O koncertu Kabátu víme své aneb Jak je to s těmi velkými daty?

16.01. 18:21 | Autor: Bohuslav Bohuněk

V pondělí vyjde v MarketingSalesMedia rozhovor s Lukášem Kovárníkem, který má v T-Mobilu na starost komerční využití big dat. Pojem big data přitom patří k největším marketingovým "buzzwordům" současnosti a dokonce i mobilní operátoři, kteří dokáží shromáždit obrovské množství dat, přiznávají, že teprve hledají vhodná praktická využití. Lukáš Kovárník zmiňuje pár zajímavých příkladů z českého prostředí.

"Snažíme se naše geolokační data zahušťovat o informace našich zákazníků, tzn. přidat data o genderu, věkových skupinách a v budoucnu případně i o data ze CRM. Druhou část pak tvoří zpracování velkých environmentálních dat, na kterém spolupracujeme s ČVUT.

Třeba data o mobilitě se dají využít v monitoringu dopravy, ale potřebujete k nim další data např. pohyb, kdy jako zdroj dat mohou posloužit knihy jízd firemních fleetů. Jiným příkladem může být řešení problému bonity území pro realitní kanceláře nebo developery, kdy potřebujete dodat data o věkovém složení, pohlaví nebo sociálním postavení lidí, kteří se na území pohybují.

S našimi službami v oblasti big dat cílíme na obchodní a finanční řetězce s větším počtem zákazníků, dále developery, ale i menší firmy, které zajímá bonita území. Vedle toho cílíme na celý veřejný sektor, kde jsou vidět dvě roviny využití. Jednou oblastí je rozhodování, druhou pak řekněme oblast PR, kdy na základě dat lze poskytnou kvalifikované informace voličům o tom, co veřejný sektor dělá. Například starosta města Mikulov se rozhodl investovat do monitoringu cestovního ruchu, přitom měl problém přesvědčit zastupitelstvo, že nebude investovat do výstavby chodníků a další infrastruktury, ale raději tyto peníze investuje do cestovního ruchu, který následně vydělá i na tuto infrastrukturu. V průběhu jednoho roku jsme zmonitorovali turistický ruch v okolí Pálavy - jak se zde lidé pohybují, odkud jsou, kolik času tam tráví, jestli se tam vrací a celou analýzu jsme obohatili o ekonomickou stránku, tzn. kolik tam lidé utrácejí, kolik to městu přinese na daních apod. Celá úvaha se na základě dat ukázala jako velmi správná.

Obchodní řetězce pro změnu chtějí vědět, odkud jsou jejich zákazníci, kolik času tráví v prodejně, jak často se do prodejny vrací nebo kam mají cílit své reklamy.

Zkoušeli jsme také měřit koncert skupiny Kabát na pražské Hvězdě. Z našich dat jsme zjistili, že za branou byla více než třetina lidí, což jsou sice lidé, kteří neplatí za lístky, ale musí se s nimi počítat - utrácejí u stánků, nebo se jejich přítomnost odrazí v dopravě. Celkem tak na koncertě podle našich údajů bylo bezmála 90 tisíc lidí - mimochodem asi jen třetina jich byla z Prahy.

Jiný příklad: pro jednu příspěvkovou organizaci ministerstva školství jsme ověřovali a měřili Velkou cenu Brna. Jelikož její provozovatelé žádají po ministerstvu dotace a protože dodávané podklady o návštěvnosti se ministerstvu úplně nepozdávaly, vypracovali jsme oponenturu, která ukázala na zkreslenost některých údajů. Také jsme dělali pilot analýzy cestovního ruchu v Národním parku Šumava, který měl ukázat různé formy využití, ať již v oblasti bezpečnosti, v oblasti argumentace starostům, marketingu a cílení na návštěvníky apod."

(Více v pondělním vydání MarketingSalesMedia)

Autor: Bohuslav Bohuněk