Více než polovina Chorvatů neumí číst a psát

01.03. 15:04 | Autor: Ivan Motýl

Šedesát procent Chorvatů neumělo v roce 1911 číst a psát.

1. březen 1911: Češi, kteří strávili dovolenou na Jadranu, se vraceli se šokující zkušeností. Zjistili, že více než polovina Chorvatů je negramotných.

Sčítání lidu v Rakousku-Uhersku potvrdilo, co už znali čeští turisté z vlastní zkušenosti z Přímoří a Istrie. Předběžné údaje ze sčítání v přímořských provinciích habsburského soustátí, zveřejněné ve středu 1. března 1911, totiž ukázaly, že "výsledky jsou to žalostné a mezi Chorvaty jest 60 % bezgramotných". Informaci přinesly pražské Národní listy.

Češi vs. Chorvaté v gramotnosti: 97 ku 40

Chorvatská Pula kolem roku 1911. V jednotlivých okresech se přitom počet negramotných lišil. V politickém okrese Poreč neumělo číst a psát více než 60 % obyvatel, v okrese Koper 46 % ale třeba na ostrově Krk "jen" 35 % obyvatel. Podle Národních listů až 12 tisíc chorvatských dětí vůbec nechodilo do školy. Zajímavé bylo, že italská menšina na Istrii si svoje vzdělání hlídala a negramotných vykazovala maximálně do 20 procent.

České země se v roce 1911 naopak vyznačovaly mimořádně vysokou gramotností, která překračovala 97 %. Číst a psát neuměli jen tuzemští cikáni a někteří horalé, hlavně na Valašsku či Těšínsku.

České pivo i čeští lékaři

Lékařka Zdeňka Čermáková v roce 1911 mezi zbídačelým chorvatským obyvatelstvem. Čechy, kteří přijížděli na dovolenou například do Bašky, však vysoká míra "slovanských bratrů" trápila natolik, že různé domácí nadace začaly s podporou chorvatského školství.

Češi už totiž před sto lety Jadran milovali a stali se průkopníky zdejšího turismu. "V Bašce, milém to útulku, máme již český pavilon restaurační a český hotel přímo na pískovišti zbudovaný s 32 pokoji, s naší dobrou českou stravou a ještě lepším pivem," popisoval počátky turismu na Jadranu reportér Národní politiky v článku ze 13. dubna 1911.

Chorvati ale roku 1911 žili ve značné bídě a často i v otřesných hygienických podmínkách. Do oblasti proto s rekreanty (roku 1911 navštívilo Bašku 700 českých turistů) začali jezdit i čeští lidumilové, kteří se rozhodli proti místní bídě aktivně bojovat. Známý je například osud lékařky Zdeňky Čermákové, která vedla v Bašce "boj s pověrami a špatnými zvyky a už dva roky po jejím příchodu do Bašky byli novorozenci a nejmenší děti čistější a zdravější".

Foto: archiv

Autor: Ivan Motýl