14. 8.: Mlčící Klaus, zrazená Gruzie, nadějné vyhlídky

14.08. 10:51 | Autor: Ondřej Štindl

Prohraná arbitráž s firmou Diag Human, situace v Gruzii a přepadení českých novinářů v Rusy kontrolovaném městě Gori, nekompromisní tah pražské Sparty na vlastní branku. Bude prý chladněji.

Hned dva komentáře si všímají zarážejícího mlčení Václava Klause k bojům na Kavkaze. Zbyněk Petráček v Lidových novinách píše: „Zvláštní vzkaz k 21. srpnu. Po smrti Alexandra Solženicyna Václav Klaus ‚několik hodin nemohl usnout‘, svěřil se vzápětí MF Dnes. Jak to, že týden poté ho nepřiměla k vyjádření ani ruská armáda na cizím území? (...) od Klause, tedy muže obecně známého svou citlivostí ke ztrátě suverenity, zní toto mlčení zvlášť znepokojivě."

Jiří Leschtina klade v Hospodářských novinách podobnou otázku: „...Klaus se v poslední době vyslovil k všemožným evropským, světovým i civilizačním problémům. Bleskurychlá byla jeho reakce na irské referendum, kdy pár minut po vyhlášení výsledků pohřbil lisabonskou smlouvu. Vyjádřil jasný nesouhlas s postojem české vlády, když uznala nezávislost Kosova. Zalovíme-li ve vzdálenější minulosti, vybavíme si jeho odpor k bombardování Jugoslávie i kritické poznámky k americkému tažení do Iráku. Proč tedy nyní Klaus mlčí ke konfliktu, v němž umírají civilisté, jejichž neštěstím argumentoval při balkánském krveprolévání?"

V Mladé frontě Dnes komentuje Pavel Novotný situaci v Gruzii z místa, Západ tam podle něj „morálně a mocensky prohrál". „Gruzínci, přinejmenším ti západumilovní, cítí pachuť zrady. Patrně v žádné evropské metropoli nevlaje tolik modrých zástav jako v Tbilisi. Jiná metropole planety zřejmě nemá ulici pojmenovanou po úřadujícím prezidentovi Spojených států. Včera lékaři při evakuaci nemocnice v Gori odvezli jen gruzínskou vlajku, evropskou nechali jen zplihle viset ve vylidněném městě. Bylo nemravné tvrdit Gruzii, že se o ni Západ postará, když to nikdy neměl vážně v úmyslu."

Policie uzavřela případ výnosného obchodu Stanislava Grosse s akciemi firmy Moravia Energo. Nic nezákonného se podle ní nestalo. Právo pořídilo s expremiérem rozhovor, Gross v něm mimo jiné říká: „Když mně věřeno není, tak snad orgánům činným v trestním řízení by věřeno být mělo, protože měly k dispozici všechny podklady, aby mohly posoudit, zda něco bylo v rozporu se zákonem či nikoli." Ztratil jsem pár vteřin vymýšlením rýmu na slovo „věřeno", nepřišel jsem na nic lepšího než „Mařeno", shledal to nepoužitelným, a proto pokračuji.

Lidové noviny pořídily rozhovor s bývalým ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem, řeč šla i o známém případu katarského prince. Němec vyslovil poněkud krkolomnou teorii, pole níž v ní mohla mít prsty stínová ministryně a dlouhodobá Němcova kritička Marie Benešová. „Dodnes nevysvětlila to, za jakých okolností přišla právě do advokátní kanceláře, která stála na počátku obhajoby pana Sáního. To já považuji za zvláštní."

Hospodářské noviny obsáhle referují o plánu ministerstva dopravy na stavbu vysokorychlostních tratí, po nichž se člověk dostane z Prahy do Brna ještě dřív, než zjistí, zda vůbec má nějaký rozumný důvod přesouvat se do Brna. Můžeme se těšit v roce 2030. Jindřich Šídlo to na titulní straně HN glosuje: „V zemi, která drží světový rekord v ceně za kilometr dálnice a kde se autostráda na jih prodlouží každých pět let o pět kilometrů, očekáváme, že se tak kolem roku 2025 podaří vyřešit problémy s pozemky, aby vzápětí nečekané vícenáklady stavbu prodražily o necelých sedmdesát procent. V roce 2040 bude slavnostně zprovozněno prvních patnáct kilometrů trati. Při troše štěstí na ni nic nespadne."

Horoskop Šípu mě docela navnadil: „Budete se cítit jako znovuzrození, překypovat optimismem a ochotní se dohodnout i s tradičními rivaly." MfD mi zas radí: „Do společnosti klidně běžte, ale počítejte s daleko vážnější konverzací než obvykle." Sečteno a podtrženo: Přestože si budu připadat jako po porodu, vyrazím si mezi lidi a s nějakými komunisty se shodnu na tom, že všichni umřeme. Nadějné vyhlídky.

Autor: Ondřej Štindl