Jan Saudek: Sára a syn Samuel čekají na moji smrt

16.05. 14:30 | Autor: Jan Budař, Renata Kalenská

Jan Saudek oslavil nyní ve čtvrtek pětasedmdesátiny a přítelkyně Pavla po něm chce další dítě. Jenomže fotograf zpomaluje a před sebou má prý jediný cíl: dělat věci, které nikdo jiný nedělá. Proto třeba kupuje matkám svých přítelkyň, které od milenců nic nedostaly, automobily.

Slavíte tři čtvrtě století a...
Jedné dívky jsem se nedávno zeptal, kolik let bylo nejstaršímu chlapovi, kterého kdy měla. A ona: Devětatřicet. Udělalo se mi špatně.

Ve Třinácté komnatě na ČT jste říkal, že člověk se nemá ohlížet zpátky. Když se tedy ve svých pětasedmdesáti podíváte vpřed, co tam vidíte?
Nedívám se ani vpřed. Žiju současností.

Jako děti nebo třeba Číňané...
Ano. Co bude zítra, netuším. Podívejte se, co se stalo panu Kaplickému. Za týden měl jít ke mně do pořadu - a on mi umře na ulici! Proto žiju současností. Mimochodem, dnes jsem byl zas na kriminálce. Samuel se Sárou ty soudy potáhnou až do mého konce. Ale není vyloučeno, že to semele někoho jiného než mě. Když oni tak vytrvale čekají na mou smrt, že jim to nemusí vyjít! Moje poslední ženuška takhle čekala, a taky jí to nevyšlo. V jedenačtyřiceti zemřela.

K TÉMATU: Vyšel klíčový komiks Káji Saudka. Po čtyřiceti letech
Jan Saudek: Není pravda, že jsem prohrál

Zní to strašně, když říkáte, že syn čeká na vaši smrt, a vy k tomu dodáte, že ho to třeba semele dřív!
Já jim to nepřeju. Ale takhle s něčím počítat najisto... Ano, já zemřu, všichni zemřeme. Ale představa, že zemřu první a jim zůstane bez dalších průtahů a soudů celé moje dílo...

Jste pevně rozhodnut, že za bratrem Kájou, který je už téměř čtyři roky v kómatu, opravdu již nikdy nepůjdete?
Nepůjdu. Nezapomeňte, miláčku, že jsme se nerozešli v dobrém. Alkoholik je narkoman... Můj bratr zvenčí, to byl pořád on. Ale uvnitř už to byl někdo jiný.

Myslíváte na něho někdy?
Jak bych mohl nemyslet.

Jste pro eutanazii?
Ano. Dokonce i jeho dcera - a nepochybuju, že ho měla velmi ráda - prohlásila, že by bylo dobré ho odpojit. Ale jeden lékař mi zase řekl, že nevíme, co se děje uvnitř bratra. To, že se nehýbe, prý nic neznamená. Možná i vnímá, když za ním někdo přichází... a nepřichází.

Ani tohle vás nepřesvědčí, abyste k němu zašel?
Ne. Mám mladou milenku, která mě přemlouvá, ať pro ni udělám jedinou věc: ať prý za ním jdeme spolu. Já jsem jí samozřejmě jen proto, aby na mě vystrčila prdel, nasliboval všechno. Teď ovšem mlčím.

Ale proč?
Nechci se tam vidět! Byli jsme identičtí, matka nás do vojny nerozeznávala. A vidět se na smrtelné posteli... Moje teorie je, že on čeká, až přijdu, a půjdeme spolu. Tak jako jsme se skoro najednou narodili, spolu i odejdeme.