Srostlá dvojčata se soudí s dráhami. Stačí jim jeden lístek?

16.01. 16:55 | Autor: Ivan Motýl

Siamská dvojčata z jihu Čech. Srostlé sestry Blažkovy.

16. a 17. leden 1911: Siamská dvojčata Růžena a Josefina Blažkovy byla průvodčím vlaku vyloučena z přepravy. Sestry si totiž koupily jen jeden lístek. Až soud by měl rozhodnout, zda srostlý pár potřeboval dvě jízdenky.

Česká veřejnost poznala Růženu a Josefinu již v devadesátých letech devatenáctého století. Srostlé sestry se narodily roku 1878 v jihočeském Skrýchově nedaleko Bechyně a už v jedenácti letech se staly světovou atrakcí na varietních scénách Evropy i USA.

Reklamní trik impresária

Srostlé sestry Blažkovy se synem Františkem. Sestry žily v letech 1878 až 1922. Osudy siamských dvojčat sledovali čtenáři českých novin i v průběhu roku 1911. Například Národní politika přetiskla v úterý 17. ledna 1911 tuto zprávu britské zpravodajské agentury z předchozího dne: „Mrzuté dobrodružství potkalo srostlé sestry Růženu a Josefinu Blažkovou v Londýně. Poněvadž měly jenom jeden jízdní lístek, zdráhal se zřízenec propustiti dvojčata do vlaku. Na to nechtěly sestry Blažkovy přistoupiti, a tak se stalo, že na nádraží nakupily se davy diváků, kteří sledovali, jak aféra tato skončí."

Impresário čili manažer dvojčat nakonec zakoupil i druhou jízdenku, ovšem přítomnému davu oznámil, že se bude s britskými dráhami soudit, neboť svoje klientky považuje za jedinou osobu.

Jak se později ukázalo, manažer chtěl skandálem hlavně získat lacinou reklamu před další sérií vystoupení. Cíl byl dokonale splněn, o konfliktu na londýnském nádraží psaly všechny britské a následně i evropské deníky.

V holportu s trpaslíkem a bezrukým

Sestry Blažkovy srostly v oblasti pánevní. Josefina a Růžena srostly v krajině pánevní. Od pasu nahoru to však byly podle lékařů dvě samostatně myslící bytosti. Už jako batolata byly sestry ukazovány po jihočeských jarmarcích, jak sedí na jediném nočníku.

Děti to byly nadané a inteligentní. Jejich sponzor hrabě Nádherný se zasloužil, že se naučily němčině i francouzštině, zpěvu, hře na housle i xylofon. Prozíravý hrabě chtěl totiž z dětí udělat úspěšné varietní umělce, což se mu také podařilo. Od jedenácti let sestry Blažkovy vystupovaly v kabaretech a cirkusech po celé Evropě i USA (v Praze v Karlínském divadle).

Diváky nejvíce zajímala anatomická abnormálnost dívek, chytré holky ze Skrýchova si ale publikum získávaly i hudebními čísly, hrou na nástroje a zpěvem národních či populárních kupletů. Často vystupovaly s nejvyšším mužem světa Van Albertem of Holland, trpaslíkem Pani a bezrukým mužem, který elegantně psal či vybraně jedl s pomocí prstů na dolních končetinách. Přímo fanatické nadšení tato sestava "lidských kuriozit" vzbuzovala u amerických diváků.

Dvojčata po světě doprovázela jejich sestřenice Anna a impresário Ike Rosa. Zbohatli všichni a sestry Blažkovy nechaly nedaleko rodného Skrýchova postavit zájezdní hostinec, který pronajímaly. Když nebyly zrovna na cestách, žily ve mlýně v blízkém Kvěchově.

S kým počala Růžena Blažková?

Zpráva o narození Františka Blažka, syna Růženy Blažkové. Světová popularita dvojčat vyvrcholila 18. dubna roku 1910, když se Růžena Blažková stala na pražské klinice profesora Kukuly matkou syna Františka. Dvojčata nikdy neprozradila, kdo byl otcem.

„O velikém zájmu, jaký budí případ srostlých sester Blažkových, svědčí nejlépe ta okolnost, že na kliniku profesora Kukuly byly telefonovány z Berlína a Pešti dotazy, jak se sestrám vede. Tázaly se po jich stavu redakce velikých listů s odůvodněním, že věc budí mezi občanstvem velkou pozornost," uvedla národní politika 20. dubna 1910.

Sestry prý chtěly porodit tajně, jejich hospitalizaci v Kukulově sanatoriu však odhalil známý pražský „zuřivý reportér" Egon Ervín Kisch. Žurnalista byl proto podezříván, že je sám otcem dítěte. „Já však tímto prohlašuji, že jsem přivedl na svět pouze zprávu o narození dítěte, nikoli dítě samo," odmítal Kisch podobná nařčení. Od té doby vystupovaly sestry Blažkovy po kabaretech i se synem Františkem. Zájem o jejich show ještě vzrostl a vydržel až do vypuknutí první světové války.

Po válce svět o „siamská dvojčata z Čech" ztratil zájem. Po bratrovražedných bojích se totiž po Evropě i Americe ploužily tisíce mrzáků. Když posléze jedna ze sester onemocněla těžkým zápalem plic, nemoc zahubila obě. Stalo se 30. března 1922 v USA a popel sester Blažkových je dnes uložen v rodinné hrobce v Sepekově.

Foto: archiv

Autor: Ivan Motýl