Důstojník utopil vojína aneb noviny před sto lety

23.06. 07:14 | Autor: Ivan Motýl

Život vojenský, život veselý. Ne ovšem ve zkostnatělé rakouské armádě, v níž bujel nesmyslný dril a šikana. Stačí prolistovat denní tisk z týdne od 23. do 29. června 1908, například sebevraždy či pokusy o sebevraždy mezi vojáky byly na denním pořádku.

Smrt v Jizeře (23. ČERVEN 1908)

Hrozivá zpráva přišla z vojenského cvičení u Nových Benátek. „Vojáci obdrželi rozkaz, že se musejí vykoupati v řece Jizeře. U pluku sloužil Jan Erben, ten se hrozně bál vody a prosil kadeta, jenž měl dozor nad koupáním, aby ho do vody neposílal. Kadet stál na tom, že Erben, který chvěl se celý strachem, do vody jíti musí a Erben byl do vody vehnán. Jakoby tušil konec svého života! Dostal se, jsa celý rozrušen strachem, jaký měl před vodou, na místo příliš hluboké, počal tonouti a před zrakem celé setniny našel smrt ve vlnách Jizery."

V Topičově salónu v Praze začala 23. června 1908 výstava volně navazující na dnes již legendární vystoupení výtvarné skupiny Osma v dubnu 1907. „Obecenstvu se předloží výsledek intensivní práce a na něm jest, aby snahu po osamostatnění barvy od vedlejších živlů náležitě chápalo," přemítal nad výstavou deník sociální demokracie Právo lidu. Na výstavě se mimo jiné prezentoval Bohumil Kubišta, Emil Filla či Willi Nowak.

Oběšený veterán z Rusi (24. ČERVEN 1908)

Sebevražda dobrovolníka z rusko-japonské války. Na Homolce u Plzně byl nalezen oběšený voják 35. pěšího pluku. Jmenoval se Pecka a jako syn sládka na Rusi původně sloužil v ruské armádě jako jednoroční dobrovolník, v rusko-japonské válce dokonce získal vysoké vojenské vyznamenání - řád sv. Jiří. Při návštěvě Čech byl zatčen, obžalován z dezerce a posléze donucen k tříleté základní službě jako řadový vojín. Pecka však s odkazem na svoji vojenskou hodnost důstojníka ruské armády žádal službu jednoročního dobrovolníka. Armáda mu nevyhověla, hrdý Pecka raději spáchal sebevraždu. „Vyšel si procházkou na Homolku, vyhledal odlehlé místo, na rozprostřený kapesní šátek rozložil řády a oběsil se."

V Persii pokračovala druhým dnem občanská válka. Perský šáh Muhammad Alí se pustil do střetu se zastánci konstituční monarchie a s pomocí najatých ruských kozáků nechal obsadit parlament. Poslední události z teheránského bojiště popisoval i pražský tisk: „Parlament rozehnán a bombardován děly, palác šachova strýce Zilli es Sultana a mnoho jiných budov vydrancováno anebo zbořeno, veliký počet mrtvých a raněných."

Týrání v Čáslavi (25. ČERVEN 1908)

Šikana vládla i u 12. zeměbraneckého pluku v Čáslavi. „Četař Blažek udeřil pažbou pušky záložníka J., dotyčný si stěžoval a Blažek ho nechal na deset dní zavřít. Již je nejvyšší čas, aby poměry zavládnuvší u zdejší posádky byly změněny. Neustále stěžováno jest od mužstva na svévolné týrání." Ve stejném pluku se už dříve odehrál skandál, kdy peníze určené na opravu dvě stě let starého schodiště, zpronevěřil důstojnický sbor. Velitelé si za ně postavili hřiště. Schodiště se posléze zřítilo i s mužstvem, jeden voják si těžce poranil páteř, další si odnesli lehká zranění.

Státní převrat v Persii. Z bojujícího Teheránu přišly další zprávy. „Kozáci ztratili 15 mužů a 18 koní, ztráty pěchoty nejsou známy. Parlamentní budova byla vojíny úplně vyloupena."

Tajný převoz sebevraha (26. ČERVEN 1908)

Po páté hodině odpolední byla v tichosti převezena mrtvola vojáka z vojenské nemocnice na Karlově náměstí v Praze na olšanské hřbitovy. „Podle způsobu pohřbu je patrno, že pochován byl sebevrah. Jak jsme zjistili, zastřelil se pěšák od 11. pluku v Josefských kasárnách. Jméno a příčinu sebevraždy dosud neznáme. Střelil se ze služební pušky pod bradu a prostřelil si hlavu," zjistili pražští novináři. V Josefských kasárnách šlo už o druhou sebevraždu ve třech týdnech. „Před třemi nedělemi postřelil se voják od vozatajstva Včelák z Košíř proto, že ho nechtěli pustit k matce těžce nemocné, aby jí mohl posluhovat."

V Královské ulici v Bubenči se splašili koně zapřažení do bryčky továrníka Emericha. „Zlomili voj a uháněli po cestě podél zahrady až k budově umělecké akademie, kde bryčka narazila na strom a koně se zastavili." Ke zranění osob nedošlo, zajímavá však byla příčina splašení. „Koně se splašili následkem zvonění cyklistů."

Rána ze služební pušky (27. ČERVEN 1908)

Poměry v kasárnách musely být neúnosné i v Českých Budějovicích. „V Českých Budějovicích pokusil se o sebevraždu 19letý Vítězslav Heller z Prahy, který slouží u tamějšího 24. dělostřeleckého pluku jako dobrovolník. Vypálil do sebe ránu ze služební pušky. Těžce zraněný dopraven byl do vojenské nemocnice."

Arest za dělnický výlet (28. ČERVEN 1908)

O svobodě, jakou si v roce 1908 užívali civilisté, si vojáci mohli jen nechat zdát, jak o tom svědčí i následující krátká novinová zpráva: „Z vojenského ráje. Fr. Průša, bubeník u 13. setniny 88. pěšího pluku v Berouně, byl za to, že se zúčastnil dělnického výletu, vsazen do vazby a včera byl přivezen do garnisonního vězení do Prahy."

Na cvičení s potomky (29. ČERVEN 1908)

Vojtěch Řehák z Radlic měl nastoupit na vojenské cvičení k zeměbraneckému pluku v Praze na Hradčanech. „Dostavil se svými dvěma dětmi. Děti byly dány na strážnici hradčanskou, kam si záhy pro ně přišel otec a odvedl si je domů. Otec totiž byl lékařem uznán za nezpůsobilého konat cvičení a byl propuštěn."

Foto: archiv

Autor: Ivan Motýl