Sčítání lidu ukázalo, že stát má 51 314 271 obyvatel

24.03. 14:52 | Autor: Ivan Motýl

Rakousko-Uhersko obývalo v roce 1911 na 51 milionů lidí. Na obrázku erby některých zemí habsburského soustátí.

24. březen 1911: Předběžné výsledky sčítání lidu považovali mnozí čeští politikové za podvodné. Čechů prý v Česku žilo mnohem více.

Zatímco v současné České republice se ještě lid nezačal počítat a učiní tak až v noci z 25. na 26. března, před sto lety v Rakousku-Uhersku už bylo všechno spočítáno. Předběžné výsledky sčítání lidu byly zveřejněny v pátek 24. března 1911.

Nejlidnatější byla Halič

Přístav Rijeka (italsky Fiume) měl v roce 1911 zvláštní statut, proto byl nejmenší zemí v Rakousku-Uhersku se sotva 50 tisíci obyvateli. Habsburská říše se před sto lety dělila na takzvané Předlitavsko (Království a země v říšské radě zastoupené) a Zalitavsko (Země Svatoštěpánské koruny).

V Předlitavsku čili v Rakousku (včetně českých zemí) bylo napočítáno přesně 28 567 898 obyvatel, v Zalitavsku čili v Uhersku 20 850 678 obyvatel a v Bosně neboli v takzvané "zemi ve společné správě" 1 895 673 lidí. V celé říši tedy žilo 51 314 271 obyvatel.

Nejlidnatější bylo Království uherské s více než 18 miliony obyvatel a s metropolí Budapešť, v níž žilo téměř 900 tisíc lidí. Následovalo Království haličsko-vladiměřské s 8 miliony obyvatel (hlavní město Lvov s 200 tisíci obyvatel). Arcivévodství Rakousy pod Enží obývalo 3,5 milionu lidí, ovšem Vídeň, hlavní město této provincie, hned 2 miliony obyvatel. Království české mělo 6,8 obyvatel (Praha pouhých 224 tisíc), Vévodství slezské 750 tisíc obyvatel (v hlavním městě Opavě žilo jen 31 tisíc lidí) a Markrabství moravské 2,6 milionu obyvatel (v Brně žilo 126 tisíc lidí).

Nejméně lidnatou zemí v Rakousku-Uhersku byla přímořská Rijeka s 49 tisíci obyvatel a stejnojmenným hlavním městem, v němž žilo 39 tisíc lidí. Území mělo zvláštní statut takzvaného "uherského Přímoří".

Pavědecký výsledek sčítání?

Zatímco proti celkovému sečtení "živých duší" nebyly mezi politiky velké výhrady, jednotliví národní politikové však ostře protestovali proti výsledkům národnostního sčítání. Například sčítací komisaři německé národnosti ve smíšených územích v českých zemích prý automaticky zapisovali jako rodilé Němce také české respondenty.

"Dnes je jasno, že sčítání lidu v Čechách není sčítáním lidu, nýbrž veřejným podvodem," reagoval na národnostní výsledky například český nacionální politik a poslanec říšské rady Karel Kramář (ovšem také první premiér Československa). "Po zkušenostech z nynějšího sčítání lidu nenajde se ani jediný muž, činící nárok na vědecký význam, který by tento podvod ještě vědecky hájil," zpochybnil Kramář objektivnost celého sčítání lidu, a to v emotivní řeči na půdě parlamentu. Komisaři prý jako Němce započítali desetitisíce, a dost možná i statisíce Čechů. Totéž měli učinit polští komisaři na Těšínsku. Dlužno ale dodat, že stejně si stěžovali menšinoví Němci ve městech s převahou Čechů, k nimž dorazili komisaři české národnosti.

Foto: archiv

Autor: Ivan Motýl