1. 12.: Kolik euroskeptiků, tolik stran

01.12. 10:12 | Autor: Ondřej Štindl

Deníky počítají mrtvé po vraždění v Bombaji, sledují předvolební zápas v ODS, asistují u zrození nové euroskeptické strany ještě nerozhodnuty, jestli se jedná o těhotenství skutečné nebo hysterické, črtají kontury přicházející krize - co by se taky při pondělku dalo dělat jiného.

Lidové noviny otevírají textem o dopadech krize na cizince, kteří v Česku žijí - legálně i nelegálně. Doprovází fotografie tří do zimního oblečení zachumlaných mladých mongolských dělnic. Cizích pracovníků se filmy zbavují nejdříve, pro ty lidi zároveň neexistuje žádná sociální síť, která by ztlumila jejich pád. „LN se podařilo proniknout na jednu přísně střeženou ubytovnu v centru Plzně obývanou Mongoly, Ukrajinci, Rumuny, Bulhary a Vietnamci. Na pokojích sedí naprosto zoufalí lidé se třemi rohlíky na stole a dvěma stovkami v kapse. Žádný z nich nemá práci ani šanci na návrat domů. Jen čekají a doufají. ‚Situace se každým dnem zhoršuje. Až jim skončí to neplacené volno (poslala je na ně plzeňská továrna Panasoniku - pozn. aut.), bude zle,‘ říká Helena Duchková z Poradny pro cizince a uprchlíky plzeňské diecézní charity. ‚Ty příběhy jsou úplně stejné. Každý z nich zaplatil tisíce dolarů na úplatcích, aby dostal vízum a práci. Přijeli sem a buď začali pracovat a pak je propustili, nebo pracovat ani nezačali. Začínají mít hlad.‘" Pohrával jsem si dřív s myšlenkou, že by bylo spravedlivé někde odhalit pomník neznámého Ukrajince na počest všech těch, jejichž špatně placená dřina umožnila právě skončivší stavební boom. Místo sochy by asi bylo praktičtější přispět, když už nic jiného, na zvýšení počtu rohlíků na stole.

Další jobovku mají na titulní straně Hospodářské noviny - podle odhadu banky JP Morgan jsou odhady českého hospodářského růstu na příští rok nadnesené - místo nižšího růstu by se HDP mělo dostat do záporných čísel. „Důsledky by byly drtivé. Státní rozpočet by přišel oproti vládním předpokladům o 70 miliard korun, nezaměstnanost by vystoupala nad osm procent. Ostatní analytici se ke katastrofické prognóze stavějí opatrně. ‚My v našem pesimistickém scénáři na příští rok počítáme s jednoprocentním tempem růstu, ale budoucí vývoj je obklopen takovou nejistotou, že ani opačné číslo není z říše snů,‘ řekl David Marek ze společnosti Patria Finance." Vzhledem k té hluboké nejistotě by asi bylo prozíravé trochu posunout hranici, za kterou začíná katastrofa, abychom jednou nezůstali koukat na nějakou situaci, nemajíce pro ni adekvátní výraz - ne, že by zrovna tahle stránka věci byla ta nejdůležitější, ale znáte to - při pondělku se toho moc čekat nedá.

V novinách se dál diskutuje o lisabonské smlouvě, Petr Uhl v komentáři pro Právo řeší trochu extravagantní otázku, jak zbavit prezidenta Klause funkce. „Nynější senátní žaloba na prezidenta pro velezradu Ústavnímu soudu je, pravda, neprůchozí. Sněmovna a Senát se ale mohou usnést, že prezident nemůže svůj úřad vykonávat za závažných důvodů: ústava ty důvody nevymezuje. Může jím být prohlubující se psychická indispozice, jež vyvolává jeho otevřený a trvalý odpor k jeho povinnostem. Bylo by to úlevné, kdyby Ústavní soud, k němuž by se prezident mohl do deseti dnů odvolat, takové rozhodnutí potvrdil." No. Chápu, že v tom textu je značná míra nadsázky. V situaci, kdy se obvinění z vlastizrady, velezrady a bůhvíčeho ještě stávají standardním atributem běžné politické rozpravy, bych se ale trochu krotil.

Hospodářské noviny přinášejí novou dimenzi do debaty o hypotetické euroskeptické straně. Dosud se řešila otázka, jestli ta partaj vznikne nebo nevznikne, HN se teď ptají, jestli to bude strana jedna nebo dvě. Vycházejí z rozhovoru s šéfem Klausova „think tanku" CEP Petrem Machem. „Já jsem mluvil s Declanem Ganleym, což je šéf Libertas v Irsku. Je skutečně odhodlán iniciovat vznik podobných stran, jež by pod hlavičkou Libertas kandidovaly ve volbách do Evropského parlamentu napříč zeměmi EU. Hledá spolupracovníky, kteří by tu stranu založili v jednotlivých státech. Je hotová věc, že tato strana v Česku vznikne a bude kandidovat do europarlamentu. Já se na jejím vzniku ale nepodílím. (...) O založení strany velmi vážně uvažuji, debatuji o tom s několika lidmi. Jestli se k něčemu odhodláme, závisí do značné míry na tom, jak dopadne kongres ODS."

Ad kongres ODS: Mladá fronta Dnes informuje o průzkumu, koho by lidé chtěli vidět v čele občanských demokratů. Největší podporu má Pavel Bém - přes dvanáct procent, Mirek Topolánek má lehce přes šest procent. Těžko ale říct, jak moc mohou být názory lidí, z nichž většina ODS tak jako tak volit nechce, v boji před kongresem relevantní.

Poslední dobou došlo k útlumu publikační činnosti Jiřího Paroubka, předseda sociálních demokratů se ale zjevně rozhodl ten vývoj zvrátit. V dnešních novinách má hned dva články. V HN píše o strategii ČSSD pro hospodářskou krizi. V MfD zas popisuje odtrženost „pravicových médií" od názorů lidí. V souvislosti s krajskými spojenectvími ČSSD a KSČM připomíná, že mezi své přátele počítal exilové sociální demokraty a antikomunisty Jiřího Horáka a Přemysla Janýra. „Co by asi dnes dělali na mém místě. Co by asi říkali na antikomunistické štvaní kolem utváření krajských koalic? Řekli by, že sociální demokracie dělá přece koalice i s jinými stranami a že ve všech koaličních radách má zajištěnou většinu." Je to zřejmě Paroubkova oblíbená rétorická figura - najít si někoho, kdo je spolehlivě po smrti, vznést otázku, co by asi dneska dělal, a dojít k tomu, že by jistě pochválil Paroubka. Nedávno předvedl předseda ČSSD podobné cvičení s Edvardem Benešem. Vyvoďme z toho tedy poučení a zeptejme se, co by na dnešní Zápisník řekl maršál Radecký? Spokojeně by pokýval hlavou, usmál se pod svůj imperiální knír a vlídně zavelel k rozchodu. Nepochybně.

Autor: Ondřej Štindl