15. 8.: Plynové cecky, pilní ouřadové

15.08. 11:16 | Autor: Ondřej Štindl

Prezident Klaus zformuloval názor na dění v Gruzii, chystá se žaloba na armádní mafii (ano, rým!), Česko bezprostředně čekají vytrvalé deště, ve vzdálenější perspektivě pak špatné časy.

Den potom, co v komentářích zazněl údiv nad tím, že Václav Klaus, který se jindy k významným i méně významným událostem vyjadřuje velmi pohotově, zatím neřekl nic ke konfliktu na Kavkaze, se prezident vyjádřil, odpověděl na otázky Mladé fronty Dnes. Klaus deníku napsal, že odsuzuje gruzínský útok na Jižní Osetii i masivní nasazení ruské armády. Situaci v Gruzii podle něj nejde srovnávat se sovětskou invazí z roku 1968 a ovlivnil ji precedent Kosova. „Zásadně. Odtržením Kosova získalo Rusko silné ospravedlnění pro svou akci a obávám se, že se s důsledky tohoto precedentu budeme potýkat ještě dlouho, a ne jen na Kavkaze."

Martin Weiss v Lidových novinách častý argument o kosovském precedentu odmítá, Rusové podle něj předvádějí „parodii na Kosovo". „Za prvé je zajímavé, co tím tito kritici bezděky říkají o Rusku. To, co je špatné, dopustí-li se toho Západ, se najednou má stát pochopitelným a normálním, dopustí-li se toho Rusko? Jako by u Ruska bylo třeba předpokládat, chápat a tolerovat bezohlednost a mstivost. Dále to znamená věřit, že nebýt uznání Kosova, Rusko by si uložilo zdrženlivost. Jenže tomu neodpovídá dosavadní chování k 'blízkému zahraničí‘, a to i v době, kdy bylo vytlačeno z globální scény. Rusko prostě ztrestalo Gruzii, protože chtělo a mohlo. Kosovo na to nemělo vliv, stejně jako jej nemělo odložení pozvání Gruzie do NATO. Kosovo byla nanejvýš záminka."

Michal Musil v Mladé frontě Dnes vidí velkou vinu na straně gruzínského prezidenta Saakašviliho. „Už se rozebíralo, jak je možné, že neodhadl tak silnou a účinnou ruskou odpověď. Dle mě pro tuto chybnou úvahu neexistuje omluva, i kdyby snad šlo o ruskou zpravodajskou hru. Odhadnout zdravým rozumem, že si dnešní Rusko, snažící se obnovit někdejší imperiální slávu, nenechá akci líbit, že ji řádně využije a zneužije, k tomu člověk věru nepotřebuje být prezidentem."

Jiří Hanák v Právu konstatuje bezmocnost Evropy tváří v tvář Rusku. „Unie leží u ruského plynového cecku. A jakoby na truc volání středo- a východoevropských členů po společné energetické politice buduje si Německo svůj vlastní plynový struk s Ruskem vedený tak, aby Polsko z něho nemělo žádný užitek. O společné obranné politice zbytečné mluvit. Není třeba žádných tanků. Mohl by stačit ten plynový cecek, aby Evropa tančila na cizí píšťaličku. Hlavní ovšem je, aspoň to zní z Hradu, abychom se nerozplynuli jako kostka cukru v evropské kávě, není-liž pravda."

MfD otvírá zprávou o tom, že bude brzy uzavřen případ organizované korupce na ministerstvu obrany, obviněno bylo už 35 lidí „Členové mafie byli podle policistů přesvědčeni, že si mohou dovolit všechno. Při rozdělování státních zakázek používali mimo jiné i důmyslné losovací zařízení, do něhož vkládali obálky s nabídkami firem. Kriminalisté v něm objevili magnety, s jejichž pomocí byla vždy vybrána předem dohodnutá firma. Výše jejího ‚vděku‘ ministerským úředníkům se pohybovala od 15 do 20 procent ze získaného kontraktu. Bývaly to statisíce, někdy dokonce miliony. Podle žalobce Lišky jsou důkazy shromážděné při vyšetřování natolik přesvědčivé, že by korupčníci neměli uniknout mnohaletému vězení. Říká, že členové mafie si pečlivě rozdělili pravomoci i sféry vlivu. Rozhodovali i o obsazení důležitých postů na ministerstvu obrany. Od roku 2004 do roku 2006 si tak přišli dohromady na desítky milionů korun." Podle deníku dokázali zařídit i takové věci, aby někdo zapomněl do návrhu zákona napsat paragraf o ministerské inspekci, čímž se korupčníci zbavili hrozby kontroly. To je, řekl bych, docela slušná oprásklost i na místní poměry.

Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Němec včera v Lidových novinách rozváděl smělé teze o možných temných vazbách stínové ministryně Benešové. Šlo o známou kauzu katarského prince, kterého Němec jako ministr nechal poslat domů. Dnes vnímá jako podezřelé, že Benešová pracuje v advokátní kanceláři, která sídlí ve stejném domě jako firma naftového magnáta Komárka. A přitom - a teď se podržte - v Kataru je nafta taky. Němcovy úvahy ve sloupku HN dál rozvádí Jindřich Šídlo. „Tady už jsem se chytil. Viděl jsem totiž taky film Syriana, takže vím, jací jsou tihle chlapíci od ropy drsňáci: chytnou prince, strčí ho do chládku za pohlavní zneužívání a najmou si Benešovou. Zrůdy. Rozhovor s Němcem se v novinách objevil ve stejný den jako zpráva, že policie podle očekávání ukončila vyšetřování akciového obchodu století Stanislava Grosse. Až si příště budete stýskat nad českou politikou, vzpomeňte si: před čtyřmi lety tohle byli premiér a vicepremiér.

„Aktivně se zapojte do dění kolem," radí mi horoskop Blesku. Takže, co se nám to kolem děje... Lítají tu dvě mouchy. Možná budu lítat s nimi. Anebo je zabiju.

Autor: Ondřej Štindl