Kontroverzní Janeček nejdéle sloužícím šéfem ČT

08.06. 16:18 | Autor: ČTK

Jiří Janeček má zdravotní problémy. V čele ČT končí.

Odstupující generální ředitel České televize Jiří Janeček (55) je nejdéle sloužícím šéfem této veřejnoprávní instituce. Ve funkci končí 31. srpna 2011.

Narodil se 24. května 1956 a Jindřichově Hradci, vyučil se provozním chemikem na Odborném učilišti Silon Planá nad Lužnicí (1974), dálkově si dodělal maturitu na Střední průmyslové škole chemické v Sezimově Ústí a v Táboře (1979) a taktéž dálkově vystudoval Fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze (1989)

Na startu ředitelské kariéry. Jiří Janeček v roce 2004. Pracoval jako dělník a později výzkumný pracovník v chemickém průmyslu (1974-1983), byl redaktorem a vedoucím redaktorem okresních novin Palcát v Táboře (1983-1989), od roku 1989 je zaměstnán v Československé, respektive České televizi; v televizi začínal jako jihočeský krajský zpravodaj, od roku 1997 šest let moderoval hlavní zpravodajskou relaci Události, v prosinci 2002 byl pověřen vedením zpravodajství a v červenci 2003 byl zvolen generálním ředitelem ČT a o šest let později funkci obhájil; dnes oznámil, že k 31. srpnu ze zdravotních důvodů odejde z čela ČT.

V letech 1981 až 1989 byl členem KSČ, tato skutečnost přitom vyšla najevo až začátkem roku 2007.

Je nejdéle sloužícím polistopadovým ředitelem veřejnoprávní televize, ve funkci stráví přes osm let. Před Janečkem vedl Kavčí hory nejdéle Ivo Mathé, a to od roku 1991 do března 1998. Ředitelem televize se stal na druhý pokus, o vedení televize se neúspěšně ucházel již v září 2001, kdy Rada ČT zvolila Jiřího Balvína.

Celebritám nablízku. Jiří Janeček (uprostřed) s Jiřinou Bohdalovou a režisérem Zdeňkem Zelenkou. Janečkovi se během působení v čele televize podařilo stabilizovat rozpočet (mj. díky navýšení koncesionářského poplatku na 135 korun měsíčně), jeho mandát provázelo bezproblémové soužití s televizní radou. Letos v únoru jej ale rada pokárala za nedostatečnou komunikaci v souvislosti s nedostatečným informováním o veřejných zakázkách televize (zejména tendru na výběr poplatků) a dočasně mu snížila pohyblivou složku platu.

Odcházející ředitel si vysloužil kritiku i pro personální kroky nebo údajný nedostatek peněz na původní tvorbu. Dlouhodobě Janečka kritizují profesní organizace Český filmový a televizní svaz (FITES), který sdružuje audiovizuální tvůrce, a Asociace režisérů a scénáristů (ARAS). Negativní odezvu vyvolala i kampaň České televize proti neplatičům poplatku, a to kvůli přehmatům a nejasnostem.

Jedna z kaněk? Jan Mrzena nejdřív Janečka volil do čela ČT a teď od něj dostává peníze jako jeho personální ředitel. Během posledních osmi let prošla Česká televize výraznými změnami, v květnu 2005 nabídla zpravodajskou stanici ČT24, o devět měsíců později pak přibyl čtvrtý kanál pod názvem ČT4 Sport. Televize se také zasloužila o rozšíření digitálního pozemního vysílání, výrazně se také angažuje na poli nových médií včetně sociálních sítí.

Negativní odezvu si vysloužila Janečkova personální politika. Největší pozornost vyvolal případ Františka Lamberta, někdejšího vrchního a programového ředitele. Ten z televize odešel v roce 2007 poté, co vyšlo najevo, že působil v Lidových milicích. Odborníci kritizovali také fakt, že během Janečkova působení se na postu programového ředitele vystřídalo pět lidí. Podezření z klientelismu pak vyvolal tím, že v roce 2007 jmenoval personálním ředitelem Jana Mrzenu, který předsedal radě, jež Janečka zvolila ředitelem ČT.