Ostrava 1910: Syfilis, kořalny, brlohy a střelba

23.07. 17:56 | Autor: Ivan Motýl

Ztracené existence patří k Ostravě podnes.

Jak se žilo v Ostravě před sto lety? "K půlnoci a po půlnoci vycházejí individua z brlohů a rozcházejí se do jednotlivých ulic na lov, ke krádežím a k číhání na opozdilé chodce spěchající ku svým domovům," líčil Ostravský deník v pondělí 25. července 1910.

Na sklonku července 1910 proto ostravská policie zorganizovala razii, při níž za pouhé dvě noci zatkla v krčmách 43 osob, z nichž 16 putovalo po výslechu rovnou k soudu. Ostravský deník je popisoval jako "ztracené existence, které budí strach".

Strašná čísla ostravská

Vesměs policie zatkla již trestané zloděje, rváče, lupiče a prostitutky. "Zvláště ošklivý dojem vzbuzovaly cynické úsměvy žen - prostitutek a zlodějek, v nichž veškerý cit byl už asi dávno ubit životem, do něhož se dostaly," popisoval reportér deníku atmosféru na policejní stanici. "Co zločinů už napáchaly tyto osoby? A kolik set potuluje se jich po Ostravsku? Jsou to čísla zajisté strašná. Tolik lidí potuluje se bez přístřeší, bez zaměstnání, bez prostředků k žití," pohoršoval se novinář Ostravského deníku.

Jak už bylo v seriálu Stoletý expres řečeno, Ostrava byla na počátku minulého století nejen hospodářským centrem monarchie, nýbrž nechvalně proslulým městem zločinu, jakýmsi "rakouským Chicagem". Místem, na kterém se kumulovalo mimořádné bohatství získané těžbou uhlí a ocelářským průmyslem, ovšem také obrovská bída.

Hospodským uplacená policie?

Zdánlivě bezpečná Ostrava v roce 1910. Jen na snímku. "Bolestným dojmem působí na člověka děti chudiny ostravské roznášející po domech ukradené uhlí," poznamenal Ostravský deník ve středu 27. července 1910. Ve městě se běžně ozývala střelba, za nepovolené nošení revolverů, kterými "tropili výtržnosti", byli v červenci zatčeni mladíci Michejda, Liberda a Kantor. Ve zprávě nazvané "Z ostravského bahna" líčil Ostravský deník ve čtvrtek 21. července 1910: "Policie zabývá se vyšetřováním skandálních případů. Několik mladých školou povinných děvčat stiženo jest syfilidou. Až bude vyšetřování provedeno, sdělíme podrobnosti."

Bída mravní a sociální, o jaké psal básník Petr Bezruč, nebyla básnickou licencí, nýbrž všední ostravskou realitou. Policie zdála se býti bezmocná a zkorumpovaná, jak o tom vypovídá další ostravská historka zveřejněná Ostravským deníkem v pátek 22. července 1910: "Jde-li člověk kolem Haberfaldova hostince v pozdní hodině, rozléhá se řev vevnitř a na ulici opilci válí se po zemi. Je postrachem vedle oné putyky jíti. Zajímavo jest, že přes dva domy nachází se policejní strážnice, která snad nechce vše viděti."

Domácí násilí a oběti práce

Povodně ve Slezsku, Hrušov u Ostravy. K tomu všemu bylo nutno připočítat domácí násilí: "Dělník Chalupa, bydlící ve Zvěřinově ulici v Moravské Ostravě, pohádal se, vytáhl nůž, a několikráte svou ženu bodl," informoval Ostravský deník v pondělí 25. července. Stejné číslo novin upozorňovalo i na "tlupu cikánů", která potuluje se městem a okolím. "Policie a četnictvo 15 cikánů, na nichž lpí podezření, že se dopustili krádeží, zatklo."

Patnáctiletou E. Mušalovou se zase pokusil znásilnit jistý nemrava z Ostravy-Přívozu. Dívka se koupala v Odře a vylekána návrhy cizího muže, pustila se hlouběji do řeky, načež utonula. A k obětem ostravského podsvětí denně přibývaly oběti práce. "V továrně na sodu stalo se strašné neštěstí. Dělník spadl do žíravé kapaliny a popálil se hrozným způsobem, ubožákovi padalo maso od kostí," informoval ve středu 3. srpna 1910 Ostravský deník o smrtelném úrazu v továrně na sodu v Ostravě-Hrušově.

Tři oběti blesku

Zatímco "černé město" sužoval v červenci 1910 zločin a bída, venkov trápily rozmary počasí, ostatně obdobně jako letos. Střídala se úmorná vedra s bouřemi, krupobití ničilo úrodu. Tak třeba v pondělí 18. července 1910 vládlo Slezsku následující počasí:. "Padaly kroupy jak malá jablka. Lidu se vzmáhá nepokoj a úzkost, mnoho pozemků bylo zatopeno. Bleskem několik osob zabito. Mezi Opavou a Krnovem celá sklizeň na vzdálenost 25 km těžce poškozena. Staré stromy vyvráceny vichrem, ba zastaveny i vlaky."

Z ostravského nádraží do centra, rok 1910. Ostravský deník v této souvislosti citoval vědce Borise Weinberga, který se snažil přijít na kloub vzniku krupobití, jehož odvrácením by bylo mnoho sedláků uchráněno od bídy. "Weinberg představil v Paříži aparát, který sestává z ledničky, ve které lze udržeti kroupy, které je pak možno zkoumati bez obav, že roztají."

V pondělí 1. srpna 1910 se krupobití znova vrátilo do Slezska, navíc doprovázeno prudkými bouřemi. "V pondělí rozpoutala se nad Bystřicí šílená bouře a blesky krvavě osvětlovaly oblohu. Blesk uhodil také do domu pana Laboja a zabil dvanáctiletého syna Labojova a tesaře Klimčáka a Bartoše, otce četných rodin," popisoval Ostravský deník trojnásobnou tragédii z dnešní Bystřice nad Olší na Třinecku.

Foto: Archiv města Ostravy, Luboš Světnička

Autor: Ivan Motýl