6. 10.: Kde skončí Zeman? Jak vznikl vesmír?

06.10. 11:52 | Autor: Ondřej Štindl

Miloš Zeman sestoupil a možná hodlá i vanout, krize se zastavila na českých hranicích, až najde občanku, nezůstane tady kámen na kameni.

Bývalý premiér dal velmi zaobleně najevo, že by se klidně stal prezidentem, a hned je o čem psát. Mladá fronta Dnes má zprávu o setkání členů Sdružení přátel Miloše Zemana na první straně. Potvrzení budoucí prezidentské kandidatury asi právem nachází ve větě „Chtěl bych vás požádat, abyste nevázali činnost sdružení na tento jediný cíl, který se možná podaří, možná nepodaří uskutečnit." Deník připomíná: „V této souvislosti není bez zajímavosti výrok premiéra a šéfa ODS Mirka Topolánka, který řekl, že kdyby nebyl u občanských demokratů, do Sdružení přátel Miloše Zemana by vstoupil. Právě Zeman pomohl Topolánkově vládě získat důvěru, když se po jeho doporučení rozhodli vládu tolerovat poslanci Miloš Melčák a Michal Pohanka."

Právo se Zemanem udělalo rozhovor, podobně jako poslední dobou Václav Klaus v něm i bývalý premiér obhajuje opoziční smlouvu. „Odmítám názory diletantů, že opoziční smlouva je skrytá velká koalice, protože jsou to ve skutečnosti dva protiklady. Ve velké koalici jsou dvě strany ve vládě a parlament prakticky nefunguje, protože když se tyto dvě strany o něčem dohodnou, tak jejich hlasy představují často až ústavní většinu. Naopak v opoziční smlouvě je ve vládě pouze jedna strana, takže se nemůže vymlouvat na tu druhou, a parlament funguje, protože opozice ten parlament kontroluje, a tím kontroluje i vládu." Miloš Zeman má jistě pravdu v tom smyslu, že velká koalice a opoziční smlouva nejsou totéž. Na rozdíl od něj si ale myslím, že smlouva usilovala o daleko větší monopolizaci politiky než vzniká jednorázovou velkou koalicí - stálo by za to si ji po těch letech zase jednou přečíst. Hospodářské noviny text o akci Zemanova fanklubu uvozují titulkem „Zeman sestoupil mezi věrné". Až dosud se na sestupování specializoval Duch svatý, zdá se tedy, že MZ pokročil do ještě vyšší kategorie, než je vrcholná politika - proč se v té situaci chce unavovat kandidaturou na prezidenta, mi trochu uniká.

Bohumil Doležal v Lidových novinách komentuje stav ODS, kde Pavel Bém dal vládě a Mirkovi Topolánkovi de facto ultimátum. Doležal čeká, že premiér primátorovy podmínky nebude moci splnit. „Topolánek je ve stejné situaci jako Špidla v roce 2004. Je třeba říci, že on a ODS si to způsobili sami: v roce 2006 nejprve na čas opustili myšlenku spolupráce s menšími stranami ve vládě i případně v opozici. Pak si netroufli využít příznivých preferencí k tomu, aby se přes Paroubkův pokus (o sestavení vlády - pozn. aut.) prokousali k mimořádným volbám. Jistě, bylo by to riskantní, ale i kdyby byl Paroubek uspěl (což se mohlo stát jen díky přeběhlíkům), byl by dnes přinejmenším ve stejné, ale nejspíš v ještě daleko horší situaci než Topolánek. Místo toho dal Topolánek přednost ‚přeběhlické‘ variantě, kterou není těžké celkem přesvědčivě napadat."

HN píší o jednom volebním paradoxu - ministr zdravotnictví Tomáš Julínek kritizuje senátního kandidáta vlastní strany Zdeňka Schwarcze - šéfa pražské záchranky. „Ministr zdravotnictví netají, že by mu nevadilo, kdyby Schwarcz prohrál. ‚V tom obvodě kandidují samí doktoři, občané rádi vybírají lékaře, tak možná by byl jednou dobrý nelékař,‘ řekl Julínek. Schwarcz dříve Julínka kritizoval za zákon o záchranné službě a za snahu udělat z fakultních nemocnic akciové společnosti." Stejné noviny také přinášejí jako obvykle nejobsáhlejší zpravodajství o globální ekonomické krizi. Vypichují slova ministra Kalouska o Česku jako „ostrovu v moři nejistoty", na druhé straně vypočítávají i různá poučení z krize. Je to svým způsobem uklidňující, poučení z události se totiž většinou vyvozují, až když ta událost skončí. Ve věci krize má můj ekonomicky netrénovaný mozek dojem, že ještě ani pořádně nezačala.

Lidové noviny na první straně píší o pozoruhodném renoncu České televize, která vyslala reportérku na oslavu narozenin pověstného pražského lobbisty Romana Janouška. Ta s ním udělala rozhovor, televize ho odvysílala a pak vyšlo najevo, že zpovídaný vůbec nebyl Roman Janoušek. Lobbista si těžko mohl přát lepší reklamu než takto veřejné a autoritativní potvrzení vlastní tajemnosti.

HN referují o výzkumném úkolu Fyzikálního ústavu AV, který podle deníku „může odpovědět na jednu z nejstarších otázek lidstva: jak vlastně vznikl vesmír". Je pravda, že v místních denících se otázky velmi snadno stávají věčnými, odvěkými, starými jako lidstvo samo. Troufnu si nicméně tvrdit, že dotaz „Co bude k obědu?" mnohé to vznešené tázání se co do věku hravě přebije.

Blesk v titulku na poslední straně hlásí: „Odtáhl 40tunové letadlo a potom omdlel". A co měl, proboha, dělat jiného. Za zaznamenání by spíš stálo, kdyby nejdřív omdlel a potom odtáhl. No nic.

Autor: Ondřej Štindl