Zpověď Saúdek o tom, co opravdu (ne)můžou

Co nového se děje ve světě? Co by nemělo uniknout čtenářské pozornosti? Kterým tématům se věnují světové weby? Vlnu vášní a debat zvedl dokument popisující život žen v Saúdské Arábii. Co tamní ženy mohou a co mají zakázáno? Nesnesitelná bolest může člověka donutit k činům, které jeho okolí vnímá dosti rozporuplně. Jaké pohnutky vedly mladou Britku k tomu, aby si nechala svévolně amputovat končetinu? A Keňa bojuje proti diskriminaci albínů. Jak a čím?

Ženy v Saúdské Arábii poprvé v historii mohou volit. Auta ale například stále řídit nemohou. Smějí se ucházet o možnost být zvoleny do zastupitelského úřadu, ale rozhodnutí, která by mohly činit, budou muset stejně nejdřív posvětit muži.

"Cokoliv chci dělat, musím na to mít povolení od mého doprovodu. Pokud bude souhlasit, není v tom problém," říká jedna ze saúdskoarabských žen, o nichž byl natočen dokument s názvem Ladies First, jehož autorkou je reportérka magazínu New York Times Mona El-Naggar.

Autorka dokumentu mluvila s více než šesti tisíci Saúdek. Chtěla vědět, jaké vnímají změny ohledně volebního práva a jak cítí svou roli vůči mužské populaci.

Natáčení dokumentu se neobešlo bez výhrůžek a zlé vůle ze strany ortodoxních muslimů, kteří chtěli ženám v mnohdy choulostivých výpovědích zabránit hashtagem "Don't tell The New York Times" na sociální síti Twitter. Právě Saúdská Arábie patří k zemím s nejvyšším procentem uživatelů Twitteru. Hashtag #donttellnytimesthat se následně stal jedním z nejpoužívanějších a vyvolával jak odmítavé, tak chápavé reakce. Výpovědi saúdských žen, které mohou samostatně vykonávat jen úzký okruh činností, jsou mnohdy šokující.

#لا_تقولون_للنيويورك_تايمز#donttellnytimesthat

we can't even talk to @nytimes without getting picked on by hatters 😑

- ana_Libral_eh (@ana_deema) 25. října 2016

"Pokaždé, když chci někam odjet, musím se dovolit mého náctiletého syna." (Sarah, 42 let).

"Moji strážci mi zakázali stýkat se kamarádkami a chodit do nákupních center sama. Je to naprostá a totální izolace od všeho, co mám ráda." (Malak, 28 let).

"Dveře do naší školy, kde pracuji, jsou od rána do poledne uzavřené. U dveří stojí strážce. I v případě, že by učitelka stihla svou práci dřív, nesmí odejít." (Malak, 44 let).

Ne všem ženám ale stálý dohled mužů vadí. Zaznívají i názory, že tamější ženy dosáhly velkých pokroků a je třeba si toho vážit. Jsou slyšet i ženské výzvy, aby se západní média nevměšovala do saúdskoarabského soužití mužů, žen a dětí.

Další kladné i záporné výpovědi včetně dokumentu Ladies First je možné zhlédnout na webu Nytimes.

Úleva od nesnesitelné bolesti

"Byla jsem naprosto přesycena radostí z toho, že je to pryč a že se můžu hýbat. Dostala jsem umělou nohu a můžu opět chodit," takovými šťastnými slovy vítala náctiletá Britka Hannah Mooreová výsledek lékařského zákroku, který jí přinesl obrovskou úlevu.

Srovnávání se s nutností amputovat končetinu by pro většinu lidí v mladém věku bylo takřka nemyslitelné. Ne tak pro Hannah. Mladá dívka více než rok trpěla těžkými bolestmi, které jí způsoboval špatně rostoucí nehet na noze. Jde o nemoc s názvem "reflexní sympatická dystrofie" a projevuje chronickými progresivními onemocněními charakterizovanými bolestí, otoky a změnami na kůži.

"Každý dotyk, jemné otření či třeba závan větru mi způsobovaly totální agonii," uvedla Hannah. Svého rozhodnutí ani v nejmenším nelituje a je šťastná. Blízcí Hannah byli nejprve z rozhodnutí šokováni a nedokázali je pochopit. Dívka si však za svou volbou stála a změnu považuje za krok správným směrem.

Informuje o tom britský The Independent.

Módou proti předsudkům

Historicky první soutěž krásy albínů se koná v keňském hlavním městu Nairobi. Módní přehlídka s titulem Krása pod kůží si klade za cíl změnit vnímání albinismu u africké veřejnosti. V části východní Afriky jsou totiž albíni považováni za jedince, jejichž části těl mají magickou moc a dokážou léčit nemoci. Kvůli tomu jsou albíni v Africe často pronásledováni a zabíjeni. Jejich těla jsou často roztrhána a některé části poté míří na černý trh.

Albíni jsou také často napadáni příslušníky většinové společnosti, protože se věří, že jsou kvůli odlišné barvě kůže prokletí a přinášejí smůlu.

Le 1er concours #beauté de Miss et Mr #Albino au #Kenya #BeautyBeyondTheSkin #albinisme A voir ici : https://t.co/y1ZGreEpTi pic.twitter.com/AxdMSwQUvD

- bbcafrique (@bbcafrique) 24. října 2016

Módní přehlídka konaná v Nairobi se snaží proti těmto předsudkům bojovat. Deset mužů a žen spolu bude soutěžit o titul nejkrásnější albínky a albína v Keni. Mezi diváky byl i prezident William Ruto, což pro albíny může být příslibem přívětivějšího jednání v budoucnu. Albíni se před nadšenými diváky promenovali v nejrůznějších uniformách, například coby policisté, vojáci či číšníci, aby zdůraznili, že albíni patří do všech částí společnosti.

V současné době jsou velkou částí keňské společnosti albíni stigmatizováni. V sousední Tanzanii bylo od roku 2000 zabito minimálně sedmdesát pět dětí a dospělých postižených albinismem, další šedesátka byla nucena opustit zemi, poté co byli vážně zraněni lidmi prahnoucími po jejich magických vlastnostech.

Minulý rok bylo z Tanzanie nuceně evakuováno přes třicet albínů, jimž hrozilo rituální zabití.

Zprávu přinesl britský deník The Guardian.

Čtěte dále

další zprávy