Atentát na biskupa pokazil císařovy narozeniny

19.08. 17:23 | Autor: Ivan Motýl

Biskup Josef Pfluger, na kterého byl spáchán atentát.

19. srpen 1912: Dvaaosmdesáté narozeniny Františka Josefa I. narušil atentát na biskupa, který ve Vídni sloužil mši svatou za císaře.

První strany českých deníků z 19. srpna 1912 si byly podobné jako vejce vejci. Všem vévodily zpráva o oslavách dvaaosmdesátých narozenin císaře Františka Josefa I., které pokazil choromyslný útočník Heřman Prinz. Mladý muž spáchal atentát na biskupa Pflugera, jenž se zrovna ve vídeňské katedrále sv. Štěpána chystal sloužit slavnou mši na počest císaře.

Čepel nože se zlomila o kost

Císař František Josef I. v lázních Bad Ischl. "O půl 11. hodině dopoledne byl světící biskup Josef Pfluger před sakristií chrámu sv. Štěpána, když chtěl započíti slavnou mši za Jeho Veličenstvo císaře, jistým individuem zraněn bodnou ranou nožem na pravém rameni. Pachatel byl zatčen. Odepřel při výslechu jakoukoliv odpověď. Dle listin u něho nalezených jmenuje se Heřman Prinz. Byl již internován v ústavě pro choromyslné v Ybbsu, odkud byl propuštěn, ale nikoliv jako úplně vyléčený," tak zněla první oficiální zpráva o atentátu, kterou vydala státní tisková kancelář.

V tomto znění informaci zveřejnila i Národní politika z 19. srpna, ovšem přidala i řadu doplňujících informací. "Zdravotní stav biskupa Pflugera je uspokojivý. Zranění jest těžké ale nikoli životu nebezpečné. Při ráně vedené směrem ku pravé lopatce nůž se zlomil a část čepele zůstala vězeti v ráně. Zraněný byl dopraven do svého bytu, kde primář Lurtz úlomek čepele z rány vyňal."

Atentátník se později přiznal, že chtěl zabít arcibiskupa Nagla, nicméně nakonec se rozhodl pro biskupa Pflugera. Bezprostředně po útoku ovládlo plnou katedrálu velké rozrušení. V chrámu byla přítomna téměř celá rakouská vláda na čele s ministerským předsedou Stürgkhem, přičemž choromyslný atentátník policii vypověděl, že předseda vlády byl další zamýšlenou obětí.

Císařskou rodinu ovšem ve vídeňské katedrále téměř nikdo nezastupoval. Rodina se toho dne sešla v letní císařské rezidenci v lázních Bad Ischl. Slavná "narozeninová" mše svatá přitom v Ischlu začala o půl hodiny dříve než mše ve Vídni. Císař se tak o atentátu dozvěděl až po obřadu. Nálada v Ischlu byla dle dobového tisku i tak výtečná. "Členové císařské rodiny byly za jízdy do kostela a nazpět hlučně pozdravováni neobyčejně četným obecenstvem," informovala Národní politika.

Foto: archiv

Autor: Ivan Motýl