Pedofil v sutaně, pád letadla v Chuchli a válka v Kosovu

03.04. 18:00 | Autor: Ivan Motýl

Zraněný letec Hieronymus (uprostřed) po pádu stroje Blériot.

Katoličtí kněží obtěžují školáky, porouchaná letadla padají k zemi a v Kosovu je cítit střelný prach. Ne, to nejsou novinové titulky z dubna roku 2010, to jsou zprávy z dubna roku 1910.

Neuplynul týden, aby protiklerikální české noviny nevytáhly na světlo boží nějaký ten sexuální či pedofilní skandálek katolického duchovenstva. S gustem přitom o selhání kléru psaly hlavně listy vydávané sociálními demokraty či pokrokáři.

Kněží a školačky

Mezi lokální listy Masarykovy České strany pokrokové patřil i Ostravský deník, který na počátku dubna 1910 přinesl titulek "Skandální aféra klerikální na Ostravsku". Reportéři deníku se totiž dozvěděli, že četnictvo v Zábřehu nad Odrou (dnes součást Ostravy) právě vyšetřuje "skandální aféru jistého páterka, jenž laškoval s děvčátky školu dosud navštěvujícími". Více informací ovšem deník nezískal. "Nechceme předbíhat vyšetřování," napínali proto novináři svoje čtenáře. "Doufáme, že už v několika dnech budeme moci do této choulostivé aféry vnésti více světla," slibovali.

Z Etny se valí láva

Oživlá sopka Etna ohrozila na počátku dubna 1910 několik vesnic, přičemž láva se valila obrovskou rychlostí 35 km/h. "Kolem ohrožených vesnic sbíhají se tři proudy žhavé hmoty v polokruhu. Nestane-li se zázrak, budou osady nejdéle do 48 hodin zaplaveny lávou," dozvěděli se čtenáři českých novin.

Balkánské dusno

Na cestu po Osmanské říši se v úterý 5. dubna 1910 vydal srbský car Petr Srbský. V Cařihradu byl nejprve přijat cařihradským patriarchou, který opěvoval přátelství pravoslavných Srbů a Řeků.

Srbský car Petr Srbský s tureckým sultánem v Cařihradu. Posléze byl srbský car hostem tureckého sultána Mohameda. Náhlá srbsko-turecká družba odvěkých balkánských nepřátel měla za cíl provokovat rakouské politiky ve Vídni, kteří Srbům už dva roky vyhrožovali válkou.

Na Balkáně to na jaře roku 1910 pořádně vřelo a tisk hlásil každodenní přestřelky na bulharsko-tureckých hranicích. "Bulharská stráž střílela předvčírem v noci na tureckou u Kulova (sandžak Kirkiliský) a zranila jednoho vojína. Turecký oddíl dal několik salv, načež Bulhaři prchli," líčily české deníky v úterý 5. dubna 1910. V tehdy osmanském Kosovu vypuklo rovnou protiturecké povstání. "Povstání v Albánii nabývá vážných rozměrů. Počet povstalců činí 10 až 15 tisíc. Proti nim je vysláno celkem 20 setnin vojska, takže v Cařihradě má se za to, že touto ohromnou přesilou povstání vbrzku bude potlačeno."

Z Blériota "osmička"

Píše se 4. duben 1910 a dějiny letectví v českých zemích čeká první kapitola. Stále totiž není jasné, kdo vzlétne první nad českou kotlinu? Čech, nebo český Němec? Českému pilotovi Janu Kašparovi se to podaří 16. dubna, tedy za dvanáct dnů. Čtvrtý dubnový den se ovšem o prvenství pokusí Otto Hieronymus (1879-1922), šéfkonstruktér německé národnosti v české automobilce Laurin a Klement.

Pokus o vzlet na stroji Blériot však dopadá neslavně. "Inženýr Hieronymus podnikl na závodišti v Chuchli nový létací pokus se svým aparátem, který se však nezdařil. Levé křídlo aparátu se rozbilo, aparát spadl k zemi a Hieronymus ocitl se pod ním. Šťastnou náhodou vyvázl však bez zranění," líčí let pražský tisk. Obrázkový časopis Český svět pak v dalším týdnu přináší snímek poraněného pilota i s obvazem kolem hlavy. Jeho "aparát" čili letadlo je na fotografii viditelně poničené, z předního kola je osmička. Snímek vůbec vyvolává dojem, že jde spíše o cyklistickou nehodu, tak moc totiž první letadla připomínají bicykly.

Proč neslavíme Hieronyma?

Jak známo z každé učebnice, slavný Jan Kašpar poprvé vzlétne do vzduchu 16. dubna 1910 a proletí dráhu dlouhou dva kilometry ve výšce asi 20 metrů nad pardubickým letištěm. Jenže Němec Hieronymus je přece rychlejší, když vzlétne již v pátek 15. dubna v 5 hodin odpoledne nad chuchelské závodiště a udrží se ve vzduchu 2 minuty a 26 sekund, přičemž nalétá asi dva kilometry.

Naskýtá se kacířská otázka. Nemáme jako prvního letce v českých zemích slavit namísto Jana Kašpara spíše Otto Hieronyma?

Foto: repro z časopisu Český svět, 1910

Autor: Ivan Motýl