenuje MacDonagh-Pajerová, teta Jacques. Vychází mi z toho, že jste poměrně kosmopolitní rodina.

Vychazí vám z toho, že si moje maminka vzala Ira a teta Francouze. Já žiji s polovičním Izraelcem. Mně z toho vychází, že by se čeští muži mohli více snažit, aby pritahovali české ženy. Myslím tím ženy mého typu, podle vašich slov kosmopolitní.

Kde se vlastně cítíte doma?

Emma Smetana (24) Nová moderátorka zpráv televize Nova. Pochází ze známé rodiny - matkou je bývalá diplomatka a studentská vůdkyně z roku 1989 Monika MacDonagh-Pajerová; Emminou tetou je Kateřina Jacques. Má české a francouzské občanství. Vystudovala evropské záležitosti na pařížském Institutu politických věd a obor politologie a mezinárodní vztahy na berlínské Svobodné univerzitě. Má zkušenosti i s herectvím. Hrála například v seriálu Ordinace v růžové zahradě, v komedii Jiřího Vejdělka Muži v naději a roli dostala i v připravovaném filmu Jiří Menzela Sukničkáři.

Na cestách. A také v přítomnosti těch, které miluji.

Nova uvádí, že kromě češtiny hovoříte dalšími pěti jazyky. Jaké to jsou?

Plynně mluvím francouzsky, anglicky a německy. Španělsky jsem se učila tři roky. Díky francouzštině byly pokroky značné, takže se domluvím. V hebrejštině začínám jakž takž kvalitně komunikovat, ale přátelům mého přítele stále připadám roztomilá, takže to ještě není úplně ono.

Hrála jste v několika filmech a seriálech. Jak se studentka politologie dostane k filmu?

Přirozeně. Tak, že se typově hodí do filmu režisérky, se kterou se osobně zná, tu režisérku napadne, pozvat ji na casting, a studentka politologie je tou situací tak pobavená, že paradoxně předvede obstojný výkon, neb ji nesvazuje touha začínajících hereček. Nejenže jsem pak v tom filmu hrála podprůměrně, ale i u dalších konkurzů už to bylo jiné, protože mi na nich začalo záležet, a tak jsem logicky pár hezkých příležitostí propásla.

Kromě filmu vás baví i hudba, dokonce máte vlastní kapelu. Co hrajete?

Svou vlastni hudbu. Žánrově pop-folk, ve složení klavír, basa, housle, perkuse, občas kytara či akordeon. Písně skládám většinou melancholické - ve šťastných obdobích člověk stejně nic nenapíše - ve francouzštině, angličtině, češtině a hebrejštině. Je to účinná terapie a moje největší láska, škoda jen, že nemám bezbřehý talent.

Kde si vás čtenáři mohou poslechnout?

Na Youtube a Bandzone. A snad i na koncertě, pozve-li nás někdy někdo někam…

Jaké máte další zájmy? Prozraďte čtenářům, co vás baví.

Kultura obecně, cestování...  A také se bavím v přítomnosti vtipných lidí. V tomto smyslu mám štěstí jak na rodinu, tak na přátele.

Jste půvabná mladá dívka, pracujete v televizi, pocházíte ze známé rodiny. Nebojíte se, že se brzy stanete terčem bulváru?

Nebojím, neboť nemám v úmyslu s bulvárem jakkoli komunikovat. To je pro jinou krevní skupinu. A navíc nemám pocit, že bych bulvár mohla - kromě svého pohoršujícího příjmení - něčím zajímat.

Čtěte dále

další zprávy