Krutý červen 1910: povodně zahubily 259 lidí

14.06. 08:56 | Autor: Ivan Motýl

Počet utopených přesahuje tisíc osob, psal dramaticky dobový tisk.

Počet utopených nedá se dosud zjistiti, ale přesahuje tisíc osob. Takto dramaticky se v pátek 17. června 1910 rozepsal český tisk o ohromné průtrži mračen, která zpustošila jižní část Uher.

Obrovské přívalové deště spojené s vichřicí zaútočily v uherské župě Szöreny, která dnes patří k Rumunsku a částečně i k Srbsku. Před sto lety to ovšem byla součást "domácích luhů a hájů" mocné Habsburské říše, takže i čtenáře českého tisku velmi zajímalo, co se v Uhrách přihodilo.

Vesnice srovnané se zemí

"Z utopených je velký počet dětí. V Sokolovači se zřítilo 40 domů. V Bogodinu spadlo 35 domů, při tom mnoho osob usmrceno. V Usspotu je dokonce 50 mrtvých a celá ves byla odnesena dravými vlnami. V Oršově zřítilo se 200 domů," to vše mohli v pátek 17. června 1910 vyčíst Pražané z ranních vydání novin. V celé župě Szöreny prý nebylo jediné obce, která by nebyla postižena průtržemi mračen a vichřicemi. Kromě lidí utonulo i nezměrné množství dobytka. "Záchranné práce jsou namnoze úplně znemožněny, protože téměř úplným přerušením dopravy jsou překážky nepřekonatelné," informoval tisk.

Povodně v Srbsku i na Hané

V sobotu 18. června 1910 přišly do Prahy podrobnější zprávy. Počet obětí byl podle uherských úřadů nakonec stanoven asi na 300 osob, přičemž sto let od tragédie je uváděno číslo 259. Nejméně sto lidí zahynulo i v sousedním Srbsku, tehdy už samostatném balkánském království.

Před sto lety se silná bouře snesla nad Olomoucí a okolím. "Ve Svilajně zůstala z tisíce domů jen nepatrná část bez pohromy. Včera do večera bylo vytaženo z rozzuřených vod 62 mrtvol," uvedla tisková zpráva vydaná v Bělehradu 17. června. Prudké bouře v pátek 17. června zasáhly také moravskou Hanou. "Silná bouře snesla se nad Olomoucí a okolím. Liják byl tak silný, že v některých domech vnikla voda do sklepů. Na polích učiněno hodně škody. Obilí polehlo," počítal škody denní tisk.

V kontextu těchto zpráv se aktuální víkendové přívalové deště v České republice, které mimo jiné zaplavily Brno včetně tamního HaDivadla v pasáži Alfa, nezdají být ničím mimořádným. Pochybovat lze i o teoriích, které řádění přírodních živlů přisuzují globálnímu oteplování.

Americké zlato láká

Čeká na ně za velikou louží štěstí? Červnové povodně přivedly k bankrotu tisíce obyvatel Uher. Mnozí náhle zchudlí občané Rakouska-Uherska proto zkusili štěstí "za velkou louží", vždyť novinové zprávy z Ameriky zněly jako pohádka. Tady je jedna z nich: "Praví se, že letos přihrne se do pustin Klondyke více zlatokopů, než kdykoli jindy od 13 let, kdy tam bylo nalezeno první zlato. Nová zlatá pole leží podél řek Iditarodu a Innoka." Proč to nezkusit?

Věčná kapsářská finta

A jakým způsobem kradli pražští kapsáři před sto lety? Úplně stejně jako dnes. Noviny z 20. června 1910 přinesly tuto zprávu: "Vrchní soudní rada dr. Urban procházel se se svojí osmiletou dceruškou Ovocnou ulicí na Starém Městě. Pojednou kdosi do něho vrazil, rada zavrávoral, zaznělo obvyklé - pardon. Když se rada z překvapení vzpamatoval, seznal, že mu neznámý dlouhoprsťák ukradl při srážce zlaté hodiny s řetězem."

Foto: Archiv města Ostravy, www.old-picture.com

Autor: Ivan Motýl