Souhlas se zasíláním tiskových zpráv (ne)třeba

22.06. 13:23 | Autor: Bohuslav Bohuněk

Spolu se začátkem platnosti GDPR vyvstala i otázka, jak komunikovat s médii. Někteří právníci tvrdí, že tiskové zprávy lze zasílat bez souhlasu, jiní jsou opatrnější.

"Členské agentury oborové Asociace PR agentur (APRA) jsou v souladu s novými pravidly Evropské unie pro ochranu osobních dat, takzvaným GDPR. Asociace na přípravě pracovala od loňského května a díky renomované právní kanceláři analyzovala vliv GDPR na Public relations, připravila pravidla pro ochranu osobních dat v agenturách i vyškolila většinu členských agentur," ujistila těsně před startem GDPR ve svém prohlášení tato asociace.

"Nová pravidla GDPR se týkají skoro každého v Public Relations. Nicméně většina agentur nemá citlivá ani speciální osobní data, a proto nemusí investovat statisíce korun do jejich ochrany," uvedl Jan Kučmáš, předseda Výkonné rady APRA, který byl pověřený adaptací pravidel EU pro členské agentury. A jak upřesnil pro MSM, podle analýzy jejich právní kanceláře, žádný extra souhlas se zasíláním tiskových zpráv agentury nepotřebují: "GDPR předpokládá, že firmy mohou mít data bez výslovného souhlasu jejich subjektů, pokud je to nezbytné pro vzájemný vztah. PR agentury tedy podle naší právní analýzy mohou mít základní osobní data (jméno, email, telefon, pracovní specializace) novinářů, pokud splňují tři podmínky. Za prvé tyto agentury mají interní systém ochrany, přístupu k nim a aktualizace osobních dat v souladu s GDPR. Za druhé používají je pouze pro komunikaci s novináři v oblastech, které mohou být přínosné pro jejich práci (tedy nepoužívají je třeba pro online prodej). A za třetí každá komunikace založená na využití této databáze, obsahuje informaci o právech novinářů podle GDPR."

Tenká hranice
Výklad právníků APRA samozřejmě může být účelový, tak aby co nejlépe vyhovoval oboru PR, nicméně souhlasí s ním i advokátka Petra Dolejšová ze společnosti eLegal. "Podle mého názoru není souhlas novinářů vůbec potřeba - jedná se o zpracování na základě oprávněného zájmu a na základě veřejného zájmu, zejména u zpráv, které by měly být v tisku z objektivního, nejen PR hlediska. Je ale potřeba dávat pozor a neposílat novinářům obchodní sdělení, ale opravdu jen tiskové zprávy případně zprávy obdobného charakteru." Jak poznamenává, hranice mezi tím co je a není obchodní sdělení je někdy tenká a nejasná, proto se třeba některé společnosti jistily tím, že po novinářích chtěly souhlas se zasíláním informací. Další právníci pak mají za to, že tisková zpráva takovým obchodním sdělením je.

Souhlas netřeba, ale...
S pohledem APRA se shoduje i pohled advokátky Karly Chlumské z AK Svoboda, Chlumská, Chrůma. "Z hlediska GDPR mám za to, že ve většině případů není k zasílání tiskových zpráv třeba souhlasu novináře, neboť zákonným důvodem zpracování osobních údajů novináře - většinou e-mailové adresy - je zde oprávněný zájem vydavatele zprávy. Výjimkou by byl případ, kdy by byl novinář obeslán výhradně na základě automatizovaných procesů, tedy kdy by bez zásahu jakéhokoliv lidského faktoru," říká Karla Chlumská s tím, že k takovému výhradně automatizovanému rozhodnutí o zasílání tiskových zpráv by novinář musel udělit souhlas.
A upozorňuje ještě na jednu věc: "Pokud jde o zasílání zpráv prostředky elektronických komunikací, stále platí zákon č. 480/2004 Sb. o některých službách informační společnosti. Podle něj je souhlas potřeba k zasílání zpráv novináři, který s vydavatelem zprávy dosud nijak nekomunikoval a nespolupracoval."

Dva zákony proti sobě
Advokát Petr Kůta z právní kanceláře KMVS rovněž upozorňuje na to, že nemáme jen jeden zákon, a že situace okolo souhlasu není tak jednoduchá: "Stávající právní úprava je přeci jen trochu přísnější a bohužel stále "trpí" neduhem dvojkolejné právní úpravy - obecná úprava ochrany osobních údajů a zvláštní úprava pro obchodní sdělení. Na jednu stranu zde byl zákon 101, nyní tedy GDPR a na druhou stranu máme zákon č. 480/2004 Sb. o službách informační společnosti, který specificky upravuje zasílání obchodních sdělení elektronickými prostředky. Tento zákon stanoví, že pokud chci právnické či fyzické osobě zaslat obchodní sdělení např. e-mailem, tak zásadně musím mít její předchozí souhlas."

Existuje zde jediná výjimka a to pro tzv. zákaznické vztahy, tedy že kontakt byl získán v souvislosti s prodejem výrobku nebo služby a je použit pro nabídku obdobných výrobků či služeb. Do této skupiny ale novinářské kontakty nespadají. Každopádně zde opět máme otázku, zda tisková zpráva nebo jiná forma informace směrem k médiím je či není obchodní sdělení.

Podle Kůty tedy GDPR sice operuje s tzv. oprávněným zájmem, kdy mohu zpracovávat novinářské údaje mezi kterými může být i e-mailová adresa, nicméně trochu nelogicky je zde pak zákon č. 480/2004 Sb., který mě v tomto konání limituje a říká, že pokud se nejedná o mého zákazníka, musím mít předchozí souhlas. "Třeba pokud jsem dal jako novinář někomu vizitku, tak jsem tím vyjádřil souhlas k tomu, aby mně na můj email byly zasílány tiskové zprávy, stejně tak, pokud je u mého novinářského kontaktu uvedeno, že chci zasílat např. zprávy z určité oblasti, zúčastnil jsem se tiskové konference a tím vyjádřil souhlas např. v rámci prezenční listiny, atp. Plošné rozesílky na e-mailové adresy novinářů mohou být však problematické," uzavírá Petr Kůta.

Autor: Bohuslav Bohuněk