27. 1.: HDP, NSDAP, VKS(b)

27.01. 11:17 | Autor: Ondřej Štindl

Deníky rozebírají různé plány na odvrácení či zmírnění hospodářské krize, popisují snahy politiků odhalit ve svých řadách klony známých historických zloduchů, po Hitlerovi přišel na řadu Stalin, s napětím očekávám, kdy bude identifikován „Babinskej, známej lotr mexickej".

Hospodářské noviny shrnují vládní přístup ke krizi titulkem „Český recept na krizi: dieta". Připomínají, že místní přístup se vymyká plánům jiných vlád, které oznamují masivní utrácení. „Pokud by česko začalo řešit krizi stamiliardovými schodky, pak podle Kalouska hrozí, že už mu nikdo nebude chtít půjčit. ‚Finanční krize začala prasknutím bubliny hypotečních úvěrů. Kdyby praskl trh dluhopisových úvěrů, pak už není žádná ústupová cesta. A to je mnohem větší riziko než cokoli jiného,‘ varuje Kalousek." Petr Fischer ve sloupku stejného deníku ministrovi financí připomíná jeho popuzenou reakci na dřívější odhady výše rozpočtového schodku, které, jak se později ukázalo, byly docela realistické. „Něco se asi děje, když i správce pokladny začíná chápat, že ekonomická krize není totéž co ‚maléry pana účetního‘."

Ladislav Tajovský v komentáři pro Lidové noviny označuje současný tón referování o krizi jako úkazu historicky mimořádném za naprosto přepjatý: „... jako bychom nikdy nevěděli, že ve Spojených státech na začátku 80.let dosahovala míra nezaměstnanosti i míra inflace souběžně dvouciferných hodnot, ve Velké Británii překračovala míra inflace v 70. letech i třicet procent ročně." Některé průvodní jevy krize má Tajovský za celkem pozitivní. „V zoufalém povykování nad propadem poptávky zaniká nepochybný fakt strmě klesajících firemních nákladů na suroviny (ropa a ocel z těch nejviditelnějších) či služby (zajímavé údaje poskytuje třeba pohled na prudce klesající ceny předražených služeb personálních agentur), stejně jako dalších vstupů. Náklady na plánované stavební investice táhnou dolů klesající ceny nemovitostí a pozemků - konečně se také začínají snižovat naprosto nehorázné marže developerů, které u nás dosahovaly silně nadstandardní úrovně." Okamžité poznámky: pochvalování si ozdravných účinků krize - jakkoliv třeba věcně opodstatněné - musí znít docela hořce v uších těch, kdo na ni doplatili a zdaleka přitom nepatří mezi privilegované vrstvy developerů nebo lidí z personálních a jiných agentur. Stejně nezpochybnitelná je i pravda, že mnohokrát v historii včetně té docela nedávné bylo o hodně hůře než dnes. Za tou snad až panickou reakcí na ekonomický vývoj ale může být taky obava z toho, jak moc se v těch končících sytých či přesycených dobách poznamenaných navíc z mnoha stran podporovanou představou, že člověk má právo na to, co si právě zamane, snížil práh resistence obyvatel Západu vůči bolesti, těžkostem a nepohodlí.

Vláda schválila reformu vysokého školství, podle otvírákového titulku Práva se „univerzity bojí o své svobody". „Akademický senát UK vládu požádal, aby současný návrh reformy zamítla. Obává se i ztráty autonomie a pravomocí akademických senátů, které by svá rozhodnutí, například o jmenování představitelů škol, musely konzultovat s lidmi mimo akademickou obec." Petr Christov z Filozofické fakulty UK deníku řekl, že by školy, pokud zůstane návrh nezměněn, měly uvažovat o stávce nebo bojkotu přijímacích zkoušek. Návrh předpokládá, že po roce 2014 by mohlo být zavedeno školné, a sociálně demokratický stínový ministr školství Jiří Havel v té souvislosti prohlásil, že zavedení školného v době hospodářské krize je „nevkusné". Znamená to, že pan Havel předpokládá, že krize bude trvat až do roku 2014? Já myslel, že tou dobou po několika letech vlády ČSSD budou našimi jedinými problémy ztěžklý žaludek a namožené krční svalstvo od neustálého uhýbání před pečenými holuby letícími do úst. Pan Havel také řekl, že hůř než koalice se k vysokým školám chovali jen okupanti. Umožnil mi tak vcelku plynulý přechod k leitmotivu dnešních vydání - hledáme nacisty.

Velmi utěšeně totiž pokračuje hádka, kterou odstartoval David Rath slovy o úspěších Hitlerovy předválečné hospodářské politiky. Pomalu se blíží ke stadiu, v němž budou všichni požadovat omluvu ode všech. Lidové noviny to mají na otvíráku („Zuřivá hádka o Hitlerovi") shrnutí: Jiří Paroubek chce omluvu od ODS za slova prvního místopředsedy Davida Vodrážky, který přirovnal ČSSD k NSDAP, čímž podle Paroubka urazil všechny členské strany bloku evropských socialistů, Ivan Langer chce svolat mimořádnou schůzi sněmovny, která by odvolala Davida Ratha ze všech funkcí. David Rath se „omluvil" za to, že noviny dezinterpretovaly jeho slova (omlouvat se údajný zlý úmysl jiných je reakce typicky gentlemanská), a zároveň řekl, že skutečnými obdivovateli nacismu jsou Mirek Topolánek a Marek Dalík. Dalík Rathovi vzkázal, že by si zasloužil výchovný pohlavek. Jak říká stoický šéf CIA ve filmu Po přečtení spalte: Další hlášení podejte, až ta věc začne dávat smysl.

Mladá fronta Dnes do toho objevila, že dneska už citovaný sociálně demokratický expert na školství a jednička kandidátky pro eurovolby Jiří Havel „pozitivně hodnotil Josifa Vissarionoviče Stalina". Do ekonomických skript v 80. letech totiž napsal: „Přehlédnout nelze reálné ekonomické úspěchy, které nesou Stalinovu pečeť". No. Řekl bych, že se ta sentence nevymyká normě, která byla na vysokých školách v té době vyžadovaná. A na tom, že Jiří Havel hrál podle pravidel prostředí, v němž se pohyboval, nic zas až tak šokujícího není. Jiná věc je, že se pan Havel součástí toho prostředí stal dobrovolně a volby, které v něm udělal, nakonec byly jedině jeho. Určitě se ale nedá říct, že by v kontextu české politiky a vůbec veřejného života představoval nějakou výraznou výjimku. Jedna věc je snaha reflektovat míru únosnosti kompromisů, které tehdy byly běžné, a bavit se o tom, do jaké míry byly také nutné. Možná často ani nebyly. Dělat ale z jedné věty ve skriptech jednoho člověka nějakou velkou kauzu... No, nevím.

Horoskop stejného deníku mi lichotí: „Zase jednou se cítíte jako jasnovidec". Blesk a Šíp ale nabádají k opatrnosti: „Ve vašem okolí je osoba, která se nazývá vaším přítelem. Je ve skutečnosti dost podlá." „Někdo, koho jste dosud považovali za přítele, vás dneska možná podrazí." Že já se na ten Facebook hlásil... Odcházím konzultovat Oldu Říhu a křišťálovou kouli.

Autor: Ondřej Štindl