Učitel trestán za udání kněze, jenž choval dívky v klíně

23.02. 14:31 | Autor: Ivan Motýl

Vacenovický dívčí kroj na snímku z archivu Obecního úřadu ve Vacenovicích. V únoru 1911 musel vacenovickou školu opustit ředitel Josef Holub, kterému vadilo, že místní farář Dostál příliš důvěrně jedná se žákyněmi školy.

23. únor 1911: Učitel z Vacenovic u Kyjova musel opustit zdejší školu, když kritizoval nepřístojné chování faráře, který důvěrně laškoval se žačkami.

Přesně před sto lety ve čtvrtek 23. února 1911 zveřejnilo ranní vydání Lidových novin skandální příběh ze slovácké vesničky Vacenovice, která leží mezi Kyjovem a Strážnicí.

Rakouské právo jen pro někoho

Břesovice u Kyjova, kam byl přeložen učitel Josef Holub. Škola je na pohlednici zobrazena vpravo nahoře. "K větší cti a chvále boží přeložen byl tyto dny řídicí učitel Holub z Vacenovic do Břesovic na Kyjovsku za to, že ohrožoval víru na skále stojící. Nechtěl faráři Dostálovi z Milotic trpěti chování žaček na klíně, čímž spáchal zločin. Druhý zločin našly úřady v jeho protiklerikálních brožurách. Státní zákon přikládá sice každému občanu rakouskému právo projevovati smyšlení i tiskem, ale učitel mimo to má nad sebou vyšší censorský úřad školský. Proto bylo nutno nebezpečného ohrožovatele víry přeložiti," napsaly Lidové noviny.

Autor článku si na závěr povzdechl: "Ale farář, chovající děvčata ve škole na klíně, byl ponechán na téže škole, aby svoji výchovu mohl ke spáse školních dítek prováděti dále. Podivné jsou cesty Páně!"

Další osudy učitele Holuba se nepodařilo dohledat. Víme jen, že vesnička Břesovice, do které byl Holub přeložen z Vacenovic, se dnes jmenuje Vřesovice, přičemž tamní školní kronika opravdu potvrzuje, že učitel Josef Holub byl na zdejší škola od jara roku 1911 ředitelem, nicméně jen jeden rok.

O farářovi Dostálovi z Milotic se podařilo zjistit, že zemřel 6. listopadu 1925 na rakovinu žaludku. Obecní kronika z téhož roku pak Dostála vykreslila jako oddaného duchovního: "Pohřben byl v Miloticích za veliké účasti farníků, celého okolí a za přítomnosti 42 kněží. Byl dlouholetým místním duchovním správcem a horlivým pomocníkem hospodářským."

Skandál v Čenstochové

Pražské katolické duchovenstvo na snímku z dobového časopisu Český svět. Velikonoce u Kajetánů. Nejen Lidové noviny hlásaly před sto lety ostře antiklerikální názory, stejně činily i další pokrokové deníky. Tisk si nenechal uniknout žádnou zprávu, v níž hrál hlavní roli zhýralý kněz. Prakticky denně se v únoru 1911 objevovaly v novinách zprávy o pokračujícím vyšetřování skandálu ve slavném klášteře v polské Čenstochové. Tam paulánský řeholník zavraždil bratra, aby mohl udržovat sexuální vztah se švagrovou.

Úkladný vrah z Čenstochové se jmenoval Kacper Macoch (česká média o něm mylně psala jako o Maczochovi), klášterním jménem bratr Damazy. Macoch zabíjel, aby mohl vést milostný život s Helenou Krzyzanowskou. Milenka ale vyžadovala nákladný život, takže Macoch počal rozkrádat majetek kláštera a mimo jiné z rámu slavného poutního obrazu Panny Marie vyloupal některé drahokamy.

Kuře á la cardinal pro pražský klér

Nejvíce však proti kléru útočilo sociálnědemokratické Právo lidu. Jak už čtenáři Stoletého kurýra vědí, Prahu před sto lety postihla obrovská drahota potravin. Maso si dokonce nemohli dovolit ani úředníci nižších tříd, jak bylo drahé. Pražský magistrát proto občas dotoval zásilku argentinského masa, které bylo prodáno občanům pod cenou.

Na večeřích pražského kléru maso nescházelo. Takto vypadal jídelníček ze slavnostního rautu kněží v restauraci U Choděrů. Podávalo se ragú z kuřat á la cardinal a filet de boeuf, k pití plzeňské, bordeaux a šampaňské. Deník Právo lidu v této souvislosti připomněl, že Rakousko (a tudíž i Praha) je v tíživé hospodářské situaci a mnoho rodin po celém mocnářství trpí ukrutným hladem. Deník vznesl jízlivou otázku. "Nemohli jim vypomoci kanovníci a preláti tím, co stálo vypravení této hostiny?"

Foto: archiv

Autor: Ivan Motýl