Stříbrné kulky jsou jen na vlkodlaky, říká vývojář Bartoloměj Petruželka

25.01. 15:43 | Autor: Jan Patera

Bartoloměj Petruželka. Foto Radana Čechová

S tímto rozhovorem pro aktuální MSM jsme si dali trochu víc práce než obvykle. Hovořili jsme dlouze s nekonvenčním vývojářem a filozofem Bartolomějem Petruželkou o velkých a malých datech. A jako pozadí pro focení jsme si nechali udělat originální graffiti.

Bartoloměj Petruželka patří k těm lidem, se kterými můžete zapříst hovor téměř o čemkoli, a nebudete se nudit. Loni v prosinci hovořil také na naší konferenci Život na hraně o tom, do jaké míry můžeme věřit číslům.

Za poslední dekádu v korporátním IT se stihl podílet na backend řešeních zahrnujících distribuované systémy pro řízení logistických sítí (DHL), systém správy finančních portfolií a řízení rizik (Barclays Investment Bank) či systémy pro automatizaci a auditing správy globální síťové infrastruktury (Verizon).

Zároveň se, jak sám skromně říká, "otřel" o analytickou filozofii, sociální konstruktivismus a kognitivní vědu na filozofických fakultách UK a MUB. Když pracoval v USA, chtěli si ho tam nechat, nakonec ale dal přednost Česku.

Co mají společného graffiti a svět korporací, kde se Petruželka pohybuje?

"Evropské graffiti šlo ruku v ruce s příchodem reklamy jako reakce na to, že se vizuálního pole zmocňují korporace. Na začátku to byl čistý underground, pak se ale graffiti paradoxně začalo v reklamě používat a ti dobří umělci plynule zapadli do systému. Ti špatní zmizeli, jako mizí také většina start-upů. Přijde mi, že spousta korporací se dneska chce naopak chovat jako grafiťáci. Vidí, že by mohly být něčím, co jim není vlastní, chtějí se k tomu přiblížit...," říká v rozhovoru Bartoloměj Petruželka.

Pozadí pro focením s ním pro nás vytvořili na graffiti zdi v Modřanech OFIS (Josef Plevka) a MOER (Filip Kratochvíl). Podívejte se, jak vznikalo.

Co také zaznělo v rozhovoru s Bartolomějem Petruželkou:

"Korporace by se měly rozloučit s představou, že vše lze naplánovat rok dopředu. Co se týče softwaru, tak už i toho se korporace vzdávají. Za posledních deset let se tu prosadil agilní způsob vývoje, který se přenáší i do dalších oblastí. Když se objeví nějaký úspěšný vzorec chování v konkrétním oboru, tak se nejspíš promítne i do jiných. Obecně představa, že jakýkoli živý systém zůstane stabilní po nějakou dobu, je utopistická, zatím nikdy nevyšla."

"Projekty, jako je Uber, vycházejí z jiného druhu myšlení. Musíte se svrchu dívat na nějaký problém a hledat jeho řešení mimo standardní rámce. Dlouho se věřilo, že centrem světa je země. Modely, které to popisovaly, byly čím dál tím komplikovanější. Nakonec bylo třeba udělat jeden řez a byla z toho změna paradigmatu. Ta nastává rychle."

"Na zářnou budoucnost Facebooku nesázím. Jeho sestup bude generační. Příznakem je třeba to, že vloni došlo ke změnám, které jsou velmi agresivní vůči sběru dat od uživatelů. Všichni museli znovu podepsat licenční podmínky, podle kterých má Facebook přístup třeba ke všem aplikacím na chytrých telefonech a tabletech. Je to velký zásah do soukromí. A není to zdravé. Zákazník musí udělat Sofiinu volbu. Zároveň už řadě lidí nevyhovuje život v informačních bublinách, které Facebook vytváří."

"Kdybych vytvářel strategii pro marketing, tak bych určitě pracoval s malými i velkými daty. Není nutné vždy vzít ta velká. Když třeba řeší nějaký problém programátoři, tak v početnějším týmu vždy vznikne několik přístupů jen na základě osobních zkušeností každého. V tu chvíli můžete prostě nechat všechny ty modely žít a analyzovat jejich výkonnost. Nezbavujte se alternativních možností. Tam, kde se více přístupů protne, bude mít strategie cenu. Stříbrné kulky existují jen na vlkodlaky, ale ti jsou dost málo pravděpodobným jevem."

Foto: Radana Čechová.

Autor: Jan Patera