Habsburská kněžna se vážně zranila na saních. Dítě zemřelo

06.02. 16:39 | Autor: Ivan Motýl

Sáňkování v Praze za Rakouska-Uherska. Ilustrace z Humoristických listů.

"Letos rozmohl se sport sáňkování v Praze neobvyklou měrou," pochvaloval si tisk právě před sto lety. Sáňkování však provázely i smrtelné úrazy.

Kde všude se v Praze sáňkovalo právě před sto lety? Například na Královských Vinohradech na takzvaných Seidlových polích. To však ještě Vinohrady bývaly samostatným městem a se svými osmdesáti tisíci obyvateli byly čtvrtým největším městem v českých zemích (po Praze, Brně a Plzni a před Žižkovem, Moravskou Ostravou a Smíchovem).

Dnes na Seidlových polích stojí mimo jiné divadlo U hasičů (dříve Hasičský dům, v němž působilo Divadlo S+H). "Známé Seidlovo pole u vinohradské tržnice se stalo po napadnutí posledního sněhu oblíbeným sportovním místem pro sáňkující," popisoval sáňkařskou dráhu deník Národní politika. "Místo bylo by se svým pomalým svahem pro tuto zábavu jistě příhodné, ale závadným je tam na konci pole hluboký příkop, do kterého se každou chvíli některý sáňkař sveze a mnohdy i prudce narazí na stojící tam stromy," zvažoval však deník bezpečnost dráhy.

A k neštěstí opravdu došlo, konkrétně v úterý 6. února 1912. Obětí byl teprve dvanáctiletý školák. "Vincenc Adam, syn báňského inženýra dra Adama z domu č. 45 v ulici Mánesově. Svezl se po sáňkách do příkopu a narazil hlavou tak prudce na strom, že utrpěl zlomeninu spodiny kosti lebeční." Hoch byl dopraven do sanatoria dra Hausmanna, kde byl ihned operován. "Ale krátce po operaci následkem silného otřesení mozku zemřel."

Sáňkařská mánie Pražanů

Sáňkování v Krkonoších. Sáňkování bylo dobovým sportovním hitem. Jen v Krkonoších bylo pro turisty připraveno na tři tisíce saní (rohaček). Pražané mířili hlavně za brány města. "Letos rozmohl se sport sáňkování v Praze neobvyklou měrou. Včera bylo viděti na pražských nádražích a na cestách, vedoucích za Prahu, celé karavany přátel tohoto nového sportu, ubírající se na některý svah za Prahu, kde by se mohlo jezditi na rohačkách - v Chuchli, Radotíně, Říčanech a jinde," uvedla Národní politika 22. ledna 1912.

Úrazů stále přibývalo. Tento se stal 4. února 1912: "Při sáňkování vypadl ze sáněk 17letý obchodní praktikant Leopold Günsburg, bydlící u svých rodičů v č. 14 v ulici Brandlově na Královských Vinohradech, a zlomil si pravou nohu." A tady je příběh z Turnova, o kterém Národní politika informovala v půli února. "Osmiletý syn krejčího Peciny z Turnova sjížděl při sáňkování s vrchu u Trávnice. Při prudké jízdě vjel pod povoz, řízený kočím Horákem od obchodníka s uhlím Mařanem z Turnova, a byl přejet vozem tak, že utrpěl velice nebezpečné zranění."

Když se zraní habsburská kněžna

Zranění se však nevyhýbala ani nejvyšší rakouské honoraci, dokonce ani císařskému dvoru. V beskydském horském středisku Živec (dnes polský Żywiec) spadla ze saní samotná arcivévodkyně.

"Arcikněžna Marie Terezie, která se těžce zranila při sáňkování v Živci, již úplně se uzdravuje. Léčení má neobyčejně příznivý průběh," vydala 8. února 1912 nadějnou zprávu císařská Tisková a telegrafní kancelář.

Foto: archiv

Autor: Ivan Motýl