Vražedná vedra denně zabijí 50 Newyorčanů. Blíží se do Evropy?

15. července 1911: Nový svět dostal novodobou egyptskou ránu v podobě smrtících veder. Ta se nakonec přelila i do Evropy a pustošila i české země.

New Yorku byl následkem tropického počasí zcela ochromen.

Nový svět dostal novodobou egyptskou ránu. "Obchodní ruch ustal většinou. Teploměr stoupá do závratných výšin. Lidé se vlekou ulicemi po stinné straně a náměstí jsou liduprázdná. Kdo nemusí, nevychází vůbec a vyhledává nejchladnější prostory domů a sklepy," vylíčila poměry v New Yorku sobotní Národní politika z 15. července 1911.

Pranice o led

Horka to byla doslova vražedná. "Následkem velikého vedra zemřelo předevčírem v Novém Yorku dalších 50 osob následkem velikého vedra," uvedla sobotní "Politička", jak se v Praze přezdívalo oblíbenému zpravodajskému listu.

Newyorčané proto houfně utíkali z rozpáleného města. "U Nového Yorku povstala dvě města stanů, ve kterých desetitisícové táboří, v Pelham Bay u moře a na řece Hudsonu. Tam je poměrně lépe."

V New Yorku byl také pociťován nedostatek ledu a u místních ledáren došlo dokonce k srdcervoucí pranici o led, při níž bylo podle Národní politiky slyšet i tyto nářky:

"Můj muž leží nemocen a umře mi, nebudu-li mu moci dáti ledu!"

"Mně stůně dítě, protože jsem mu nemohla dáti ledu!"

Nepršelo do dubna, brambory jsou jak ořechy

Český tisk se obával, že americká vlna veder brzy zasáhne i Evropu. Už do jara roku 1911 bylo totiž v českých zemích nadprůměrně teplo.

"Pohříchu nemáme ani té naděje, že příšerná tepelná vlna americká zůstane obmezena jen na Ameriku. Z Anglie se oznamuje, že tam v Birminghamu zemřelo šest osob úžehem," přemítal redaktor Národní politiky.

Nemýlil se. Smrtící vlna přišla i do Čech, na Moravu a do Slezska a vedra z léta 1911 nebyla dosud překonána. A to ani v pověstném létě roku 1947, kdy se prý dala u Vídně přebrodit Dunaj.

Už noviny z 15. července 1911 informovaly o lokálních katastrofách. Například v okolí Svatojánských proudů na katastru obcí Neveklov či Nedvězí v době od 16. dubna do 15. července nepršelo ani jedenkrát. "Celý kraj hledí vstříc hladu a nouzi. Pšenice zaschlá, oves a ječmen téměř bez klasů. Brambory jsou velikosti lískových ořechů. Jetelů a na lukách otavy nikdo nenalezne. Louky jsou holé, vyschlé, dobytek krmí se suchou pící z půdy," vylíčila Národní politika dopad sucha na střední Čechy.

Když se žení čerti a padají trakaře

Každý den se situace v českých zemích i v celé monarchii prudce horšila a Stoletý kurýr samozřejmě nejzásadnější momenty horkého léta 1911 ještě připomene.

Závdavkem jen jedna zpráva z Opavy z 25. července 1911: "Z Opavy se oznamuje, že tam bylo 35 osob postiženo úžehem. Vedro jest příšerné." A z téhož dne informace z Budapešti: "Polní hlídač Josef Pupp zemřel úpalem. Vedro dosáhlo 52 stupně Celsia."

Vedra se samozřejmě střídala s přívalovými dešti, krupobitím a vichřicemi. V létě roku 1911 se tedy počasí projevovalo o poznání divočeji, než jak se zatím předvedlo v letošním roce. Navzdory teoriím o globálním oteplování je vlastně počasí pořád stejné. Občas se prostě "žení všichni čerti, padají trakaře a lije jako z konve, že by psa nevyhnal".   

Čtěte dále

další zprávy