Cikánské nájezdy na Kroměříž, smrt alpinisty i aviatičky

22.07. 19:14 | Autor: Ivan Motýl

Cikáni v roce 1911, snímek z archivu univerzity v Liverpoolu.

22. červenec 1911: Lesy u moravského Grygova se staly základnou cikánských tlup. V Paříži zahynula první pilotka, v Alpách anglický student.

Nikdo už nespočítá, kolik Evropanů zemřelo tragicky právě před sto lety v sobotu 22. července 1911. S pomocí dobových Lidových novin si připomeňme alespoň dvě oběti.

Z alpského Innsbrucku přišla zpráva, že v blízkém pohoří nešťastně zemřel anglický turista. "Z Inšpruku. 22. července (Tel. zpráva). V rozsedlině byla nalezena mrtvola Angličana Theona Hucie Olsena. Mladý student zřítil se z nebezpečné stezky a pádem se zabil."

Tutéž sobotu se k několika desítkám obětí z řad průkopníků létání přidala i první žena. "Z Paříže. 22. července. (Tel.). Na letišti Etampes zřítila se z výše 50 metrů se svým letadlem paní Denise Moorová a byla na místě mrtva."

Cikáni u Grygova, nehoda u Hrdlořez

Automobilismus byl v rozkvětu, chodci ale ještě příliš netušili, jak je nová móda nebezpečná. Na Moravě byl v sobotu klid, alespoň Lidové noviny se o žádné lidské tragédii nezmiňovaly. Policie zaznamenala pouze řadu krádeží či rvaček.

"Nemine den, kdy by ze severní Moravy nedošly zvěsti o řádění cikánů. Centrum cikánské leží v lesích u Grygova. Majetek i životy obyvatelstva jsou ohroženy, přece však neděje se ničeho, aby tomuto řádění jednou byl konec," uvedly Lidové noviny s podotknutím, že ze zdejších lesů podnikají Romové výpravy na všechny strany. "Nový případ oznamuje se z Kroměříže, kam cikáni přijeli na pěti vozech. Cikáni vloupali se do bytů, kde odcizili spousty šatstva, peřin, ba ani drůbež neobešla se bez cikánské návštěvy. Ukradené předměty mají cenu 456 korun."

Ani Praha nehlásila žádnou smrtelnou sobotní tragédii. K té ale měla blízko následující událost z Hrdlořez: "Na silnici u Hrdlořez přejel automobil N. 490 manželku dělníka Antonii Křížovou, která utrpěla vážné zranění. Po lékařské první pomoci byla převezena do okresní nemocnice vinohradské."

Princezna Zita v hořícím chrámu

Budoucí císařovna Zita (vpravo) zachraňovala 22. července 1911 kostel ve Schwarzau. V Maroku došlo v sobotu ke konfliktu mezi španělskými a francouzskými vojáky, k čemuž pražská Národní politika dodala: "Španělský ministerský předseda prohlásil, že Francie chce, jak se zdá, vyvolávati za každou cenu konflikty."

Persií dále otřásala občanská válka a Osmanská říše marně bojovala s povstalci v Albánii.

V Příbrami začala Středočeská živnostensko-průmyslová výstava a v rakouském městečku Schwarzau hořel farní kostel. A protože na zdejším zámku zrovna pobýval arcivévoda Karel (od roku 1916 císař Karel I.) se snoubenkou princeznou Zitou Bourbonsko-Parmskou (svatba se konala v říjnu 1911), zapojil se do hašení i budoucí císařský pár. "Zejména vynikala odvahou nevěsta arciknížete Karla Františka Josefa princezna Zita Parmská, která nedbajíc žáru, vynášela z hořícího kostela těžké předměty."

Foto: archiv

Autor: Ivan Motýl