Odevřeňi obchodu, brejle nejlepšý aneb zprzněná čeština

02.06. 11:52 | Autor: Ivan Motýl

"Polske vyrobki" v Hlučíně u Ostravy v roce 2011. Čeština byla v českých zemích komolena i před sto lety.

2. červen 1911: Než by se obrátili na rodilého Čecha, raději češtinu prznili, třeba takto: "Posila Vám Céník kterych že vědet jaké stroje ja stavím."

Nad polským řeznictvím v Hlučíně u Ostravy visí už třetím rokem vývěsní štít s nápisem "polské vyrobki". Proč polští obchodníci nezkonzultovali text s rodilým českým mluvčím, je záhada. Nejspíše to považovali za ponižující krok a vsadili na své "dokonalé" znalosti řeči svých sousedů.

"Svámy udělaty obchod"

V česko-německém jazykovém prostoru bylo před sto lety dobré ovládat oba jazyky. Stejnou záhadou je, proč se před sto lety vídeňská Nemelkova továrna na mlýnské stroje neobrátila na kteréhokoliv z 300 tisíc Čechů, kteří v roce 1911 žili v hlavním městě monarchie, takže Vídeň byla největším českým městem na světě (Prahu v té době obývalo jen 219 tisíc obyvatel). Nemelka se nemínil obtěžovat, nicméně do všech českých mlýnů nechal bezelstně poslat tento reklamní leták:

"Odeslechal že jchité račtě postávit rýhovací a prúzke stroj. Posila Vám Céník kterych že vědet jaké stroje ja stavím. To bych mně velikost těšilo svámy udělaty obchod a radoště Vám všechny potřební žadosti sdělujím. Znamenajice v plne uctě p. pa. L. Nemelka."

"Nejlepšý a čerstvější vipracovati"

Akcionářům jihlavského pivovaru před sto lety moc čeština nešla. Večerník Národní politiky z pátku 2. května 1911 se zase vysmál vývěsní tabuli, kterou si pověsil na svůj nový krám obchodník Rudolf Kempe v Lomu u Mostu (německy Bruch), aby zaujal místní české zákazníky. Následujícím textem je ale hlavně rozesmál:

"Odevřeňi obchodu! Dovoluju si ctěnému obecenstvu z Bruchu a okolý oznámiti, že sem od 1. května 1911 v domě pana Lindera Hodinářské, zlatnické, stříbrné a optické závot i opravňi dilnu otevřel. S krz moji dlouhoročňí praxi jsem já v tom posloveňým, v šečki opravi hodin, zlatnýc kvi- a třibrné zboží, jakož i brejle na nejlepšý a čerstvější vipracovati."

Ani němečtí majitelé jihlavského pivovaru se neobtěžovali konzultovat svůj oběžník pro české hospody v okolí města s některým z jihlavských Čechů. Výsledek byl opět tristní: "Poněvadž mnoho pivovaru si usnésli, zatím staré pívní ceny podržeti, tak jsme sy taky odhodlali tu zvýšenost zpět tahnuti. Ředitelstvi Pravovárečního pivovaru v Jihlavy."

Foto: archiv

Autor: Ivan Motýl