Petr Novák z PNS: Kvůli EET může zaniknout sto až dvě stě trafik

 Trh tištěných médií se potýká s poklesem. "Prodejní místa potřebují dodatečný zisk a zároveň zvýšit svoji atraktivitu, aby je navštěvovalo více lidí," říká Petr Novák, ředitel První novinové společnosti (PNS). Pomoci má třeba elektronizace trafik a zásilkové služby.

* V březnu začala druhá vlna EET, která se týká i prodejních míst s tiskem včetně trafik. Poskytujete jim v tomto směru nějakou podporu?

V tom, že si EET vynutilo vybavení prodejních míst určitým zařízením, které vyžaduje připojení k internetu, vidíme příležitost pro další rozvoj elektronizace trafik. Ta doposud nebyla běžná zvláště v menších prodejnách. Od roku 2016 jsme ve spolupráci s O2 vyvíjeli e-kasu, která má v sobě funkcionality pro práci s tiskovinami. Zjednodušuje proces příjmu tisku v podobě elektronického zaslání dodacího listu, automatického řešení reklamací i efektivnějšího zpracování remitendy. Chtěli jsme tím spojit pro někoho nepříjemnou povinnost EET s lepším procesním fungováním a komunikací s dodavatelem.

* Jaký dopad bude mít EET na provozovatele trafik? Máte představu, kolik jich kvůli tomu skončí?

Budeme potřebovat minimálně měsíc na to, abychom se zorientovali, kolik prodejních míst finálně zaniklo. V současné době evidujeme velkou část prodejních míst, která sice zanikají, ale pod novým identifikačním číslem opět vznikají. To je proces, který bude probíhat ještě do konce dubna. Máme informace, že někteří prodejci určitě skončí, ale nedomnívám se, že dojde k zásadnímu zásahu do prodejní sítě. Můj odhad je, že to bude 100, maximálně 200 míst, která zaniknou.

* Dávají trafi kanti přednost vaší e-kase?

Řešení, která si trafi kanti pro EET zvolili, je strašně moc. Na trhu je asi 80 oficiálních poskytovatelů zařízení, nicméně EET mnozí řešili pouze tím, že si do stávající pokladny zabudovali základní povinnost EET (odeslat informaci na Ministerstvo financí a získat zpátky potvrzení). Na trhu je tedy dnes přes dvě stovky poskytovatelů. My chceme v dalších letech pokračovat v tom, aby se trh více centralizoval a počet řešení se zúžil.

* Hlavní oblastí vašeho podnikání je distribuce tisku. Jak hodnotíte současnou situaci na trhu tištěných médií?

Dlouhodobě dochází k poklesu prodaných nákladů. Trend, který vnímáme, je zpomalení poklesu nákladu u deníků. U časopisů to je hodně odlišné od vydavatele a daného titulu. Zároveň dochází k tomu, že vývoj poklesu v jednotlivých měsících je diametrálně odlišný, což nejsme dnes schopni predikovat, a zatím nevíme, proč k tomu dochází.

* Jaký vývoj odhadujete v letošním roce?

V letošním roce počítáme s poklesem trhu o 6 až 7 procent.

* Má na vaše podnikání dopad např. i snižování cen některých titulů nebo to, že tituly zanikají?

V našem portfoliu, které distribuujeme, je přes tři a půl tisíce novin a časopisů. Pokud bychom měli zaznamenat zánik některých titulů, tak by muselo dojít k mnohonásobně vyššímu počtu. Vnímáme, že se na trhu začíná častěji v průběhu roku pracovat s cenou tiskovin, nicméně dané změny jsou v rozsahu korun, což výrazně neovlivní hospodaření PNS ani chování koncových spotřebitelů. Významný dopad z hlediska ceny bude mít určitě změna DPH (snížení sazby z 15 % na 10 %; pozn. red.).

* Očekáváte, že vydavatelé v souvislosti se sníženou sazbou DPH u tisku zlevní své tituly?

Od vydavatelů zatím nemáme avízo o plošné změně cen. Nicméně vím, že dopad analyzují, a není vyloučené, že přistoupí ke změně ceny svých titulů.

* Situace na trhu tištěných médií ovlivňuje příjmy samotných trafi kantů. Kolik jim nyní přináší prodej tisku?

Podle našich posledních údajů se výnosy z prodeje tisku na stáncích pohybují od 20 do 25 %. Zbytek tvoří doplňkový prodej, cigarety nebo maloobchodní zboží. Když ale vyhodnocujeme chování spotřebitelů v prodejním místě, často dochází k tzv. kombinovanému prodeji. Zákazníci tam chodí spíše kvůli koupi novin nebo časopisů a na místě se rozhodnou dokoupit nějaký doplněk. U cigaret je efekt obrácený, s nimi zároveň přikoupí i tisk.

* Jaký podíl zaujímá doplňkový prodej na celkovém obratu vaší společnosti?

Co se týče doplňkového prodeje, tak je stále velmi marginální, pod 1 % z celkového obratu. Neznamená to, že to nechceme měnit, ale určitě se nechceme odklánět od našeho hlavního poslání, kterým je distribuce a prodej tisku.

* Jak hodláte více podporovat prodeje tisku?

V další fázi chceme využít už zmíněnou elektronizaci trafi k pro řešení dodatečných služeb na jednotlivých prodejních místech. Vnímáme, že prodejní místa potřebují dodatečný zisk a zároveň zvýšit svoji atraktivitu, aby je navštěvovalo více lidí. V minulém roce jsme zkoušeli několik pilotních projektů se společností Mediaservis. Šlo o výdejní místa balíků a podání listovních zásilek. Zákazník tak bude moci na jakékoli trafice v tuzemsku např. poslat pohled. Během letošního roku oba tyto projekty plošně implementujeme do prodejní sítě, a to právě i díky zařízení e-kasa.

* Chcete tedy částečně nahradit služby České pošty?

Primárně nechceme bojovat s Českou poštou, spíše chceme tuto službu doručit i do míst, kde nemá pobočky. Finálně máme v síti 15 tisíc prodejních míst, když odečteme obchodní řetězce, tak se jedná o 6 tisíc prodejen, jejichž výhodou je, že se nacházejí i ve velmi malých vesnicích. Jde hlavně o to, abychom k širší veřejnosti dostali zprávu, že v prodejní síti mohou řešit více věcí než nákup tisku a cigaret.

* U výdeje balíčků jste od služby Baliczech přešli k Uložence. Proč?

Měli jsme nejprve vlastní službu s výdejními místy Baliczech. Z hlediska konkurence, která na trhu panuje, jsme vyhodnotili, že další vývoj této služby je zbytečný. Tuto službu jsme nahradili Uloženkou, která je na trhu už zavedenější (provozuje ji společnost Rockaway, spřízněná s vydavatelstvím CNC; pozn. red.). Touto službou bychom rádi vybavili tisíc prodejních míst.

* Zvažujete také vstup na knižní trh. Jakou formou by to mělo být?

O převzetí knižní společnosti zatím neuvažujeme, i když tu nějaké nabídky byly. Co se týká distribuce knih, v současné době jednáme se třemi vydavateli, kteří mají zájem využít naši prodejní síť pro svoji distribuci, ale i pro výdej knih, které si zákazníci objednají přes e-shop. Šanci to má ale pouze v případě, že se dohodneme na exkluzivitě, tzn. že určitý titul by byl dostupný pouze v naší síti. Šlo by o speciální produkt určený pro trafi -ky, který bychom komunikovali směrem ke čtenářům. Rádi bychom navázali na úspěšný projekt z minulosti, kdy PNS takto distribuovala knihy se společností Euromedia.

* Jak dopadlo vaše hospodaření v roce 2016?

Zatím nemáme výrok auditora, proto bych ještě nerad říkal konkrétní číslo. Nicméně náš hospodářský výsledek je v roce 2016 lepší než v roce předešlém. Je to hlavně dáno tím, že se projevily první výsledky restrukturalizace společnosti, ke které došlo po nástupu nového vedení. Hlavně v oblasti nákladů došlo ke změnám, které odráží pokles objemu tisku. Významnou část v tom sehrála logistika, kde proběhla na Moravě centralizace logistických činností do jednoho místa. Pracujeme i na ostatních úsecích jako jsou finance nebo doprovodné servisní činnosti. Restrukturalizace bude pokračovat i letos.

* Pohybuje se marže PNS stále mezi 14 až 15 %?

Ano. Je to průměrné číslo marží z obchodních řetězců a volného trhu, kde jsou ale podmínky jiné. Dochází k přesunu prodeje tisku z volného trhu do obchodních řetězců, které v současné době (včetně benzínek apod.) zaujímají 60 % trhu. Celkově loni zaniklo 610 prodejních míst s tiskem, nově jich vzniklo 43 v centrálních řetězcích. Nicméně přínos volného trhu nepodceňujeme.

* V loňském roce koupilo část titulů Mladé fronty vydavatelství Czech New Center, které je vaším klientem. Tituly MF distribuuje Mediaprint Kapa, změní se tím pro vás něco?

Naše nabídka na distribuci titulů, které CNC získalo od Mladé fronty, odešla. V tuto chvíli záleží na rozhodnutí vydavatele.

* Došlo loni k nějakým větším přesunům vydavatelů od vás ke konkurenci nebo obráceně?

Trh je dnes výrazně stabilní až bych řekl konzervativní. Loni jsme ztratili vydavatelství Extra Publishing, které odešlo k Mediaprint Kapa. Pravidelně oslovujeme vydavatele, kteří využívají konkurenční službu, to samé dělá i konkurence.

PETR NOVÁK

Do vedení První novinové společnosti (PNS) nastoupil v červenci 2015, kde nahradil dlouholetého ředitele Radomila Judu. Obměnilo se celé představenstvo PNS, místopředsedou se stal Jindřich Kadeřávek a třetím členem je František Ureš. Rozhodujícími akcionáři PNS jsou vydavatelské skupiny Vltava Labe Media (35,04 %), Czech News Center (27,02 %) a Mafra (26,27 %). Podíl tu drží ještě Bauer Media (11,24 %). Hlavním konkurentem PNS je Mediaprint & Kapa, na trhu distributorů tisku zaujímají v podstatě duopol.

Čtěte dále

další zprávy