9. 11.: Vontové, chvála fádnosti, salámová mafie

09.11. 10:40 | Autor: Ondřej Štindl

Na zítřek plánovaný neonacistický pochod, související policejní akce a chystané protesty jsou v dnešních vydáních obsáhle anoncovány. Taky se píše o začlenění Česka do schengenského prostoru, „revitalizaci" fotbalové Sparty a průzkumu veřejného mínění o Kaplického návrhu Národní knihovny.

V Hospodářských novinách recenzuje Petr Fischer novou hru Václava Havla Odcházení, je s ní více než spokojen. "Že by divadelní hra jako politický testament? Ne, tak jednoduché to není. Hra se současnému dění vzdaluje a přibližuje zároveň: aktualizací by se našlo dost, ale vždy jsou uvedeny do dalších, mnohem zajímavějších souvislostí. Autor si vždy uchovává nadhled. Ostatně politická realita je líčena spíše jako nemilosrdný válec charakterů, jemuž není radno se stavět, než jako osudové místo střetávání velkých idejí. Havlův Rieger je příklad, ale k politování, nikoliv obdivuhodný. Takhle se drolí lidé, kteří neumějí odejít a zbavit se závislosti na moci a významnosti."

Ve sloupku Lidových novin komentuje Zbyněk Petráček chystaný protest proti neonacistickému pochodu, který má zítra projít bývalým pražským Židovským Městem. Podporu mu vyjádřili a účast přislíbili politici zprava doleva. Petráček píše o geniu loci místa, kdy se zítra bude demonstrovat. "Spisovatele Foglara inspirovalo Staré Město ke Stínadlům: nebezpečná čtvrť, kde žijí Vontové a kam není radno chodit. Vontové by si s nácky poradili. Jenže dnes tam místo nich najdeme skanzen pro turisty. Stínadla ovládli „čepičáři" a prodavači cetek s licencemi od pražských úřadů. Budou snad tito obchodníci bránit liberální hodnoty, které jim pomáhají k výdělkům? Vždyť turisté tam nechodí za nimi, ale za památkami Židovského Města."

Petr Uhl se v Právu zabývá právní stránkou věci. "V září zaregistrovalo ministerstvo vnitra jako občanské sdružení Mladé národní demokraty. To neznalo jejich cíle omezovat práva občanů pro jejich národnost, rasu, původ, politické smýšlení, náboženské vyznání atd.? Cíle rozněcovat nenávist a nesnášenlivost a podporovat násilí? Zákon uvádí, že taková sdružení nejsou dovolena, nelze je registrovat, a jsou-li registrována, je nutno je rozpustit. Nejpozději ale nyní ministerstvo už ví a může u soudu prokázat, že Mladí národní demokraté jsou totéž co neonacistický Národní odpor. Proto je může a má rozpustit."

Jan Macháček v Hospodářských novinách nachází hodně pozitivního na představě Jana Švejnara jako českého prezidenta. Nepřipadá mu podstatná kritika, podle níž je kandidát málo názorově vyhraněný. "Po zkušenostech s hlavou státu, která má originální názory i na počasí a vyhrocené názory na Evropskou unii či české filmy, může být prezident s docela normálními a vlastně ne moc zajímavými názory vítaná změna. Důležitější je, že Švejnar zná kulturu dialogu, že by do bankovní rady jmenoval i jiné lidi než ty, kteří papouškují jeho názory na globální oteplování. (...) Po americku se optimisticky usmívá, není stále přinaštván jako většina příslušníků tohoto národa. Je korektní a slušně vychovaný. Možná je to povrchní, ale docela mi to stačí."

Pozoruhodný „comeback" prožívá nevěstinec Escade v pražských Nuslích, o němž se toho před časem v českých novinách napsalo skutečně hodně - dům, kde sídlí, patřil Libuši Barkové, s níž podnikala Šárka Grossová, manželka Stanislava Grosse, který byl - jakkoliv se to může zdát neuvěřitelné - předsedou české vlády. Sláva podniku dosáhla druhého břehu Atlantiku, figuruje tam totiž v jednom lehce výstředním pracovně právním sporu. Více Lidové noviny: "Podle Steve Biegela, bývalého kreativního ředitele americké pobočky japonské reklamní agentury Dentsu, právě tady šéf firmy Toyo Shigeta nutil podřízené k sexu s prostitutkami. Biegel nedávno Dentsu zažaloval. Ze svého postu byl totiž vyhozen a nyní tvrdí, že se tak stalo kvůli kritice Shigetových praktik. Informace o skandálu přinesl vlivný americký časopis o reklamě Advertising Age. Biegel v něm uvedl, že Shigeta jej a další kolegy donutil do Escade vstoupit, ale pobídku k sexu s prostitutkou už prý ženatý kreativec odmítl." Mají to těžké, kreativci. Je ale jasné, že chlípný šéfík musil v tomhle prostředí, kde ctnost je normou a nejvyšším imperativem, nutně narazit.

Psycholog Jeroným Klimeš se v komentáři pro Mladou frontu vrací ke střelbě na finské škole a diskusi o tom, co k ní mohlo vést. Píše v té souvislosti, že moderní výchovný styl vytváří generace lidí, kteří toho, řekněme, moc nevydrží. "Z řady důvodů náš výchovný styl produkuje stále psychicky labilnější jedince. Zřejmě důsledek Maslowovy hierarchie potřeb. Ta říká, že člověk nejprve uspokojuje své fyziologické potřeby jako dýchání a hlad. Jakmile jsou základní potřeby uspokojeny, tak se začíná hledat uspokojení vyšších potřeb - jako je potřeba uplatnění, vzdělání, krásy atp. Je problém, že potřeby sebeuplatnění jsou mnohem vrtkavější než potřeby nižší. No jo, ne každý může být boží Kája či Mája. Tím zákonitě narůstá procento labilních jedinců, kteří se hroutí při frustraci, jež nedosahuje ani zlomku životních obtíží, který se obstojně zvládal za Rakouska-Uherska."

Deník otiskl také celostránkovou ukázku z knihy svého kmenového reportéra Jaroslava Kmenty o Františkovi Mrázkovi. Publikovaný úryvek popisuje „hrdinovy" konexe v pozdně komunistickém Československu, už tehdy si ho všímala policie. Ukázka přibližuje Mrázkův modus operandi. "Když schůzka skončila a oba muži vyšli před restauraci, Mrázek otevřel kufr svého žigulíku, vyndal šišku salámu zabalenou v papíru a dal ji 'příteli číslo 11'. Pak si sedli do žigulíku a ještě spolu dlouze mluvili. (...) 'Hned mi zjistěte, kdo je ta jedenáctka. To nebude jen tak někdo. Mrázek strká salámy jen tomu, koho nutně potřebuje, a když je to něco veledůležitého,' řekl tehdy šéf týmu Profesionál major Rudolf." Ten zjevně až rituální význam salámu by měl inspirovat k úvahám hlubinné psychology: Proč salám? Souvisí to nějak s jeho českostí, s tím, že i mafie musí být v téhle zemi trochu chalupářská a promaštěným papírem zabalená. Nebo v tom snad hraje roli falický tvar této populární uzeniny? Nebo snad dokonce její falický tvar v kombinaci s přípravou z rozemletého masa... Jau!

Autor: Ondřej Štindl