27. 11.: Hádaví zelení, opuštění opilci, srdcaři

27.11. 10:47 | Autor:

Na první strany deníky ještě stihly dát zprávu o nominaci Ondřeje Lišky na funkci ministra školství, zaznamenávají i pevné odhodlání Miloše Zemana bombardovat Írán. Neúspěch sparťanské snahy vybombardovat Brno. To je asi tak všechno.

Noviny svorně konstatují, že krize ve Straně zelených pokračuje a že nominace předsedou podporovaného Ondřeje Lišky ji možná dál prohloubí. Sociolog Ivo Možný v rubrice Úhel pohledu v Lidových novinách varuje zelené, aby se nestali další malou stranou, která probudí v části voličstva značná očekávání, dostane se na to konto do parlamentu, kde všechny ty naděje promptně zklame. „Je-li toto úděl české politické scény, čekají nás ještě těžké časy. A přijdou rychle, protože současné handrkování v situaci, kdy se rozhoduje o čerpání evropských peněz pro vědu a školství, zapůsobí zhoubně nejenom na aktéry smutného představení, ale i na českou vědu a školství - a tedy i naši mezinárodní konkurenceschopnost. Ať si páchají zelení na ministerstvu školství harakiri, ale proč to máme platit všichni?"

Ministr vnitra Ivan Langer po delší době zveřejnil sponzory svého sdružení Cevro, patří mezi ně třeba Petr Kellner, Tomáš Chrenek nebo Karel Komárek, každý z nich sdružení přispěl dvěma miliony. Mladá fronta Dnes si všímá i menších dárců. „Cevro institut několik let například podporoval bývalý generální ředitel Eurotelu Stanislav Novák, respektive jeho firma Liberal Consulting. Ta dostala letos od ministerstva informatiky zakázku na informační kampaň k digitálnímu vysílání. V té době už resortu šéfoval Langer, ten přiznává, že se s Novákem dobře zná." Ministr deníku řekl, že vítězství Novákovy firmy ve veřejné soutěži bylo zcela zasloužené a se sponzoringem nijak nesouvisí.

Včelka Mája Jiří Černý v pravidelném textu pro Hospodářské noviny polemizuje s představou Karla Gotta jako „ikony normalizace", stýkající se tajně jak s disidenty, tak i s mafiánskými veksláky - zpěváka takto v obsáhlém portrétu nedávno popsala Mladá fronta. „Během našeho čtyřiačtyřicetiletého vztahu jsem poznal, že hudba a hlas jsou pro Gotta alfou i omegou. Všechno ostatní je vedlejší. Včetně majetku. Nikdy se ale za svůj majetek nestyděl a také ho nikdy netajil. Kdekterý kamarád si od něj půjčoval a leckterý nevracel. Jenomže to už byl Gott myšlenkami zase daleko, někde u svého dalšího turné nebo desky."

Právo na stránce věnované dění v Praze popisuje jednání kulturního výboru pražského zastupitelstva, během nějž se rozhodovalo o tom, jaká akce dostane jak vysokou dotaci. Ve výboru mají většinu občanští demokraté a jejich vkus - jak známo - nikdy neselhává. "Vánoční benefiční koncert Lucie Bílé Vánoce na Bílo, který se uskuteční 21. prosince v Obecním domě, podporu získal. Pořádající společnost Albresa S. A. požadovala 800 tisíc, dostane ale jen polovinu. ‚Je to naprosto nehorázné. Koncert Lucie Bílé je inzerovaný jako charitativní. Přitom v rozpočtu na něj, který přesahuje 5,6 milionu, je 750 tisíc na honoráře a na charitu má jít jen 250 tisíc. Jestli to dobře počítám, tak je to zhruba jen pět procent,‘ uvedla bezpartijní zastupitelka Jana Ryšlinková."

Doležela odvádí policejní eskorta. Zpravodajové všech deníků se byli podívat na první den soudu se Zdeňkem Doleželem, protagonistou aféry „pět na stole v českých". Vesměs oceňují nezřízené a neřízené šoumenství někdejšího šéfa kabinetu premiérů Gross a Paroubka. Pověstná věta padla během Doleželova jednání s polským lobbistou Jackem Spyrou. Popis Lidových novin: „Obsah schůzek Doležel zlehčoval. Dvě prý proběhly v poklusu na ruzyňském letišti a byly jen ‚udržovací‘. Aby dodal svým slovům váhu, vykročil z ohrádky pro obžalované a začal soudu názorně předvádět, co takové ‚udržovací jednání za chůze‘ obnáší. Po třech krocích ovšem soudce Kamil Kydalka tuto etudu zarazil. I jinak byl Doleželův více než hodinový výstup zábavný." Všechny deníky také zaznamenávají Doleželovu sebedefinici jako „psa obranáře" a „srdcaře".

Píše se i o smrti „vynálezce" záchytných stanic a někdejšího šéfa pražské protialkoholní kliniky Jaroslava Skály. Na stránkách MFD se s ním loučí Ladislav Verecký. „Mnohým se jevil jako militantní fundamentalista střízlivosti, který má pro opilce jenom bič. Byl to optický klam. Jaroslav Skála byl ve skutečnosti jedním z mála lidí, který chápal, že autenticky blábolící notorik může být hodnotnější lidská bytost než lecjaký vychytralý abstinent. Jeho léčebnou prošla řada vynikajících umělců. Básník František Hrubín dokonce Skálovi složil říkanky používané k terapeutickým účelům. Většina těchto pacientů z léčby zběhla a dál se potácela životem ve vypůjčených botách alkoholu. Jaroslav Skála k nim nepřestal chovat úctu a s mnohými uzavřel vzácná přátelství."

Rubrika Expres uvnitř Blesku přináší následující titulky: Ukradl čuníky, Zboží nedovezl, Ucpaný komín, Loupil v hotelu, Brali elektro, Opilá na vozíku, Škodná v lomu, Vybuchl kotel, Drahá toaleta. Mám pocit, že vím vše, co jsem vědět potřeboval, možná ještě víc. Horoskop Blesku ke mně nicméně chce být nesmlouvavý: „Brzy vás přejde humor." Paradoxně je to ale dobrá zpráva. Přinejmenším pro člověka, který žil v domnění, že humor už ho dávno přešel.

Foto: archiv, archiv Týdne, ČTK