Praha se panicky bojí cholery a císař slaví osmdesátku

13.08. 15:00 | Autor: Ivan Motýl

Zničený britský pavilon na Světové výstavě v Bruselu.

Epidemie cholery zabíjí v Rusku tisíce lidí. Jen za druhý srpnový týden roku 1910 onemocnělo v carské říši 23 944 osob. "Z nichž 10 743 zemřelo," oznamuje úřední zpráva obyvatelům Prahy. Není divu, že se po takové informaci šíří panika i v hlavním městě českých zemí. V Bruselu hoří výstaviště Světové výstavy a císař František Josef I. slaví osmdesátku.

Letní epidemie cholery děsí střední Evropu. Srpnové zprávy z Ruska znějí hrozivě, vždyť třeba jen v průběhu 21. srpna 1910 oznamuje Petrohrad stovky nově nakažených, z nichž 12 ještě ten den zemře. "Cholera hrozí netoliko v Rusku, nýbrž i v Itálii," upozorňuje v té době český tisk.

Kde hledat pařeniště cholery?

Na Habsburskou monarchii tak číhá nebezpečí hned ze dvou stran. Za rakouskými hranicemi u Krakova, neboť už kousek odtud začíná Rusko a Varšava v té době náleží carovi, a stejně tak v rakouském přístavu Terst na hranicích s Itálií. V dalších dnech se skutečně cholera dostane do Terstu. "Z Terstu: Předevčírem pozdě v noci po 11. hodině došly zprávy, že byly tam zjištěny 3 případy onemocnění cholerou," varuje český tisk v pondělí 21. srpna 1910.

Epidemická nemocnice s pacienty nakaženými cholerou. Česká města proto vyhlašují opatření proti choleře. První je Brno, které pro nakažené vyhrazuje prostory v epidemické nemocnici a určuje, kdo bude nemocné ošetřovat. Zatím však není koho léčit. Speciální hygienická opatření vyhlašuje i Košicko-bohumínská dráha. A Vídeň hlásí dokonce první oběť, kterou má být Magdalena Heldová, která do hlavního města Habsburské říše přijela z Uher na lodi Regensburg. Další pacienti z parníku byli hospitalizováni. Lékařské kruhy vysvětlují zavlečení cholery do Vídně několika teoriemi. "V Uhrách na dosud neznámém místě jest pařeniště cholery," zní jedna z nich. Vídeňský městský lékař Böhm nicméně sebejistě tvrdí, že "o nebezpečí cholery pro Vídeň nemůže být ani řeči".

Praha izoluje podezřelé

Z cholery má strach i Praha, v níž v té době žije méně Čechů než ve Vídni (Praha má asi 180 tisíc obyvatel, ve Vídni žije na 300 tisíc Čechů). Podezřelý je každý Pražan s příznaky průjmového onemocnění, který se právě vrátil z Ruska či z Haliče. Praha proto doporučuje internovat třeba fotografa Klaka, který se vrátil z Krakova na Haliči. "Jako podezřelý cholerou je internován v isolačním baráku Na Hejtmance v Libni," informuje úřední zpráva.

O případech cholery ve Vídni. Časem se ukáže, že Klak pouze trpěl střevními potížemi. Rakouský přístav v Terstu ale na konci srpna hlásí již 13 případů cholery a do města je zakázán dovoz potravin z lodí, takže v moři mimo jiné končí tuny melounů, které úřady zakazují vyložit na pobřeží. "Moře vyplavuje melouny na břehy a rybářští lidé si pochutnávají na laciném ovoci," popisují situaci v Terstu pražské noviny.

Světová výstava v plamenech

Epidemie cholery nakonec v centrální Evropě nevypukla, což neznačí, že se nic podstatného nedělo. Například 14. srpna shořela část výstaviště Světové výstavy v Bruselu. Zatímco před požárem navštěvovalo výstavišti mnohem méně turistů, než pořadatelé očekávali, hned po požáru bylo plno.

Zničený francouzský pavilon na Světové výstavě v Bruselu. "Včera byl na výstavu obrovský nával. Celý Brusel chtěl na vlastní oči spatřiti obraz zpustošené výstavy," líčil tisk, jak to v Bruselu vypadalo dva dny po požáru, který zcela zničil britský a francouzský pavilon a mnohé ostatní poničil. Zájem uvidět hromady popele v ohořelých sutinách pavilonů byl tak velký, že policie musela davy zastavit drátěným plotem.

Oběť císařových narozenin

Lidské oběti požár Světové výstavy v Bruselu neměl, vyžádal si jen několik zraněných. Zato při oslavách osmdesátých císařových narozenin ve Vídni zemřel strážník. Oslava se konala 18. srpna v Práteru a paniku vyvolala mylná informace, že začalo hořet tamní veseloherní divadlo. Na místo současně vyrazilo deset hasičských vozů z různých koutů Vídně, čímž se chaos ještě zvětšil. "Četné hasičské vozy nemohly se téměř hnouti a lidé byli v nebezpečí života. Na Prátersternu přejeli hasiči strážníka Letze, který za krátko skonal, utrpěv smrtelné pohmožděniny."

Císař Franz Josef I. oslavil osmdesátku.

Opatrný jako Václav Klaus

U příležitosti svých osmdesátých narozenin císař František Josef I. také uděloval amnestii. S "odpustky" ale šetřil podobně jako Václav Klaus a z rakouských kriminálů vysvobodil jen 47 vězňů a z uherských dalších 20, přičemž vesměs pustil na svobodu vězně politické, kteří byli odsouzeni za pobuřování. Všem občanům říše, kteří si v den narozenin vzpomněli s láskou na svého vladaře, pak František Josef I. napsal 23. srpna tento osobní list: "Za příčinou mých 80. narozenin došlo mne ze všech částí říše nesčetně blahopřání a důkazů věrné oddanosti, které moje pro všechny národy stejně bijící srdce velmi dojaly, potěšily a k nové budoucí práci posílily. S pocity nejhlubšího díku za ochranu a pomoc, která mi byla poskytnuta prozřetelností, vznáším k všemohoucímu prosbu, aby všemu obyvatelstvu mé říše neodřekl svoje požehnání."

Foto: archiv

Autor: Ivan Motýl