Sedm set policistů válčí v ulicích Londýna s ruskými anarchisty

03.01. 09:25 | Autor: Ivan Motýl

Skotská garda v Sidney Street míří na dům s ruskými anarchisty. Stalo se v úterý 3. ledna 1911. Snímek převzat z britské Wikipedie.

3. leden 1911: Přestřelka londýnské policie se šesti zabarikádovanými anarchisty v Sydney Street trvala neuvěřitelných jedenáct hodin. Dokud všichni anarchisté neuhořeli.

Pátrání po vrahovi jednoho z londýnských policistů přivedlo muže zákona v úterý 3. ledna 1911 až do Sydney Street. V jednom z domů se tam soustředila skupina anarchistů, z větší části ruských rodáků.

Zátah začal ve čtyři ráno

Hořící dům v Sidney Street. Takto vrcholila přestřelka policie s ruskými anarchisty. Stalo se v úterý 3. ledna 1911. Snímek převzat z britské Wikipedie. Ruští političtí emigranti vedli z Londýna nesmiřitelný boj s ruským carským despotismem. Zbraně a prostředky k obživě však získávali krádežemi a těsně před Vánocemi se pokusili vyloupit luxusní krám vyhlášeného klenotníka Harrise. Byli však vyrušeni a v následující přestřelce s policisty jeden strážník zemřel. Lupičům se sice podařilo z místa činu prostřílet, ale už na počátku nového roku kriminalisté vypátrali, že se nejspíše schovávají v jednom z domů v ulici Sydney Street.

Policejní zátah začal v úterý 3. ledna 1911 ve čtyři hodiny ráno. „Policie učinila rozsáhlá opatření, aby hnízdo anarchistů překvapila, a již ve čtyři hodiny ráno sta policistů bylo na místě, aby anarchisty překvapilo pokud možno ve spánku. Dům byl ze všech stran obklíčen kordonem policie. Anarchisté však patrně již předem zvěděli, co úřady chystají, neboť když policie v ustanovenou hodinu se pokusila do domu vniknouti, shledala, že vrata jsou anarchisty obsazena. Při tom byl detektiv Lesson ranou browningu střelen do prsou a smrtelně zraněn klesl," vylíčily počátek zátahu Lidové noviny.

Na místo dorazil i Churchill

Světově proslulý snímek ze 3. ledna 1911. Ministr vnitra Winston Churchill (v kolečku) osobně řídí zásah proti anarchistům. „Výstřel na Lessona byl signálem k vzrušujícím bojům, které trvaly celý den," popisoval londýnské drama český tisk. „Záhy se ukázalo, že anarchisti jsou dobře zabarikádováni a že chtějí svoje životy prodati co nejdráže."

Do okolí Sydney Street bylo postupně povoláno 700 policistů, kterým vypomáhala skotská garda, hasiči i řádné vojsko, celkově tak bylo nasazeno nejméně 1000 mužů a dokonce i tři děla. „Anarchisté byli zabarikádováni v oknech, odkud stále pálili na policisty," dozvěděli se o průběhu akce čtenáři Lidových novin.

V deset hodin dopoledne nastal v ulici všeobecný boj. V jednu hodinu po poledni dostavil se na místo ministr vnitra Winston Churchill, pozdější britský premiér. O půl hodiny později začal dům obydlený anarchisty hořet. Drama se blížilo k vyvrcholení. „Když plameny zachvátily celý dům, vystoupili obležení na střechu, odkud stále pálili na policii a vojáky.

Zemřeli za ideály

Po sto letech je událost v Sydney Street dobrým turistickým artiklem, tento hrnek stojí 7 liber. Anarchisté byli rozhodnuti za své ideály zemřít. Ve dvě hodiny odpoledne se střecha domu propadla. Když hasiči po několika dalších hodinách dům uhasili, našla policie v sutinách domu šest ohořelých mrtvol. Pouhá šestice anarchistů tedy bojovala celých jedenáct hodin s tisícovkou vycvičených profesionálů.

„Cílem jistého druhu anarchismu není již jen svoboda, boj proti tyranii a policejní hrůzovládě ruské, ale lup v bankách, poštovních vozech a staničních pokladnách," komentovala napětí v Londýně pražská Národní politika. Ruští anarchisté se po celé Evropě snažili likvidovat představitele carské moci. Akce ale byly diletantsky řízeny, takže například ve Švýcarsku byl namísto ruského ministra Durmanova zastřelen nevinný cizinec.

Pobyt ruských anarchistů v Londýně byl přitom anglickou vládou tolerován. Událost v Sydney Street však mohla vše změnit. „Pod tíhou útoku se sesuje dříve nebo později i dlouholetá anglická soustava poskytování útulku obětem politické persekuce," uvažoval komentátor Národní politiky.

Ruští anarchisté měli před sto lety podporu mnoha demokratických politiků i angažované veřejnosti. Jejich boj proti politickém teroru v carském Rusku vyvolával střídavé sympatie i odpor. O dění v "tmářském Rusku" se tehdy v západní Evropě zajímal kdekdo, velkou pozornost například vzbudila knihy ruského teoretika anarchismu Petra Kropotkina, která roku 1909 vyšla v Londýně pod názvem Teror v Rusku.

Foto: archiv

Autor: Ivan Motýl