Sčítání na Těšínsku ukončil krvavý střet Poláků s Čechy

26.03. 14:44 | Autor: Ivan Motýl

Poláci na Těšínsku byli šokováni výsledky sčítání lidu z roku 1911 a v Orlové vyvolali nacionální bouře.

26. a 27. březen 1911. S noži, boxery a holemi zaútočili Poláci z Těšínska na tamní Čechy a obvinili je, že jim při sčítání lidu "ukradli 50 tisíc polských duší".

Předběžné výsledky sčítání lidu z roku 1911 šokovaly Poláky na Těšínsku. Oproti deset let starému rezultátu z roku 1901 ubylo v oblasti asi 50 tisíc Poláků, což místní polská inteligence vysvětlila "znásilňováním Poláků při sčítání lidu" a na neděli 26. března 1911 svolala protestní tábor lidu do Dělnického domu v Orlové.

Lůza ozbrojená noži a boxery

"Češi ukradli 50 tisíc polských duší polskému národu," zaznělo v Dělnickém domě před davem asi dvou tisíc nespokojených Poláků. Emotivní slova se stala dostatečným podnětem k ataku na Čechy. Ti se totiž v obdobném počtu shromáždili před Dělnickým domem, aby vyjádřili nesouhlas s polskou argumentací, že sčítání lidu bylo zfalšováno.

Skupinka nejagresivnějších účastníků polského mítinku se náhle vrhla na ulici mezi Čechy. "Poláci, svými štváči rozvášnění, stloukli řadu českých lidí. Český horník Štěrba byl velice těžce poraněn a rovněž na p. dra. Francla vrhli se útočníci. Polský učitel, jehož jméno prozatím zatajujeme, vrhl se naň holí," informovaly o střetu Lidové noviny.

Reportéři českého týdeníku Obrana Slezska, který vycházel přímo na Těšínsku, pak události z 26. března 1911 v Orlové rozepsali mnohem dramatičtěji a za viníky násilností označili polskou inteligenci: "Chásku přivedli učitelé, šermujíce holemi." Lůza, kterou učitelé přivedli do Dělnického domu, byla podle Obrany Slezska ozbrojena klacky, noži, boxery a okovanými holemi. Občas se prý zablýskla i sekerka.

Poláci zaútočili jako dravé šelmy

Těšínsko v dnešní podobě, rozdělené na polskou a českou část. Samotný střet prý začal následovně: "Jako hyeny vrhli se Poláci na klidné české lidi a mlátili do nich holemi, boxery a noži tak, že hned při první srážce bylo několik lidí okrvaveno a museli býti do nemocnice odvedeni." Polská inteligence, včetně profesorů orlovského polského gymnázia, prý celý výjev spokojeně sledovala ze schodů Dělnického domu.

Čechy útok především notně vyplašil a násilníkům se příliš nebránili. "Nutno se opravdu diviti českým lidem, že zachovali při všech násilnostech klid a že se omezovali pouze na sebeobranu," informovaly Lidové noviny. Když přítomná policie nebyla schopna střety urovnat, povolala posily. Dorazilo 26 četníků z okolí a jeden c. k. policejní komisař z Ostravy. Četnictvo zatklo nejagresivnější z Poláků, například jistého Bartka z Fryštátu, který "se s nožem vrhal na Čechy jako dravá šelma a hrozil všem zabitím". Zatčení byli vyslýcháni dlouho do noci i celý následující den.

Když si Slované rozbíjejí lebky, Němci se smějí

"Slované Slovanům rozbíjejí lebky pro bohorovné potěšení německého protivníka," zděsily se nad událostmi v Orlové pražské Národní listy. Polská rána "do zad všeslovanství" přišla v nejméně vhodnou chvíli. Všechny pražské deníky totiž vášnivě protestovaly proti zlovůli a násilnostem německých sčítacích komisařů v pohraničí i ve velkých česko-německých městech.

"Asi sto českých chudých tkalců v Brandlu u Jablonce bylo z práce a bytů propuštěno, protože přiznali při sčítání lidu obcovací řeč českou a nikoliv německou," uvedly třeba Národní listy.

Také 300 tisíc vídeňských Čechů těžce zápasilo se sčítacími komisaři německé národnosti, jak dokazoval tento text v Národních listech: "V X. a XI. okresu škrtali slovo böhmisch a psali všude deutsch. Čechové marně proti tomu se bránili. Když například český bankovní úředník v XI. okrese ohražoval se proti tomu, že mu sčítací úředník v rubrice obcovací řeč červeným inkoustem slovo česká škrtl, úředník pravil: Jsme ve Vídni a zde je obcovací řečí němčina!"

Čeští nacionálové: Sčítání neuznáme

Stoletý kurýr. Po prokliknutí se zobrazí jednotlivé díly seriálu Ivana Motýla. Kamenem úrazu celého sčítání byla neshoda politiků při přípravách sčítacích archů. Místo rubriky "národnost" se v archu objevila jen kolonka "obcovací řeč". To byl nejasný pojem, jejž sčítací komisaři různých národností interpretovali dle svého původu. Například němečtí komisaři v Liberci tvrdili tamní české komunitě, že do archu nelze uvádět češtinu, protože i liberečtí Češi s místními úřady "obcují v německé řeči".

Německý sčítací komisař Josef Wank z moravského Mošnova se navýšení počtu Čechů v českých zemích rozhodl zabránit svérázně, když v dotaznících škrtal českou řeč a nahrazoval ji moravskou s lapidárním zdůvodněním: "Češi žijí v Čechách a Moravci na Moravě."

"Neuznáváme výsledky letošního sčítání. Sčítání budiž zrušeno a příslušným usnesením zákonným budiž rubrika obcovací řeč nahrazena národností," zaznělo dokonce v rezoluci národních socialistů, která vznikla při mítinku strany na pražském Žofíně. České poslance na říšské radě pak rezoluce vyzývala, aby poslali "ohražení proti skandálnímu sčítání lidu mezinárodní statistické komisi".

Foto: archiv

Autor: Ivan Motýl